Lubo Kristek

Lubo Kristek
Lubo Kristek v roce 1997
Narození	8. května 1943 (80 let) Brno, Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání	sochař, malíř, akční umělec
Hnutí	surrealismus
Významná díla	Kristkova podyjská glyptotéka (více)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lubo Kristek (* 8. května 1943 Brno^[1]) je český sochař, malíř a akční umělec, který žil v letech 1968–1990 v emigraci, především v Německu. Proslavil se zejména svými kritickými asamblážemi^[2] a happeningy^[3]. Jeho díla se nacházejí ve veřejném prostoru v Česku i v zahraničí^[4].

Život a tvorba

V roce 1968 odešel do emigrace, kde jeho vyzrávání ovlivnili zejména dva velikáni, se kterými byl v osobním kontaktu – Arno Lehmann (Salcburk) a Salvador Dalí (Port Lligat). Když nebyl na cestách, žil ponejvíce v německém městě Landsberg am Lech u Mnichova.

V 70. letech 20. století založil v Landsbergu tradici tzv. Kristkových nočních vernisáží. Současně je to počátek jeho happeningové tvorby. Od té doby uskutečnil desítky happeningů v zahraničí a po roce 1989 i v České republice. Kristkovy happeningy již poznali diváci v ČR, Německu, USA, Kanadě, Itálii, Španělsku, Rakousku, Turecku, Belgii, Polsku či na Slovensku.^[5]

V roce 1977 se vydal na studijní cestu s výstavami a happeningy po USA a Kanadě. V letech 1978–89 umělecky působil především v Německu, Itálii a Španělsku.

V roce 1990 se vrátil z emigrace v Německu a usadil se v Podhradí nad Dyjí na Znojemsku. Jako součást prvního happeningu po návratu do rodné vlasti, nazvaného Kára plná tónů (1994), odkryl spisovatel Jaromír Tomeček v Podhradí nad Dyjí Kristkovo dílo nazvané Božská pomíjivost tónu – klavír balancující na jedné noze na špičce jeho malířského ateliéru.^[6] Podle názvu tohoto neobvyklého artefaktu v architektuře pak Tomeček pojmenoval celé přilehlé zákoutí Dyje Kristkovo údolí božské pomíjivosti tónu. V roce 1995 zde, opět v rámci happeningu, otevřel lesní kapličku nazvanou Nymfeum Chápelle Delá Suráe (v současné době v rekonstrukci).

V roce 1996 vytvořil v jeho legendárním hřbitovním happeningu v Podhradí nad Dyjí novou společnou Evropu vzniklou splynutím duchovních a kreativních hodnot a nazval ji Evrum.

Kristkova podyjská glyptotéka

V letech 2005–6 vytvořil výtvarně-filosofickou trasu poutních míst nazvanou Kristkova podyjská glyptotéka. Poutní místa koncipovaná jako sochařská zastavení jsou rozmístěna od pramene Moravské Dyje po soutok Dyje a Moravy. Na rozloze pěti krajů tří států rozehrál unikátní sochařský koncert, pro každé zastavení vyhledal genia loci a podle něj zvolil materiál, formu, vibrace sochy a často ztvárnil i nejbližší okolí. Glyptotéku Kristek otevřel v roce 2006 sérií desíti happeningů. Význam projektu docenil i ministr kultury ČR Václav Jehlička v předmluvě k výročnímu katalogu děl Lubo Kristka, který v roce 2008 vydalo Neues Stadtmuseum v Landsbergu.

Zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky: 1. pramen Moravské Dyje u obce Panenská Rozsíčka, 2. Staré Hobzí, 3. Drosendorf (Rakousko), 4. Podhradí nad Dyjí, 5. Vranov nad Dyjí, 6. Hardegg (Rakousko), 7. Znojmo, 8. Janův hrad mezi Podivínem a Lednicí, 9. Zámeček Pohansko u Břeclavi, 10. soutok řek Dyje a Morava u obce Sekule (Slovensko). Jedenácté zastavení je utajené a je určeno poutníkům, kteří hledají. Nachází se mezi zastaveními 1–10 a je na dohled od řeky.

Requiem za mobilní telefony

V roce 2007 Lubo Kristek zahájil sérii happeningů Requiem za mobilní telefony. Projekt vznikl jako protest proti přetechnizovanému světu a závislostem na moderních technologiích.^[1] Během něj vznikl stejnojmenný putovní artefakt – asambláž s našitými mobilními telefony, kterých se vzdali diváci happeningů. V rámci každého z happeningů diváci spoluvytvářeli podobu artefaktu.^[7] Kristkovo Requiem za mobilní telefony v letech 2007–2010 putovalo do Znojma, do Vídně na Mariahilfer Strasse, do dolnorakouském Riegersburgu, německého Landsbergu a do polského města Sucha Beskidzka.^{[1][8][9][10]}

Od roku 2007 spolupracuje také se školami, do jeho projektů se zapojují děti a na Zámečku Lubo v Podhradí nad Dyjí se konají akce pro školy z Česka i Rakouska. V současné době žije Lubo Kristek ponejvíce v Podhradí nad Dyjí. Je potřetí ženatý.

Dílo (výběr)

Jeho dílo zahrnuje sochy, malby, asambláže a hudbu. Dosáhl mezinárodní pozornosti i prostřednictvím svých happeningů, který pořádá pravidelně od roku 1970. Kristkovy obrazy jsou plné symbolů, významových vrstev a surrealistického vytváření nových světů. Lubo Kristek je vypravěčem o nástrahách na cestě dějinami, o bytostech, které dohlédnou do podstaty jevů, o marnosti, ale také o nutnosti jít vpřed a hledat dál. Podstatnou část Kristkových děl tvoří asambláže, které jej provázejí již od počátků jeho soustavné tvorby v 60. letech. Sbírka jeho dosavadního celoživotního díla je zpřístupněna na Zámečku Lubo v Podhradí nad Dyjí.

Sochy, plastiky, instalace

• Duše (1977) dřevo^[11]
• Strom vědění (1981) dřevo, kov, 16 m vysoká velkoplastika procházející třemi poschodími Gymnázia Ignaze Köglera, Landsberg am Lech, Německo^[12]
• Pijící (1988) bronzová kašna, lázně Theresienbad, Greifenberg, Německo
• Kosmická květena muže (1989) jabloň
• Pomník pro pět smyslů (1991) kov, Neues Stadtmuseum, Německo^[13]
• Vysvobození z útrap (80. léta) keramika (7. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky)
• Strom větrné harfy (1992) železo, pomalba, Zámeček Pohansko u Břeclavi (9. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky)
• Dotek dvou pohlaví (1994) bronz
• Božská pomíjivost tónu (1994)^[6]
• Zrod a zároveň zatracení koule (1978–2006) keramika v architektuře, Janův hrad (8. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky)
• Zrození (2005–6) kov s pomalbou (1. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky)
• Kameny přání (2006) kompozice ze sedmi kamenů (2. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky)
• Dyje – Osud stromu (1968) dřevoplastika (5. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky)^[14]
• Hledající (2005–6) bronz (10. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky)
• Kosmicky načasovaná parapyramidální potence (2006) kovový monument s pomalbou (4. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky)

Asambláže

• Letící (1969)
• Nosící (1969)^[15]
• Automatické myšlenkové pochody – Stůl (1975–92)^[16]
• Metastanice zanechaných tónů (1975–6)
• Kristův ostnatý drát (1983)^[17]
• Rodina s neviditelným mužem (1994)
• Harlekýna a pokušení (1994)
• Na smetišti časů (1994)^[18]
• Gloria, zrození Homo divinensus – intelektes (1989)^[19]
• Arachnológia adé (2000)
• Početí časem (2001)
• V předčasně klonovaném věku jedné planety (2003)^[20]
• Visio sequentes I. (2003)
• Mauzoleum pro Loru (2004)
• Tajemství Štrýblové zátoky (2004)
• Preludia Franze Liszta (2007)
• Requiem za mobilní telefony (2007 – doposud v kreativním procesu)^[11]
• EU 2010 – Urputná snaha paraplegického Krvavého šotka (2010)
• Apotheosa lidského mozku (2010)
• Poslední brána (2010)
• Kristkův dům (2015–7)^[21]

Obrazy

• Nebeská dálnice tety Fränzi (1974–5) olej na plátně^[22]
• Mnohostranné vysoké napětí (1975–6) olej na plátně
• Kritická deflorace ducha (1976) olej na plátně
• Absolutní skleněný stroj života (1976) olej na plátně
• série Svět velkého cirkusu (80.–90. léta)
• Zamechovaný telefonní rozhovor (1978–82) olej na plátně^[23]
• Kosmicky načasovaná studie čarodějničí čtvrti rodiny Gebhardovy (1994–5) olej na plátně
• Lesní imprese (1995) olej na plátně
• Suita pro biofilní klavír atakovaný masochistickou tubou (1995) olej na plátně^[24]
• Zjevení letící astrální hmoty (1995) olej na plátně
• Naděždin akord v krajině (1996) olej na plátně^[25]
• Kam jen ptáci mohou (1976–2000) olej na plátně
• Pouštní Madona (2003) olej na plátně
• Hřbitovní Šípková Růženka (2009) olej na plátně

Happeningy

• 30. 7. 1994 – Kára plná tónů, zřícenina hradu Frejštejna v Podhradí nad Dyjí^[26]
• 12. 8. 1995 – Mythologická krajina Nr. 95 ve třech aktech, hladina řeky Dyje, Podhradí nad Dyjí^[27]
• 27. 7. 1996 – Pohřbívání sedmihříšného dědictví aneb Tam, kde se rodí Evrum, hřbitov, Podhradí nad Dyjí^[28]
• 20. a 26. 6.1998 – Láska in circulo vitioso in finito secundi milenii, dvojhappening – hlavní náměstí, Landsberg am Lech (de) a Kraví hora, Brno
• 6. 11. 1998 – Smyslové frekvence, pěší zóna před radnicí, Bursa (tr)
• 1. 7. 2000 – Otvírání Kristkova parčíku, Podhradí nad Dyjí
• 4. 8. 2000 – Početí časem aneb Sarkofág snů, Zámeček Lubo, Podhradí nad Dyjí
• 8.–11. 11. 2001 – Prostor duše II, Městské divadlo, Hasselt (be)
• 1. 6. 2002 – Pyramidae-Klipteon II, před Zámečkem Lubo, Podhradí nad Dyjí^[29]
• 4. 7. 2003 – Visio sequentes aneb O předčasně klonovaném věku jedné planety, podzemí hradu, Znojmo
• 22. 5. – 22. 7. 2006 – Kristkova podyjská glyptotéka, deset happeningů na území Česka, Rakouska a Slovenska v rámci otvírání stejnojmenné trasy poutních míst.
• 13. 4. 2007 – Requiem za mobilní telefony I, redakce Znojemského deníku Rovnost, Znojmo
• 26. 4. 2007 – Requiem za mobilní telefony II, Mariahilfer Strasse, Vídeň (at)
• 16. 5. 2007 – Requiem za mobilní telefony III, Barokní zámek Riegersburg (at)
• 10. 5. 2008 – Třetí oko dálkového dorozumívání aneb Requiem za mobilní telefony IV, Neues Stadtmuseum, Landsberg am Lech (de)
• 16. 8. 2008 – Phylogenesní značně vlhká svatba aneb O tom, jak se unavený svět lidí znovu vrací do hlubin vod, Janův hrad
• 28. 4. 2009 – Pád železné opony, Barokní zámek Riegersburg (at)
• 5. 6. 2010 – Requiem za mobilní telefony V, Muzeum Miejskie, Sucha Beskidzka, Polsko (pl)
• 7. 6. 2014 – Křížová cesta, Státní hrad Landštejn
• 26. 5. 2018 – Sisyfiade aneb Balvan v čase, Kristkův dům, Brno

Galerie

• 

  Nosící (1969).

• 

  Odhlučněná estetika luxusna (1976).

• 

  Kristův ostnatý drát (1983).

• 

  Mořský kůň (1986).

• 

  kašna Pijící (1988), lázně Greifenberg, Německo.

• 

  kašna Pijící (1988), lázně Greifenberg, Německo.

• 

  Pomník pro pět smyslů (1991), Nové městské muzeum, Landsberg am Lech, Německo

• 

  Na smetišti časů (1994).

• 

  V předčasně klonovaném věku jedné planety (2003).

• 

  Hledající, (2006) Sekule, Slovensko.

• 

  Requiem za mobilní telefony (2007–10).

• 

  Apotheóza lidského mozku (2010).

• 

  Kristkův dům (2015–17).

Odkazy

Reference

Literatura

• SCHWABE, Nick. Lubo Kristek: Individual Visions of Sculptures from the Last 8 Years, 1968–1976. Vancouver: [s.n.], 1977. (anglicky) 
• JURGELEIT, Peter; HELLERER, Frederike; HELLERER, Heinz. Schwäbische Künstlerprofile / 1. Allgäu, Bayerisches Schwaben. Herrsching: Vorlag Fredrike Hellerer, 1986. ISBN 3-925976-00-0. (německy) 
• NEUNZERT, Hartfrid. Lubo Kristek: Das dritte Auge der Fernverständigung. Landsberg am Lech: Neues Stadtmuseum, 2008. OCLC 888617842 (německy) 
• American Cycle 77, Philosophical Approach to the Question of Form / Americký cyklus 77, filosofický přístup k otázkám formy. Brno: VÚKU, 2011. ISBN 978-80-254984-5-3. 
• PŮTOVÁ, Barbora. Kristkova podyjská glyptotéka / Kristek’s Glyptothek im Thayatal. Brno: VÚKU, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-905548-1-8. 
• TZSCHASCHEL, Hans-Jürgen. Schätze aus den städtischen Sammlungen des neuen Stadtmuseums Landsberg am Lech. Landsberg am Lech: Freundeskreis der städtischen Museen Landsberg e.V., 2015. Dostupné online. OCLC 946758642 (německy) 
• FISCHER, Sonia, a kol. Lubo Kristek – zapavučinovaný genius loci. Brno: VÚKU, 2019. ISBN 978-80-905548-5-6. S. 160. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubo Kristek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lubo Kristek
• Oficiální stránky
• Článek v Brněnském deníku
• Kniha o Lubo Kristkovi
• Videokanál na YouTube
• Lubo Kristek v informačním systému abART