Lubomír Železný

Lubomír Železný
Základní informace
Narození16. března 1925
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí29. září 1979 (ve věku 54 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníModřanský hřbitov
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel
Oceněnízasloužilý umělec
Státní cena Klementa Gottwalda
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob skladatele Lubomíra Železného, Hřbitov Modřany

Lubomír Železný, narozený jako Lubomír Želazný (16. března 1925 Ostrava29. září 1979 Praha) byl československý hudební skladatel, rozhlasový hudební režisér a korepetitor.

Studia

Během gymnaziálních studií docházel soukromě na hodiny hudební teorie k ostravským skladatelům Josefu Schreibrovi a Janu Šoupalovi. Ve školním roce 1942–43 studoval kompozici ve třetím ročníku na brněnské konzervatoři, ta byla ovšem nacisty uzavřena a po korepetitorském působení v ostravské opeře byl totálně nasazen na práci ve vítkovických železárnách. V době druhé světové války byli vězněni i oba jeho rodiče, jak matka Cecílie, roz. Krygelová (* 1901), tak otec František (1896–1942), který zemřel v koncentračním táboře Mauthausen. Po válce si změnil příjmení na "Železný" a odešel do Prahy[1], kde v letech 1945–48 studoval v kompoziční třídě Karla Janečka na tamní konzervatoři, krom toho studoval ještě soukromě u Karla Boleslava Jiráka.[2] Ve studiích pokračoval na nově otevřené Akademii múzických umění u Pavla Bořkovce a Karla Janečka. Po studiích pracoval jako korepetitor ostravské opery a hudební režisér československého rozhlasu. Od roku 1951 působil jako skladatel a aranžér v AUSu, od roku 1956 pak jako skladatel ve svobodném povolání. Stál u vzniku Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, jehož byl od roku 1972 až do své předčasné smrti předsedou.[2] Roku 1973 obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda, roku 1975 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.[3] V roce 1977 podepsal Provolání československých výborů uměleckých svazů, známé jako Anticharta.[4]

Tvorba

Jeho hudba vycházela ze symfonické zvukovosti definované Mahlerem či Šostakovičem a z klasicky definovaných melodií. V některých skladbách jsou patrny známky neobarokního cítění. V pozdnějších dílech je znát inklinace k zjednodušení hudebního jazyka. Nejhranější skladbou je jeho Symfonie pro malý orchestr, za kterou obdržel roku 1973 Státní cenu Klementa Gottwalda.[3] Je autorem hudby k televizní pohádce Dařbuján a Pandrhola z roku 1959.[5]

Výběr z díla

Komorní

  • Sonáta pro flétnu a klavír (1943)
  • Čtyři polky pro klavír (1948)
  • Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello (1948)
  • 1. smyčcový kvartet (1960)
  • 2. smyčcový kvartet (1968)
  • Kvintet pro dvoje housle, klarinet, violu a violoncello (1969)
  • Dechový kvintet (1970)
  • Sonáta pro housle a klavír (1971)

Orchestrální

Vokální

  • Písně na texty lidové poezie (1948)
  • Zbojnické písně pro tenor a orchestr (1958)
  • Tři smíšené sbory na texty Rabíndranátha Thákura (1967)
  • Dva mužské sbory na texty Rabíndranátha Thákura (1968)

Odkazy

Reference

  1. ROKOWSKÁ, Lenka. Lubomír Železný [online]. Encyklopedie města Ostravy, rev. 2024-01-29 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  2. a b STEINMETZ, Karel. Železný, Lubomír. In: MACEK, Petr. Český hudební slovník. Brno: Centrum hudební lexikografie Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2009. Dostupné online.
  3. a b ZAPLETAL, Petar. Železný Lubomír. In: MARTÍNKOVÁ, Alena. Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton, 1985. S. 324-325.
  4. CD89.cz: Anticharta – seznam podepsaných
  5. Profil Lubomíra Železného na stránkách České televize

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrob-Železný Lubomír-skladatel, Hřbitov Modřany 22.jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob skladatele Lubomíra Železného, Hřbitov Modřany.