Lubomír Koželuha
Lubomír Koželuha | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 1. září 1918 nebo 1. září 1919 Brno, Morava Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. září 2008 Brno Česko |
Žánry | opera a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, sbormistr, zpěvák, dirigent, houslista, učitel a kulturní pracovník |
Nástroje | hlas |
Příbuzní | Zdeněk Koželuha (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lubomír Koželuha (1. září 1918 Brno[1] – 10. září 2008 Brno) byl český zpěvák, sbormistr, hudební skladatel a pedagog. Jeho bratrem byl Zdeněk Koželuha.
Život
Studoval na Státním mužském ústavu učitelském v Brně. Po maturitě vstoupil na brněnskou konzervatoř, kde studoval skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Bohumíra Lišky. Zpíval ve Filharmonickém spolku Beseda Brněnská a ve sboru Národního divadla v Brně. Stal se učitelem hudební výchovy v Brně, řídil Slatinský pěvecký sbor a sbor v Brně-Táboře. V roce 1940 absolvoval při Besedě Brněnské hudebně pedagogický kurz u Graciana Černušáka a Rudolfa Wünsche a kurz řízení sboru u Viléma Steinmana. Po válce studoval v letech 1946–1948 hudební výchovu u Bohumíra Štědroně na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.
Za války byl totálně nasazen jako dělník v Horních Počaplech. Po skončení války učil hudební výchovu na Reálném gymnáziu Zdeňka Nejedlého v Brně. V roce 1949 se stal učitelem harmonie na brněnské konzervatoři. Mezi jeho žáky patřil mimo jiné skladatel Pavel Blatný. Byl sbormistrem pěveckého sboru Veleslavín. V letech 1972–1974 působil jako ředitel Vejvanovského konzervatoře v Kroměříži a v letech 1974–1979 byl inspektorem kultury Národního výboru města Brna.
Byl činný i organizačně. Působil v Klubu moravských skladatelů, byl tajemníkem Svazu českých skladatelů v Brně a na všech školách, kde působil, zakládal sbory, pěvecké kroužky i nástrojové skupiny.
Dílo (výběr)
Hudebně dramatická díla
- Zrazená země (opera, libreto Jaroslav Zatloukal, 1965)
- Pohádky ze dřevníku (dětský balet, libreto Marie Drahošová, 1970))
- Duha nad jezerem (opera, libreto skladatele na motivy románu Antona Hansena Tammsaare, 1988)
- Vyprávění stařeny Izeril pro sóla, recitátorku, sbor a orchestr na námět povídky Maxima Gorkého (1972)
- Poselství z města M, obraz ze současnosti pro dva recitátory, sólo, sbor a orchestr, text Ludvík Štěpán (1988)
- Píseň o mladé vichřici pro recitátora, balet a klavír, text Josef Kainar (melodram, 1975)
- Slyšel jsem píseň nového žití pro recitátora, klavír a trubku, text Jaroslav Hůlka (melodram, 1977)
Orchestrální skladby
- Slavnostní ouvertura (1944)
- Slovenský tanec (1951)
- Slavnostní pochod (1956)
- Řetězový tanec (1961)
- Configuratio, sex partes per orchestra (1970)
- Tři obelisky pro symfonický orchestr (1973)
- Portréty pro symfonický orchestr (1984)
- Adagio pro housle sólo a Brass Band Brno (1994)
- Triptychon pro 10 dechových nástrojů (1996)
Komorní skladby
- 2 smyčcová kvarteta
- Sonáta pro violoncello a klavír (1943)
- Dechový kvintet (1962)
- Tři bagately pro fagot a klavír (1965)
- Tři črty pro housle a klavír (1971)
- Trio pro housle, violu a klavír (1981)
- Sonáta pro čtyři fagoty (1985)
- Adagio pro housle (1985)
- Rozhovor pro tři flétny (1986)
- Kontrasty pro hoboj a klavír (1987)
- Sonáta pro lesní roh a klavír (1989)
- Kvintet pro žestě (1985)
- Koncert pro cimbál a klavír (1997)
- Obrázek pro violoncello a cimbál (1998)
- Dívám se do dálky pro dvoje housle (1998)
- Reminiscence pro housle a harfu (2000)
- Koncert pro cimbál a klavír nebo smyčce (2001)
- Balady pro violoncello a klavír (2001)
Písně
- Pozdravení jara pro baryton a orchestr (1943)
- Za nový život pro baryton a klavír (1952)
- Písně života pro alt a klavír (text Jaroslav Macháček, 1973)
- Sny na dlani, tři písně na text Jiřího Wolkera pro střední hlas a komorní orchestr (1977)
- Vzpomínka na Marii pro střední hlas a klavír (text Bertold Brecht, 1981);
- Křídlo Ikarovy samoty, balada pro střední hlas, violoncello a klavír (text Ludvík Štěpán, 1986);
- Procházky Brnem pro nižší hlas a klavír (text Ivan Blatný 1987)
- Jsi u mne pro soprán a klavír nebo kvartet (text Zuzana Nováková, 1995)
- Vyznání pro soprán (text Jarmila Bednaříková, 2001)
- V srdce ryzí se zadívej, cyklus pro soprán a kytaru (text Francesco Petrarca, 2001)
- Píseň večera pro soprán, flétnu, hoboj, violoncello a klavír (text Ludvík Štěpán, 1992)
Sbory
- Devátý květen (mužský sbor, text Jan Adla, 1954)
- Ukolébavka (dětský sbor, text Josef Václav Sládek 1962)
- Pracujícímu, Sám nejsi nic (mužské sbory, text Stanislav Kostka Neumann 1962)
- Rozpočitadla (dětský sbor, text Miroslav Florián, 1962)
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 17380, sn. 265 [online]. MZA [cit. 2022-12-10]. Dostupné online.
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
- International Who is Who in Music, 16. vydání, Cambridge
- Čeněk Gardavský: Skladatelé dneška, Praha, 1961
- Jiří Fukač: S Lubomírem Koželuhou o konfiguracích života, Opus musicum 1975, č. 5, s. 145
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lubomír Koželuha
- Lubomír Koželuha v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Lubomír Koželuha v Encyklopedii dějin města Brna
- A-tempo revue
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“