Lubomír Linhart

Lubomír Linhart
Narození28. června 1906
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. června 1980 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánídiplomat, učitel, estetik, filmový historik, filmový kritik, novinář a překladatel
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lubomír Linhart (28. června 1906, Praha[1] – 10. června 1980, Praha) byl český pedagog, publicista, kritik, nakladatelský redaktor, teoretik fotografie, filmový historik, překladatel z ruštiny.

Ve třicátých letech byl mluvčím a teoretikem Film-foto skupiny Levé fronty.[2]

Život

Publicisticky začal být činný od 20. let, záhy se zaměřuje na filmovou kritiku, od roku 1927 v Klubu za nový film. V letech 1924–1934 studoval na ČVUT v Praze (titul Ing.). Po konci války se stal i organizátorem. V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění.[3] Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[4] Dále připojil svůj podpis pod výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla publikována dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu.[5] V roce 1948 se stal prvním generálním (ústředním) ředitelem znárodněného Československého státního filmu, ale ještě v témže roce ho vystřídal Oldřich Macháček.[6] Poté nastoupil dráhu diplomata, byl velvyslancem v Rumunsku a v Německé demokratické republice (1953–1956). Po návratu do Československa byl jmenován profesorem FAMU a vedoucím tamní katedry filmové a televizní vědy. Na II. sjezdu Svazu československých divadelních a filmových umělců, konaném ve dnech 30. března –1. dubna 1961, byl zvolen do ústředního výboru tohoto svazu a působil tam do roku 1965.[6]

V roce 1969 přešel do nově zřízeného filmového oddělení při katedře teatrologie na FF UK.

Publikace (výběr)

  • LINHART, Lubomír. Malá abeceda filmu. Praha: Pokrok, 1930. 
  • LINHART, Lubomír. Sociální fotografie. Praha: Jarmila Prokopová, 1934. 
  • LINHART, Lubomír. Mezinárodní fotografie 1958. Praha: SNKLHU, 1959. 
  • LINHART, Lubomír. Jaromír Funke. Praha: SNKLHU, 1960. 
  • LINHART, Lubomír. Alexandr Rodčenko. Praha: Orbis, 1964. 
  • autor předmluvy: Ejzenštejn, S. M. (1961). Kamerou, tužkou i perem. Praha: Orbis

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
  2. ↑ MRÁZKOVÁ, Daniela; REMEŠ, Vladimír. Cesty československé fotografie. Praha: Mladá fronta, 1989. Dostupné online. ISBN 80-204-0015-X. S. 88. 
  3. ↑ Rudé právo. 15. 5. 1946, ročník 26, č. 113, str. 1
  4. ↑ KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175. 
  5. ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-11-20]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online. 
  6. ↑ a b KNAPÍK, Jiří; FRANC, Martin. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 1297 s. (Šťastné zítřky). ISBN 978-80-200-2019-2. OCLC 780284198 S. 220, 1152. OCLC: ocn780284198. 

Související články

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“