Lubomír Malý

Prof. Lubomír Malý
Narození6. března 1938
Praha
Úmrtí29. září 2022 (ve věku 84 let)
Praha
Povolánípedagog, violista a hudební pedagog
Oceněnínárodní umělec (1988)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lubomír Malý (6. března 1938 Praha – 29. září 2022 Praha[1]) byl český violista a hudební pedagog.[2]

Život

V mládí začínal jako houslista, teprve později studoval hru na violu. V roce 1958 zakončil studium u Václava Zahradníka (1953–1958) na Pražské konzervatoři a navázal čtyřletým studiem u violisty Ladislava Černého na hudební fakultě pražské AMU;[2] absolvoval v roce 1962.[3]

Už během studií koncertoval i zahraničí (Německo, NDR, Bulharsko, Finsko, Řecko, Francie, Španělsko) a roku 1962 získal – společně s českým houslistou Petrem Messiereurem – první cenu a titul laureáta v oboru hry na housle a violu na mezinárodní soutěži při VIII. světovém festivalu mládeže a studentstva v Helsinkách.[3] Jeho výkon pochválil jako nejlepší v celé hudební soutěži Mstislav Rostropovič.[4] V roce 1963 se stal koncertním mistrem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze.[5] V letech 1967–1979 působil jako pedagog na Pražské konzervatoři a v roce 1978 nastoupil jako profesor na Hudební fakultě AMU.[2][6]

Lubomír Malý pravidelně vystupoval na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro, byl členem Kvarteta města Prahy, dále působil jako sólista Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Kromě toho vystupoval s řadou renomovaných orchestrů (Česká filharmonie, Vídeňští filharmonikové, Gewandhausorchester ad.).[2][7]

Na svém kontě měl zhruba 38 dlouhohrajících LP či CD disk desek zejména u vydavatelských firem Supraphon, Panton, EMI, Multisonic.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Lubomír Malý (1938 - 2022). KlasikaPlus [online]. 30.9.2022 [cit. 30.9.2022]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Zemřel přední český violista. Svými tóny oslňoval na několika kontinentech | TN.cz. tn.nova.cz [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ZAPLETAL, Petar; BURJANEK, Josef. Svaz českých skladatelů a koncertních umělců. Praha: Supraphon, 1975. Dostupné online. S. 158. 
  4. ↑ KOLOMAZNÍKOVÁ, Hana. VIII. světový festival mládeže. Lidová tvořivost. 1962-10, roč. 13, čís. 10, s. 221. Dostupné online [cit. 2023-09-24].  (omezený přístup)
  5. ↑ Malá encyklopedie hudby. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1983. 736 s. S. 395. 
  6. ↑ OperaPlus [online]. 2018-03-05 [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Lubomír Malý. www.wieniawski.com [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy