Lubor Niederle

PhDr. Lubor Niederle
Narození	20. září 1865 Klatovy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	14. června 1944 (ve věku 78 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy, Praha
Alma mater	Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	antropolog, archeolog, prehistorik, pedagog, autor předmluvy, etnograf a slavista
Zaměstnavatelé	Univerzita Karlova Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha Slovanský ústav Akademie věd České republiky
Ocenění	Řád sv. Stanislava 2. třídy, 1911 Řád svatého Alexandra 1918 Řád čestné legie II. třída, velkodůstojník
Choť	Božena Niederlová
Děti	Lubor Niederle, Věra Dvořáková, Marcel Niederle, Miloš Niederle, Vasil Niederle
Rodiče	Jindřich Niederle, Františka Niederlová
Příbuzní	Václav Niederle[1] a Bohuslav Niederle[1] (sourozenci)
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1927–1928)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lubor Niederle (pseudonym též L. Novotný, 20. září 1865, Klatovy^[2] – 14. června 1944, Praha) byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie.

Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle.^[3]

Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče (jejichž souboj skončil až s Píčovou sebevraždou). Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem.

Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se postupně soustředil hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti – soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické.

V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu.

• Slovanské starožitnosti (1901–1919) – život starých Slovanů, věnováno učiteli a příteli prof. Jaroslavu Gollovi
  • Svazek I. (1901) ^{[4] [5]}
  • Svazek II. (1906) ^{[6] [7]}
  • Svazek III. (1919) ^{[8] [9]}
• Národopisná mapa uherských Slováků na základě sčítání lidu z roku 1900 (1903) ^[10]
• Slovanský svět zeměpisný a statistický obraz současného Slovanstva (1909) – vyňato a přeloženo z Encyklopedie slovanské filologie vydávané Ruskou akademií nauk v Petrohradě ^[11]
• Rukověť české archaeologie (1910) ^[12]
• Byt i kul'tura drevnich Slavjan avtorizovannoje izdanije s vvedenijem i dopolnenijami avtora (1924) ^[13]
• Nikodim Pavlovič Kondakov (Никоди́м Па́влович Кондако́в) (1924) – k vos'midesjatiletiju so dnja roždenija ^[14]
• Albín Stocký (1934) ^[15]

• Řád sv. Stanislava II. třídy, 1911
• Řád svatého Alexandra 1918
• Řád čestné legie, II. třídy, velkodůstojník

• 
  rok 1937
• 
• 
• 
  Portrét, autorem je syn Marcel Niederle

• KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 

• NIEDERLE, Lubor. Michal Syrský a dějiny balkánských slovanů v VI. století. In: Gustav Friedrich; Kamil Krofta; Jaroslav Bidlo. Sborník prací historických : k šedesátým narozeninám dvor. rady prof. dra Jaroslava Golla. Praha: Hist. klub, 1906. Dostupné online. S. 48–54.
• Výběr publikací dostupných on-line: https://independent.academia.edu/LuborNiederle
• Příspěvky k vývoji byzantských šperků ze IV. - X. století, Česká akademie věd a umění, Praha 1930, dostupné online

• Josef Dvořák

• Autor Lubor Niederle ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubor Niederle na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lubor Niederle
• Digitalizovaná díla Lubora Niederleho v České digitální knihovně
• KDO BYL KDO: NIEDERLE Lubor Archivováno 15. 5. 2011 na Wayback Machine.
• Ottův slovník naučný - Niederle Lubor
• Akademický bulletin - Lubor Niederle (1865–1944) Archivováno 8. 8. 2020 na Wayback Machine.