Lubor Těhník
| Lubor Těhník | |
|---|---|
| Narození | 12. prosinec 1926 Praha  Československo |
| Úmrtí | 3. března 1987 (ve věku 60 let) Praha Československo |
| Místo pohřbení | Kobyliský hřbitov |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | keramik, designér a pedagog |
| Významná díla | Obří váza, Kohout |
| Ocenění | 1962 Zlatá medaile AIC Praha 1967 Stříbrná medaile AIC Istanbul 1967 Zlatá plaketa Qualdo Tadino 1968 Zlatá medaile KHW Messe Mnichov 1973 cena župy Baranya |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| manželka | Milena Těhníková |
|---|
Lubor Těhník (12. prosince 1926 – 3. března 1987) byl český keramik, pedagog a designér. Pracoval s porcelánem i s technickou kameninou a vytvářel často monumentální díla, trojrozměrné venkovní plastiky i realizace v architektuře.
Život
V letech 1947-1951 vystudoval výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, u profesorů Karla Lidického, Cyrila Boudy a Martina Salcmana.
Umělecká dráha
Působil v keramických dílnách v Kostelci nad Černými lesy, Štěchovicích, v dílně Tvar v Praze a v keramické dílně Českého fondu výtvarných umění. Jako jeden z prvních začal používat technickou kameninu, jeho díla jsou tedy často velmi masivní. Je autorem mnoha mříží, reliéfů a kašen. Často také zpracovával netradičním způsobem porcelán, když vázu v zatuhlém stavu rozřezal do výchozích částí, jež pak sestavil do nové kompozice. Experimentoval také s různými glazurami.[1]
Za svého života měl dvě samostatné výstavy – v roce 1963 a v roce 1981. Je spoluautorem textů Dům, sklo, zem a Výtvarná práce
Dílo
Realizace v architektuře
- 1985-1986 Nedokončený reliéf pro recepci horské boudy, Benecko
- 1985 Dělící stěna pro Slovanský dům v Praze, (s ak. soch. Jiřím Marešem)
- 1985 Kolekce žardiniér pro celnici, Hatě
- 1984 Kolekce 20 kusů žardiniér pro vstupní halu celulózky, Paskov
- 1984 Reliéf pro Základní devítiletou školu, Kutná Hora
- 1982 Reliéf Živly, vápenka Lochkov (s s ak. mal. Františkem Krčmářem)
- 1982 Reliéf pro ubytovnu Prior, Praha–Bohnice (s s ak. mal. Františkem Krčmářem)
- 1882 Obklady a vybavení květinářství v podchodu stanice metra na náměstí Jiřího z Poděbrad (Praha)
- 1981 Plastika Mír dětem, ZDŠ Slavonice
- 1978 Reliéf a vybavení květinové síně, Pařížská ulice, Praha
- 1974 Plastika Ptáci, Základní škola Vorlina, Vlašim[2]
- 1976 Dělící interiérová stěna, Koospol, Praha
- 1965 Reliéf Praha v interiéru Palazzo Vecchio, Florencie, Itálie
- 1965 Reliéf Praha, Tbilisi, tehdy SSSR
- 1964 Fontána Mariánské Lázně, (společná realizace s Pravoslavem a Jindřiškou Radovými)
Je zastoupen ve sbírce Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, v keramické sbírce Alšovy jihočeské galerie v Bechyni,
Odkazy
Reference
- ↑ Růžička Milouš, Vlček Tomáš, Současná keramika. Odeon Praha 1979, s. 46-47
- ↑ http://www.artceramics.cz/historie/osobnosti/tehnik-lubor
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubor Těhník na Wikimedia Commons - http://www.isabart.org/person/1441
- http://leccos.com/index.php/clanky/tehnik-lubor Archivováno 4. 4. 2014 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“