Lubor Tokoš
Lubor Tokoš | |
---|---|
Narození | 7. února 1923 Šternberk Československo |
Úmrtí | 29. září 2003 (ve věku 80 let) Zlín Česko |
Aktivní roky | 1948–2003 |
Významné role | Simon Hart (Vynález zkázy) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lubor Tokoš (7. února 1923 Šternberk – 29. září 2003[1] Zlín) byl český herec, spolupracoval i s rozhlasem. Byl také malířem a spisovatelem. V povědomí diváků zůstává především díky svým filmovým rolím dědečků s charakteristickým hlasem. V mládí vytvořil například hlavní roli Simona Harta ve filmu Vynález zkázy režiséra Karla Zemana.
Biografie
Narodil se 7. února 1923 ve Šternberku, od roku 1925 však žil Hodoníně, kde vychodil obecnou školu a absolvoval reálku a poté se učil jako drogista (nedoučil se). Když začala druhá světová válka, odešel do Brna, kde nastoupil v městském divadla nejdříve jako kulisák a poté působil jako nápověda, případně v komparsu.Také pobýval ve městě Hluk.
Jako herec prošel divadly v Brně, Hodoníně, Uherském Hradišti, Ostravě, Olomouci, Praze a Zlíně. Z divadla odešel v roce 1985. V rozhlase natočil přes tisíc programů a čítával pro nevidomé v pražském studiu Karla Emanuela Macana. Ve filmu vytvořil na dvě desítky rolí.
V roce 2002 obdržel Cenu Thálie za celoživotní dílo v oboru činohra. Lubor Tokoš zemřel ve svém zlínském bytě 29. září 2003.
Filmy
- Křižová trojka (1948) – ved. zotavovny (první role ve filmu)
- Vynález zkázy (1958) – Simon Hart
- Tři tuny prachu (1960)
- Rychlík do Ostravy (1960)
- Reportáž psaná na oprátce (1961) – Jan Zika
- Praha nultá hodina (1962) – Zeman
- Neklidnou hladinou (1962)
- Letos v září (1963) – otec
- Kladivo na čarodějnice (1969)
- Ucho (1970)
- Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970) – gangster
- Sonáta pro zrzku (1980) – učitel hudby
- Kopretiny pro zámeckou paní (1981) – dědeček
- Výbuch bude v pět (1984) – Matěj
- Smrt krásných srnců (1986) – Nejezchleb
- O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) - král
- Duhová kulička (1987) – ztřeštěný dědeček
- Mág (1987) – Tietze
- Nefňukej, veverko! (1988) – dědeček
- Poklad rytíře Miloty (1989) – dědeček Janoušek
- Motýlí čas (1990) – Alexův dědeček
- Pevnost (1994)
- Golet v údolí (1995) – hlas vypravěče
- Šmankote, babičko, čaruj! (1998)
Televize
- 1969 Zimní pohádka (TV inscenace divadelní hry) – role: plukovník Kryštof Toll (natočeno podle jednoaktovky Runara Schildta Šibeničník)
- 1999 Zlatník Ondra (TV film) – role: král
- 2002 Kožené slunce (TV film) – role: Stehlík
- 2003 Cesta byla suchá, místy mokrá (TV film) – role: Zborník
Práce pro rozhlas
Odkazy
Reference
- ↑ http://kultura.idnes.cz/zemrel-zlinsky-herec-lubor-tokos-dqq-/divadlo.aspx?c=A030929_134002_divadlo_lf
- ↑ TUREK, Petr. Ernest Hemingway: Stařec a moře. Vltava [online]. Český rozhlas [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
Literatura
- Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 18. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2005. 160 s. ISBN 80-7368-059-9. S. 139–140.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lubor Tokoš
- Lubor Tokoš na Kinoboxu
- Lubor Tokoš v Česko-Slovenské filmové databázi
- Lubor Tokoš ve Filmové databázi
- Lubor Tokoš v Internet Movie Database (anglicky)
- Lubor Tokoš na Dabingforum.cz
- Lubor Tokoš v cyklu České televize Příběhy slavných
- Oldřich Kodeda, bratranec Lubora Tokoše, má svou loď pojmenovánu na počest skvělého herce
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“