Luca Parmitano
Luca Parmitano | |
---|---|
Astronaut ESA | |
Státní příslušnost | Itálie |
Datum narození | 27. září 1976 (47 let) |
Místo narození | Itálie, Sicílie, Paternò |
Předchozí zaměstnání | Vojenský pilot |
Hodnost | Kapitán |
Čas ve vesmíru | 366 dní, 23 hodin a 1 minuta |
Kosmonaut od | 20. května 2009 |
Mise | Expedice 36/37 (Sojuz TMA-09M/ISS) Expedice 60/61 (Sojuz MS-13/ISS) |
Znaky misí | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luca Parmitano (* 27. září 1976 Paternò, Sicílie, Itálie) byl pilot italského vojenského letectva, od roku 2009 je členem oddílu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA). Jeho první kosmický let započal 28. května 2013 a skončil zdárně 11. listopadu téhož roku, byl členem Expedice 36/37 na Mezinárodní vesmírné stanici.
Mládí, pilot
Luca Parmitano pochází ze sicilského města Paternò, roku 1995 absolvoval Vědecké lyceum Galilea Galilei (Liceo Scientifico Statale `Galileo Galilei´) v Catanii.[1] Poté studoval na Univerzitě Fridricha II. (Università Federico II), stal se bakalářem politických věd. Vstoupil do armády a roku 2000 dokončil Vojenskou leteckou akademii (Accademia Aeronautica). Další rok byl poslán na pilotní výcvik do Spojených států.[2] V letech 2001–2009 sloužil jako pilot italského vojenského letectva, létal na bitevních letounech AMX. Nalétal na 2000 hodin, polovinu na typu AMX, celkem pilotoval 40 typů letadel a vrtulníků.[1]
Astronaut
Roku 2008 se přihlásil do 4. náboru astronautů Evropské kosmické agentury (ESA), uspěl a 20. května 2009 byl zařazen do oddílu astronautů ESA.[2] Základní výcvik v Evropském astronautickém středisku (European Astronaut Centre) v Kolíně nad Rýnem oficiálně zakončil 22. listopadu 2010.[2]
V prosinci 2010 byl zařazen do posádky Expedice 36/37 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).[2] Do posádky byl začleněn na základě dohody mezi NASA a italskou kosmickou agenturou ASI, jmenování oficiálně potvrdila ESA 18. února 2011.[3]
V květnu 2013 vzlétl do vesmíru jako palubní inženýr posádky Sojuzu TMA-09M s Fjodorem Jurčichinem a Karen Nybergovou, po šestihodinovém letu se připojili k ISS.[4] Na stanici pracoval ve funkci palubního inženýra Expedic 36 a 37, s Christopherem Cassidym provedl dva výstupy do otevřeného vesmíru. Jeho první výstup byl i prvním výstupem Itala do vesmíru,[5] jeho druhý EVA musel být předčasně ukončen. Na vině byla přibývající voda ve skafandru astronauta, kterou zapříčil rozbitý vodní separátor, který měl regulovat vlhkost ve skafandru. Jeho ucpání vedlo k přelévání vody nejprve k nasávání kyslíku, poté do helmy a posledně i k obličeji astronauta. V posledních minutách návratu ani nemohl komunikovat, když měl vodu v nose, ústech, očích i v radiové aparatuře.[6][7] Vlhkost v helmě skafandru EMU byla běžným jevem, proto ji řídící středisko NASA nebralo dostatečně vážně. Někteří odborníci hovoří o Normalizaci odchylky (tj. kdy se z odchylek (problémů) pomalu stávají normy, něco jako běžná součást mise), která zapříčinila například havárii raketoplánů Challenger a Columbia[7].
Na Zem se trojice Jurčichin, Parmitano, Nybergová vrátila v Sojuzu TMA-09M 11. listopadu 2013.[4] Jejich kosmický let trval 166 dní, 6 hodin a 18 minut; oba Parmitanovy výstupy dohromady 7 hodin a 39 minut.[8] V květnu 2018 byl vybrán na Expedici 60/61. Parmitano odstartoval na palubě lodi Sojuz MS-13 20. července 2019. Na stanici při výstupech do otevřeného vesmíru opravili spektrometr AMS-2. Přistáli 6. února 2020.
Luca Parmitano je ženatý, má dvě dcery.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Astronaut biography. Luca Parmitano [online]. ESA [cit. 2011-02-19]. Dostupné online. (anglicky) – Oficiální biografie ESA
- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2011-02-19 [cit. 2011-02-19]. Kapitola Luca Parmitano. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ESA astronaut Luca Parmitano assigned to 2013 Space Station mission [online]. ESA Media Relations Office, 2011-02-18 [cit. 2011-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b RKK Eněrgija. Экспедиция МКС-36/37 [online]. Koroljov: RKK Eněrgija [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-02. (rusky)
- ↑ WRIGHT, Jerry. Station Astronauts Complete First of Two July Spacewalks [online]. NASA, 2013-7-9 [cit. 2013-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-15. (anglicky)
- ↑ GRÜN, Marcel. Co se dělo a bude dít u jediné lidské výspy ve vesmíru. Technet.cz [online]. 2013-9-7 [cit. 2013-9-19]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠAMÁREK, Ondřej. S hlavou v akváriu [online]. Stream.cz, 8.3.2016 [cit. 2016-03-07]. Dostupné online.
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2013-11-11 [cit. 2013-11-11]. Kapitola Parmitano, L.P.. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luca Parmitano na Wikimedia Commons
- ESA. Luca Parmitano [online]. ESA, rev. 2013-8-26 [cit. 2013-11-11]. Oficiální biografie ESA. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
With the recent "close shave haircut" of Expedition 36 Flight Engineer Chris Cassidy, (right), the NASA astronaut has added to any common denominators that he shares with Flight Engineer Luca Parmitano (left) of the European Space Agency. The two are pictured in the Unity node of the International Space Station. Cassidy's new look came as a complete surprise to Parmitano and the two flight engineers who had docked earlier with the International Space Station.
The Expedition 60 crew insignia
European Space Agency astronaut Luca Parmitano, attired in an Extravehicular Mobility Unit (EMU) spacesuit.
The dynamic design of the Expedition 36 patch portrays the International Space Station's (ISS) iconic solar arrays. The slanted angles denote a kinetic energy leading from the Earth in the lower right to the upper left tip of the triangular shape of the patch, representing the infinite scientific research, education, and long-duration spaceflight capabilities the ISS provides with each mission, as well as our goal for future exploration beyond the Space Station. The numbers 3 and 6 harmoniously intertwine to form expedition number 36 and its gray coloration signifies the unity and neutrality among all of the international partners of the ISS. The blue and gold color scheme of the patch represents the subtle way the central gold orbit wraps around the number 36 to form a trident at its lower right tip. The trident also symbolizes the sea, air, and land, all of which make up the Earth from where the trident originates in the design.
Leonardo da Vinci's Vitruvian Man, created some 525 years ago, as a blend of art and science and a symbol of the medical profession, is depicted amongst the orbits of a variety of satellites circling the Earth at great speed. Da Vinci's drawing, based on the proportions of man as described by the Roman architect Vitruvius, is often used as a symbol of symmetry of the human body and the universe as a whole. Almost perfect in symmetry as well, the International Space Station, with its solar wings spread out and illuminated by the first rays of dawn, is pictured as a mighty beacon arcing upwards across our night skies, the ultimate symbol of science and technology of our age. Six stars represent the six members of Expedition 37 crew, which includes two cosmonauts with a medical background, as well as a native of Da Vinci's Italy.
The mission insignia for the Expedition 61 crew with Commander Luca Parmitano of ESA (European Space Agency), NASA astronauts Drew Morgan, Christina Koch and Jessica Meir and Roscosmos cosmonauts Alexander Skvortsov and Oleg Skripochka.