Lucia Bronzettiová

Lucia Bronzettiová
Lucia Bronzettiová na French Open 2022
Lucia Bronzettiová na French Open 2022
StátItálieItálie Itálie
Datum narození10. prosince 1998 (25 let)
Místo narozeníRimini, Itálie
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 254 483 USD
Dvouhra
Poměr zápasů278–197
Tituly1 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění47. místo (3. července 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Open1. kolo (2022, 2023)
Wimbledon1. kolo (2022, 2023)
US Open3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů40–73
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění375. místo (18. dubna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2022, 2023)
US Open1. kolo (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230720a20. července 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucia Bronzettiová (* 10. prosince 1998 Rimini) je italská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2023 na 47. místě a ve čtyřhře v dubnu 2022 na 375. místě. Trénuje ji Francesco Piccari.[2][3]

V italském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 kvalifikačním kolem proti Francii, v níž prohrála čtyřhru spolu s Martinou Trevisanovou za rozhodnutého stavu ve prospěch Itálie, která nakonec zvítězila 3:1 na zápasy. Do roku 2024 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v květnu 2014, když na turnaji v italské Casertě, dotovaném 10 tisíci dolary, postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry pak podlehla Ukrajince Marianně Zakarljukovové z páté světové stovky.[1] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2016 ve švýcarském Sionu, na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála pátou nasazenou Švýcarku Karen Kennelovou figurující v sedmé stovce žebříčku.[5][1]

Na okruhu WTA Tour debutovala květnovou čtyřhrou Internazionali BNL d'Italia 2021 v Římě, do níž obdržela s krajankou Nurií Brancacciovou divokou kartu. V úvodním kole však utržily dva „kanáry“ od americko-ruského páru Coco Gauffová a Veronika Kuděrmetovová. V římské singlové kvalifikaci ji vyřadila Slovinka Polona Hercogová. V sezóně 2021, již zahájila na 339. příčce a skončila na 145. místě, si poprvé zahrála hlavní soutěže dvouher. Na letních antukových Ladies Open Lausanne a Palermo Ladies Open, stejně jako zářijovém Zavarovalnica Sava Portorož na tvrdém povrchu, postoupila do čtvrtfinále.[2][5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Australian Open 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Amandine Hesseová, Valeria Savinychová a Nao Hibinová. V úvodním kole dvouhry zdolala Rusku Varvaru Gračovovou, než jí poté dovolila uhrát jen dva gamy světová jednička Ashleigh Bartyová.[5][1] První trofej na okruhu WTA Tour vybojovala na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2023, kam přijela jako 102. žena klasifikace po sérii deseti porážek v úvodních kolech dvouher událostí WTA. Zlepšenou formu prokázala ve čtvrtfinále a semifinále, v nichž proti Alycii Parksové a Sloane Stephensové ztratila celkově jen čtyři hry. V závěrečném utkání porazila Rakušanku Julii Grabherovou z osmé světové desítky po 2 hodinách a 48 minutách. Ve vzájemných duelech se ujala vedení 2–1.[6] Na úvod French Open 2023 nestačila na tuniskou světovou sedmičku Ons Džabúrovou.[7]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–2 D)

Dvouhra: 3 (1–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.24. července 2022Palermo, ItálieantukaRumunsko Irina-Camelia Beguová2–6, 2–6
Vítězka1.27. května 2023Rabat, MarokoantukaRakousko Julia Grabherová6–4, 5–7, 7–5
Finalistka2.1. července 2023Bad Homburg, NěmeckotrávaČesko Kateřina Siniaková2–6, 6–7(5–7)

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.srpen 2022Vancouver, KanadatvrdýŘecko Valentini Grammatikopoulou2–6, 4–6

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (5 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.září 2016Sion, ŠvýcarskoantukaŠvýcarsko Karin Kennelová6–3, 7–6(7–5)
2.listopad 2017Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýNěmecko Julia Wachaczyková6–1, 6–2
3.únor 2021Šarm aš-ŠajchtvrdýBosna a Hercegovina Nefisa Berberovićová7–6(7–4), 6–0
4.březen 2021Le Havre, FrancieantukaFrancie Sara Cakarevicová6–3, 6–1
5.duben 2022Chiasso, ŠvýcarskoantukaŠvýcarsko Simona Waltertová2–6, 6–3, 6–3

Čtyřhra (2 tituly)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.listopad 2018Cordenons, ItálieantukaItálie Anastasia GrymalskáItálie Verena Hoferová
Itálie Maria Vittoria Vivianiová
7–5, 7–5
2.červen 2021Grado, ItálieantukaBulharsko Isabella ŠinikovováItálie Federica Di Sarraová
Itálie Camilla Rosatellová
6–4, 2–6, [10–8]

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)

Výsledekč.datum a místo konáníspoluhráčkysoupeřkyskóre
Finalistka1.Billie Jean King Cup 2023
12. listopadu 2023
Sevilla, Španělsko
tvrdý (hala), Estadio La Cartuja
Jasmine Paoliniová
Martina Trevisanová
Elisabetta Cocciarettová
Lucrezia Stefaniniová
Kanada Kanada0–2
Leylah Fernandezová
Rebecca Marinová
Eugenie Bouchardová
Marina Stakusicová
Gabriela Dabrowská

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucia Bronzetti na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Lucia Bronzettiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230720a20. července 2023
  2. a b MACPHERSON, Alex. Introducing the 2022 Australian Open's Grand Slam debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2022-01-15 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Lucia Bronzettiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230720a20. července 2023
  4. Lucia Bronzettiová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20231112a12. listopadu 2023
  5. a b c Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Bronzetti outlasts Grabher in Rabat; wins first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-28 [cit. 2023-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-28. (anglicky) 
  7. Takeaways: Jabeur advances past Bronzetti in French Open first round. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Bronzetti RG22 (51) (52144568860).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Bronzetti RG22 (51)