Luciano Emílio

Luciano Emílio
Osobní informace
Datum narození	12. prosince 1978 (44 let)
Místo narození	Ilha Solteira, Brazílie
Výška	1,80 m
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	útočník
Mládežnické kluby
1995 1996–1997 XV de Piracicaba Rio Branco Esporte Clube
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1997–1999 1999–2001 2001–2002 2002–2004 2004–2005 2005 2005–2007 2007–2010 2010 2010 2010–2011 2011–2012 2012–2013 2013 1. FC Köln Alemannia Aachen União Barbarense Real CD España CD Olimpia Querétaro FC CD Olimpia D.C. United Rio Branco D.C. United Danubio FC Atlante UTN/Toros Neza CD Olimpia Grêmio Catanduvense 00600(0) 02400(1) 02300(2) 0680(45) 0200(16) 0190(10) 0560(27) 0830(41) 01100(1) 00400(0) 00600(1) 0540(22) 00500(1) 00400(0)
Trenérská kariéra
Roky Klub 2019– Loudoun United FC (asistent)
Úspěchy
MLS Supporters' Shield 2007 D.C. United US Open Cup 2008 D.C. United Honduraská 1. liga 2003/04 Apertura Real CD España 2004/05 Clausura CD Olimpia 2005/06 Apertura CD Olimpia 2005/06 Clausura CD Olimpia Mexická 2. liga 2005 Clausura Querétaro FC
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luciano Emílio (* 12. prosince 1978) je bývalý brazilský fotbalový útočník. Od roku 2019 pracuje jako asistent trenéra v týmu Laudoun United FC, rezervním týmu D.C. United. V roce 2007 byl vyhlášen nejlepším hráčem americké Major League Soccer.

Kariéra

Emílio začal s profesionálním fotbalem v 16 letech v XV de Piracicaba v lize státu São Paulo. Další rok hrál v Rio Branco ve stejné lize. V roce 1997 podepsal smlouvu s německým bundesligovým 1. FC Köln. V Kolíně působil zejména v juniorských týmech, za první mužstvo odehrál 6 utkání. V roce 1999 přestoupil do druholigové Alemmanie Aachen. V roce 2001 se vrátil zpět do Brazílie, do divizního União Barbarense. Tam ale nepůsobil dlouho, po roce se přesunul do honduraského Real CD España, kterému pomohl k titulu. Po úspěšných dvou sezonách přestoupil do CD Olimpia. Následně působil necelý půlrok v mexickém Querétaru, poté se vrátil do Olimpie. V lednu 2007 přestoupil do D.C. United, působícího v americké Major League Soccer. Za D.C. debutoval v utkání Ligy mistrů paradoxně proti svému bývalému klubu, honduraské Olympii, které ve dvojzápase vstřelil tři góly. Ve své první sezoně v MLS vstřelil 20 gólů, stal se nejlepším střelcem ligy, byl vyhlášen nejlepším nově příchozím hráčem ligy a dokonce i nejlepším hráčem celé ligy. V roce 2008 podepsal novou, vylepšenou smlouvu a stal se tzv. „Designated Player“, tj. hráčem nad rámec platového stropu. V srpnu 2009 obdržel tzv. zelenou kartu, čímž se stal domácím hráčem v americké soutěži. Poté odmítl prodloužit smlouvu s nižšími platovými podmínkami a vrátil se do brazilského Rio Branco, ale v dubnu 2010 podepsal krátkodobou (tříměsíční) smlouvu. Po jejím vypršení podepsal v uruguayském Danubio FC. Po roce přestoupil do mexického Atlante UTN (později tým odkoupil licenci a stal se Toros Neza). Po krátkých angažmá zpátky v Olimpii a v brazilském Grêmio Catanduvense ukončil v roce 2013 hráčskou kariéru.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luciano Emílio na Wikimedia Commons