Luciano Sušanj
| Luciano Sušanj | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Narození | 10. listopadu 1948 Rijeka |
| Úmrtí | 14. dubna 2024 (ve věku 75 let) Rijeka |
| Kariéra | |
| Disciplína | běh na 400 a 800 metrů |
| Účasti na LOH | 1 |
| Účasti na ME | 1 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | ME 1974 | běh na 800 m |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | HME 1973 | běh na 400 m |
| zlato | HME 1974 | běh na 800 m |
Luciano Sušanj (10. listopadu 1948, Rijeka – 14. dubna 2024)[1] byl chorvatský atlet, startující za Jugoslávii, jehož hlavní disciplínou byl běh na 800 metrů, mistr Evropy z roku 1974.
Začínal jako sprinter, na počátku sedmdesátých let se přeorientoval na tratě 400 a 800 metrů. V roce 1973 se stal halovým mistrem Evropy v běhu na 400 metrů, kdy zároveň vytvořil halový světový rekord na této trati 46,38. O rok později se stal halovým mistrem Evropy na dvojnásobné trati. Jeho nejvýznamnějším úspěchem se stal titul mistra Evropy na 800 metrů z roku 1974, kdy porazil o 1,5 sekundy tehdejšího světového rekordmana, Itala Marcella Fiasconara. Vytvořil přitom svůj osobní rekord 1:44,07. Po tomto úspěchu se jako otec dvou malých dětí věnoval především rodině. Startoval ještě na olympiádě v Montrealu v roce 1976, kde skončil ve finále běhu na 800 metrů šestý. Krátce po olympiádě ukončil sportovní kariéru.
V devadesátých letech 20. století vstoupil do veřejného života Chorvatska – v letech 1990 a 2000 byl zvolen poslancem. V roce 2000 se stal předsedou Chorvatského atletického svazu a místopředsedou Chorvatského olympijského výboru.
Reference
- ↑ Umro je Luciano Sušanj, najbolji hrvatski atletičar u povijesti. www.index.hr [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-11-18]. Dostupné online. (chorvatsky)
Externí odkazy
- Luciano Sušanj na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- (anglicky) Profil na sports-reference.com
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Finská vlajka
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).