Lucie Klímová

Lucie Klímová
Narození5. ledna 1884
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. října 1961 (ve věku 77 let)
Křižany v Podještědí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Národnostčeská
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníumělkyně, malířka a zpěvačka
Partner(ka)Josef Vacke
Významná dílakrajiny a květiny
PodpisPodpis
Webová stránkahttp://www.vytvarneumelkyne.cz/autorka.aspx?aid=68
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lucie Klímová (5. ledna 1884 Praha – 6. října 1961 Křižany v Podještědí) byla česká umělkyně, akademická malířka a zpěvačka.

Životopis

Navštěvovala kurzy v malírně porcelánu v Telči a večerní kurzy na Uměleckoprůmyslové školy v Praze. V mladých letech se věnovala zpěvu – byla členkou Pěveckého sdružení pražských učitelek za vedení Metoda Doležela. Byla první interpretkou, která zpívala v úpravě pro hlas a orchestr Baladu dětskou a Baladu horskou od Vítězslava Nováka.

Vystudovala od roku 1919 až 1925 na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jakuba Obrovského, Vratislava Nechleby nebo Otakara Nejedlého. Studijní cesty podnikla do Itálie, Francie, Německa a na Korsiku. Byla jednou z prvních absolventek Akademie; ženy mohly na vysokých školách studovat až po školské reformě v roce 1918. V letech 1931 a 1935 Klímová malovala jižní motivy s Josefem Vackem v Jugoslávii. Pobývala také ve Zděchově, kde mecenášem malířské společnosti byl Ludvík Klímek. Žila střídavé na Novém Světě v Praze 1 nebo v Křižanech, kam zajížděla již od roku 1946 a kde strávila celé měsíce, „provázena malířem Vackem“.

Vytvořila akvarelové návrhy na pohlednice Prahy. Nejčastěji malovala krajiny a květiny. Vystavovala ve 30. letech 20. století na několika výstavách Kruhu výtvarných umělkyň a na salonech ve Zlíně, Poličce, Rakovníku. Od roku 1932 byla členkou v Kruhu výtvarných umělkyň (KVU), a také Klubu výtvarných umělců Aleš (SVU Aleš)[1].

Jejími uměleckými vzory byli Jan Preisler, Antonín Slavíček, Vincent van Gogh a také Václav Špála. Výtvarné dílo Lucie Klímové zahrnuje především krajiny a zátiší, kterým se věnovala v průběhu celé své tvůrčí kariéry. Tvořila svá díla po většinu života jako členka Alše. Vždy malovala v přírodě, v ateliéru však opravovala a dokončovala své práce, inspirované přírodou.

Výběr z děl

  • 1935: Jižní motiv
  • 1935: Jaro v Braníku
  • 1940: Krajina na Valašsku
  • 1941: Karmelitská ulice
  • 1942: Jabloňky a břízky
  • 1943: Věříme! (Zděchov)
  • 1944: Némecké na Moravě
  • 1949: Kyticí
  • 1951: Rozkvetlý sad v Křížanech
  • 1952: Zátiším s meruňkami
  • 1957: Jarní krajina v Křižanech
  • 1960: Rozkvetlá zahrada v Křižanech
  • Jaro v Praze
  • Jaro v Trojske zahrade
  • Ulička na Novém Světě
  • Jilemnice pod Lysou horou
  • Daňkovice
  • V Omšenie u kostela
  • Na návsi u rybníčku
  • Kytice z běláskem
  • Kostel Sv. Mikuláše v květach
  • Výhled na svatovítským vězím
  • U cesty
  • Z valašske Rusavy

Výstavy

Autorská
  • 1951: Praha, Palác Platýz, Alšova síň, Obrazy
  • 1952: Praha, Krajiny
  • 1958: Lucie Klímová: Jaro v obrazech, Galerie Českého fondu výtvarných umění (ČFVU), Praha
  • 1962: Praha, Galerie na Karlově náměstí
Společné
  • 1937: Praha výstava českých umělkyň – Paříž, výtvarné umělkyně
  • 1938–1939: Bukurešť, Kluž, Bělehrad, Záhřeb, Praha, výstava umělkyň Rumunska, Jugoslávie a ČR
  • 1940: Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1941: 26. členská výstava Kruhu výtvarných umělkyň. Galerie Hollar, Praha
  • 1942: Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1942: IV. rakovnický salon, Stará pošta, Rakovník
  • 1943: Umělci národu 1943, Praha
  • 1949: Květina osvěžením pracující ženy: Výstava obrazů a užitého umění českých a moravských výtvarných umělkyň, Dům umění, Olomouc
  • 1949: Květina osvěžením pracující ženy: Výstava obrazů a užitého umění českých a moravských výtvarných umělkyň, Muzeum, Uherské Hradiště
  • 1949: Pražský Aleš 1949: XXIII. Členská výstava, Pavilon Jednoty výtvarných umělců na příkopě, Praha
  • 1949: Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu, Dům výtv. umění, Praha
  • 1950: Praha, české a slovenské výtvarnice
  • 1951–1953: Praha 1. a 2. přehlídka čs. výtvarného umění
  • 1954: Praha, členská výstava 4. střediska
  • 1956: Zátiší v české malbě XX. století, Galerie FVU, Praha
  • 1957: Malá krajina, Galerie Českého fondu výtvarných umění, Praha
  • 1961: Praha, členská výstava Aleš

Odkazy

Reference

  1. ↑ Výstava S. V. U. Aleš z Prahy do 13.4.1947

Literatura

  • Toman, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1997. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava.
  • Jurásková, Veronika: Historie spolku Pražský Aleš (1946–1968) a tvorba jeho členů. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomunc 2011, s. 39–42 a 234–237. (elektronická verze)
  • ROŠKOTOVÁ Anna: Sborník Kruhu výtvarných umělkyň. Vydal KVU Praha 1935, s. 72 (repro U kříže ve Ždiaru)
Katalogy
  • Pečírka Jaromír, Vacke Josef: Lucie Klímová. Jaro v obrazech. 1958.
  • Pečírka Jaromír: Lucie Klímová 5.1.1884–6.10.1961. 1962

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lucie Klímová signatura.jpg
Lucie Klímová signatura