Lucien Murat

Lucien Murat
kníže z Pontecorvo
kníže Murat
Portrét
Lucien Murat (cca 1852)
Úplné jménoLucien Charles Joseph Napoléon
Narození16. května 1803
Milán
Úmrtí10. dubna 1878 (74 let)
Paříž
ManželkaCaroline Georgina Fraserová
PotomciCaroline Laetitia Muratová
Joachim, 4. kníže Murat
Anna Muratová
Charles Louis Napoléon Achille Murat
Louis Napoléon Murat
RodMurat
OtecJoachim Murat
MatkaCaroline Bonaparte
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucien Murat (Lucien Charles Joseph Napoléon, princ francouzský, princ neapolský, 2. kníže de Pontecorvo, 3. kníže Murat; 16. května 1803, Milán10. dubna 1878, Paříž) byl francouzský politik a v letech 1812 až 1815 svrchovaný kníže z Pontecorvo.

Rodina

Lucien se narodil jako druhý syn neapolského krále Joachima Murata a jeho manželky Caroline Bonaparte.

Jeho strýci z matčiny strany byli Josef Bonaparte, Napoleon Bonaparte, Lucien Bonaparte, Ludvík Bonaparte a Jérôme Bonaparte. Tetami byly Élisa a Pauline Bonaparte.

Život v exilu

Murat musel po otcově popravě opustit Apeninský poloostrov. Mezi lety 1815 až 1822 získal Lucien a jeho starší bratr Achille vzdělání na zámku Frohsdorf v Rakouském císařství. Později odjel do Benátek, kde jej sledovaly rakouské úřady požadující jeho odchod do Spojených států.

Jeho loď však ztroskotala ve Španělsku a byla lapena Španěly, což ho donutilo zůstat tam po mnoho měsíců, než jeho bratr získal podporu od prezidenta Spojených států Jamese Monroea. Do Spojených států nakonec dorazil v dubnu 1825. Odcestoval do Filadelfie, kde se setkal se svým strýcem Josefem Bonapartem a odtud cestoval po západní části země, stejně tak po Texasu a Kalifornii.

18. srpna 1831 se oženil s protestantkou Caroline Georginou Fraserouvou, dcerou Thomase Frasera, skotského emigranta ve Spojených státech a majora v loyalistické milici během americké revoluce, a jeho manželky Ann Loughton Smithové. Vzali se v Bordentownu v New Jersey, kde několik let žili. Na svých četných cestách do Francie hledal Murat v letech 1838 a 1844 možnost získat zpět své rodinné právo na trůn, kterého se jeho starší bratr vzdal. Ve Francii měl vždy dovoleno zůstat jen 5 týdnů.

Usazení ve Francii

Pokračoval v životě ve Spojených státech, udržoval každodenní korespondenci se svými podporovateli až dokud se v roce 1848 neobjevily po pádu krále Ludvíka Filipa nové možnosti vzestupu. Vrátil se s manželkou do Francie, kde byl zvolen členem Ústavodárného shromáždění a v roce 1849 ustanoven ministrem pro Turín. V roce 1852 přijal postavení senátora a titul prince.

V roce 1861 se znovu pokusil získat neapolský trůn a složil manifest, který podpořil jeho nárok. To nepřijal dobře jeho bratranec Napoleon III. a Murat se vzdal nadějí na znovuzískání koruny.

Během prusko-francouzské války byl Murat po francouzské porážce při obléhání Mety s francouzským maršálem François Achille Bazainem zajat. Po pádu Druhého Francouzského císařství se Murat na krátký čas odstěhoval zpět do Spojených států, kde měl stále ještě obchodní zájmy.

Napoléon Lucien Murat zemřel 10. dubna 1878 v Paříži.

Potomci

Lucien Murat měl s Caroline Georginou Fraserovou několik dětí:

  • 1. Caroline Laetitia Muratová (31. 12. 1832 Bordentown – 23. 7. 1902 Redisham Hall), I. manž. 1850 baron Charles de Chassiron (5. 12. 1818 Nantes – 20. 6. 1871 Tarbes), II. manž. 1871 John Lewis Garden (1833–1892)[1]
  • 2. Joachim, 4. kníže Murat (21. 6. 1834 Bordentown – 23. 10. 1901 Chambly), I. manž. 1854 Malcy Berthier de Wagram (22. 6. 1832 Paříž – 17. 5. 1884 tamtéž), II. manž. 1894 Lydia Hervey (15. 8. 1841 Brighton – 25. 9. 1901 Chambly)[2]
  • 3. Anna Muratová (3. 2. 1841 Bordentown – 7. 9. 1924 Paříž), manž. 1865 Antonin-Just-Léon-Marie de Noailles (19. 4. 1841 Paříž – 2. 2. 1909 tamtéž)[3]
  • 4. Charles Louis Napoléon Achille Murat (2. 2. 1847 Bordentown – 27. 2. 1895), manž. 1868 Salome Dadiani (13. 10. 1848 Zugdidi – 23. 7. 1913 Paříž)[4]
  • 5. Louis Napoléon Murat (22. 12. 1851 Paříž – 22. 9. 1912 tamtéž), manž. 1873 Eudoxia Somova (17. 2. 1850 – 6. 5. 1924 Nice)[5]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Pierre Murat
 
 
Guillaume Murat
 
 
 
 
 
 
Catherine Badourès
 
 
Pierre Murat-Jordy
 
 
 
 
 
 
Bertrand Herbeil
 
 
Marguerite Herbeil
 
 
 
 
 
 
Anne Roques
 
 
Joachim Murat
 
 
 
 
 
 
 
 
Pierre Loubières
 
 
 
 
 
 
 
 
Jeanne Loubières
 
 
 
 
 
 
 
 
Jeanne Viellescazes
 
 
 
 
 
 
 
Lucien Murat
 
 
 
 
 
Sebastiano Nicola Buonaparte
 
 
Giuseppe Maria Buonaparte
 
 
 
 
 
 
Maria Anna Tusoli
 
 
Carlo Buonaparte
 
 
 
 
 
 
Giuseppe Maria Paravisini
 
 
Maria Saveria Paravisini
 
 
 
 
 
 
Maria Angela Salineri
 
 
Caroline Bonaparte
 
 
 
 
 
 
Giovanni Agostino Ramolino
 
 
Giovanni Geronimo Ramolino
 
 
 
 
 
 
Angela Maria Peri
 
 
Laetitia Ramolino
 
 
 
 
 
 
Giuseppe Maria Pietrasanta
 
 
Angela Maria Pietrasanta
 
 
 
 
 
 
Maria Josephine Malerba
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucien Murat na anglické Wikipedii.

  1. Murat. www.angelfire.com [online]. [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. 
  2. Lydia Hervey: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. 
  3. Anna, Princesse Murat : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. 
  4. Achille, Prince Murat : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. 
  5. Louis, Prince Murat : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Kníže z Pontecorvo
Předchůdce:
Jean Baptiste Jules Bernadotte
18121815
Lucien Murat
Nástupce:
Knížectví zrušeno
Kníže Murat
Předchůdce:
Achille Murat
18471878
Lucien Murat
Nástupce:
Joachim Murat

Média použitá na této stránce

LucienMuratP.jpg
Portrait of Lucien Murat en tenue de Grand Maître