Luciový stoleček
Luciový stoleček, slovensky luciový stolček, maďarsky Luca széke, je zvláštní stolek či stolička o kterém se ve slovenské a maďarské lidové kultuře věřilo že pomáhá odhalovat čarodějnice. Vyráběl se dvanáct dní, mezi předvečerem svátku svaté Lucie a Štědrým večerem. Dokončován byl v kostele, na křižovatce či doma během půlnoční mše kdy na něm jeho výrobce seděl chráněn magickým kruhem a byl pokoušen ďáblem. Po úspěšném dokončení stolečku mohl jeho majitel rozpoznat čarodějnice a známky jejich činnosti, ale ty zároveň mohly rozpoznat jeho.[1][2]
Na Slovensku se vyráběl ze smrkového či bukového dřeva a bez použití železných hřebíků, někdy byl opracován jen dvanácti seknutími sekerou. Při konečné fázi výroby byl výrobce chráněn kruhem nakresleným tříkrálovou posvěcenou křídou a nakonec útěkem domů, přičemž sypal mák či uhlí – po návratu domů již byl před čarodějnicemi chráněn. Namísto stoličky mohl být obdobným způsobem a ke stejnému účelu vyráběn také bič, kolo nebo provaz. Ve 20. století se stal tento předmět prakticky jen rekvizitou pověrečných příběhů.[1] Výrobu stolečku znali také maďarští a rumunští Slováci.[3]
V Maďarsku se tento stoleček, přirovnávaný k stoličce dojičky, a zdlouhavost jeho výroby ozývá v úsloví Keszül, mint a Luca széke „Dělat to jako Luciinu stoličku“ vyjadřující že někdo dělá něco velice pomalu. Každý den se mělo pracovat na jiné jeho části, přičemž podle jednoho zdroje měla být každá z těchto částí z jiného dřeva a to mělo být koupeno právě v den jeho užití. Poslední kolík ve stoličce měl pak být těsně před půlnoční mší. Ten kdo jej vyráběl se o tom neměl zmiňovat starým ženám – mohlo by se jednat o čarodějnice. Dokončován byl v nartexu kostela, přičemž o půlnoci či ve chvíli posvěcení hostie se pak má objevit malá postava, zjevně nějaký ďábel, jež se bude člověka snažit vylákat z kruhu a když ten odolá pokušení ďábel mu nakonec dá vše co mu slíbil.[2]
Reference
- ↑ a b FEGLOVA, Viera. Luciový stolček [online]. Ludova kultura [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b STANLEY, David. Szent Luca Day Customs in Hungary. Cosmos: The Journal of the Traditional Cosmology Society. 2009, roč. 25, s. 125–132. ISSN 0269-8773.
- ↑ Po stopách Slováků ve východní Evropě: Polsko, Ukrajina, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Chorvatsko a Černá Hora. Praha: NOSTALGIE, 2014. ISBN 9788090536593. S. 208.