Lucjan Rydel

Lucjan Rydel
Lucjan Rydel (-1906).jpg
Narození17. května 1870
Krakov
Úmrtí8. dubna 1918 (ve věku 47 let)
Bronowice Małe, dnes součást Krakova
Místo pohřbeníRakowický hřbitov v Krakově
Povolánídramatik, básník a překladatel
Národnostpolská
Alma materJagellonská univerzita
Literární hnutíMladé Polsko
Manžel(ka)Jadwiga Mikołajczykówna (1883-1936)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucjan Antoni Feliks Rydel (17. května 1870, Krakov8. dubna 1918, Bronowice Małe, dnes součást Krakova) byl polský dramatik, básník a překladatel, jeden z představitelů uměleckého hnutí Mladé Polsko.[1]

Život

Narodil se v rodině profesora oftalmologie a rektora Jagelonské univerzity, na které podle jeho přání vystudoval v letech 18881894 právo. Po získání doktorátu se věnoval literatuře, historii a dějinám umění, nejprve v Berlíně a pak v Paříži. Zde absolvoval přednášky na Collège de France, Sorbonně a École des beaux-arts.[2]

Rydlův portrét od Stanisława Wyspiańského z roku 1898

Žil a tvořil v modernistickém prostředí mladopolského Krakova. Jeho svatba se selskou dívkou Jadwigou Mikołajczykównou roku 1900 inspirovala Stanisława Wyspiańského k napsání divadelní hry Wesele (Veselka). V sezóně 1904–1905 spolupracoval s krakovským Lidovým divadlem (Teatr Ludowy). Cesta po Řecku roku 1907 se stala základem jeho úspěšných přednášek o řeckém umění a kultuře na krakovské Akademii výtvarných umění. Často pobýval v Čechách a po vypuknutí první světové války žil v letech 1914–1915 v Praze a v Pardubicích. V letech 19151916 byl ředitelem krakovského Městského divadla Julia Słowackého. Zemřel na zápal plic a je pohřben na Rakowickém hřbitově.[2]

Rydlův hrob na Rakowickém hřbitově v Krakově

Inspirací pro jeho díla, ve kterých mistrovsky zvládl formu básnického projevu, byl folklór a antika.[3] Úspěch mu přinesla baladická dramata, vykazující vlivy Slowackého, Maeterlincka a Hauptmanna. Jeho hry se za éry Jaroslava Kvapila úspěšně uváděly i v pražském Národním divadle. Cenné jsou jeho překlady Homéra, Pindara, Anakreónta a Horatia.[1]

Dílo

Adaptace

Hudba

Film a televize

Česká vydání, překlady a inscenace

  • Začarované kolo, hráno 1903 a 1915.
  • Na vždy, Praha: František Šimáček 1904, přeložil František Vondráček.
  • Matka a syn, Praha: Jan Otto 1910, přeložil František Vondráček.
  • Navždy, Praha: Evžen K. Rosendorf 1928, přeložil František Vondráček.
  • Madejovo lože, Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského 1928, přeložil František Vondráček.
  • Bodenhaim, přeložil František Vondráček, rukopis.

Odkazy

Reference

  1. a b ŠŤĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů, Praha: Libri 2000, S. 418-419.
  2. a b c d Lucjan Rydel (1870 - 1918) - Dziennik teatralny
  3. a b BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 348.
  4. Zaczarowane kolo - IMDb
  5. Zaczarowane kolo - FilmPolski.pl

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Lucjan Rydel (-1906).jpg
Lucjan Rydel (-1906)
Poezye (Rydel).djvu
zbiór poezji
Jadwiga Mikołajczykówna Rydlowa.jpg
Jadwiga Mikołajczykówna, wife of the Polish poet Lucjan Rydel
Wyspiański Lucjan Rydel 1898.jpg
Portrait of Lucjan Rydel, Polish poet
Grave of Lucjan Rydel (Polish playwright and poet), Rakowice Cemetery, 26 Rakowicka street, Krakow, Poland.jpg
Autor: Zygmunt Put, Licence: CC BY-SA 4.0
Grave of Lucjan Rydel (Polish playwright and poet), Rakowice Cemetery, 26 Rakowicka street, Krakow, Poland