Lucký vrch
| Lucký vrch | |
|---|---|
 Výhled z Luckého vrchu na Telecí | |
| Vrchol | 739 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Českomoravská vrchovina / Hornosvratecká vrchovina / Žďárské vrchy / Borovský les |
| Souřadnice | 49°42′43″ s. š., 16°10′8″ v. d. |
  Lucký vrch | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lucký vrch (německy Lutzberg) je vrchol v Pardubickém kraji, jehož nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 739 m n. m. Je cílem turistických výletů. Z vrcholu lze za jasného počasí vidět Hrubý Jeseník.[1]
Historie
30. až 40. léta
Prvním člověkem, který obýval Lucký vrch byl majitel pily v Poličce pan Pražan. V roce 1928 si vybudoval chatu s výhledem na Praděd a Hrubý Jeseníky. Okolo roku 1933 byl vrch považován za jedno z nejkrásnějších míst Českomoravské vrchoviny a pan Pražan začal uvažovat o přestavbě na horskou chatu. S přípravami na výstavbu se začalo roku 1936. Autorem návrhu horské chaty byl Ing. Alexandr Hanuš. Roku 1940 byl projekt připraven k vybudování. Obecní úřad v Telecím přijal dne 4. května 1940 4 plány pro stavební řízení. Stavba byla povolena 8. května 1940. Práce na stavbě horské chaty začaly ještě v roku 1940 a za účasti veřejnosti předána tehdejšímu předsedovi KČST v Poličce Ladislavu Pražanovi. Prvním nájemcem horské chaty byl spisovatel František Živný. První návštěvníci a nájemci horské chaty to neměli jednoduché. Voda se nosila na pokoje ve džbánech z nedaleké studny. V zimě se topilo uhlím na každém pokoji. Příliv turistů přestávala zvládat tamní studna, a tak v roce 1941 byla vybudována studna 1 km od horské chaty. Vodovod dopravil vodu odtud až do horské chaty. Díky přívalům sněhu v zimě se tady jezdily závody v lyžování.[2]
Poválečná doba
Po druhé světové válce turistický ruch ustal a roku 1950 byla předána sokolskému družstvu služeb Vzlet. 1. listopadu 1952 se stala majetkem Československé armády. Z tohoto období se nezachovalo mnoho dokumentace – většina dokumentů byla skartována. V roce 1954 byly postaveny pod chatou tzv. finské domky. Po roce 1958 získal chatu odborový svaz občanských zaměstnanců vojenské správy. Později sloužila jako závodní zotavovna Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Veřejnosti nebyla přístupná po dalších 40 let.[2]
Rok 2002
Roku 2002 zakoupil objekt Milič Sypták, který se snaží zrealizovat koncept rodinného podniku a návratu k původním účelům.[2]
Rok 2015
Lucký vrch je v tomto roce vybaven bezplatným parkovištěm pro cca 200 vozidel, je zde umožněno i neziskové veřejné táboření a z části i caravaning. Chystá se veřejné sociální zařízení a turistické odpočívadlo. V současné době je schvalován územní plán obce Telecí, v němž se počítá s výstavbou rozhledny, parkovištěm pod Luckým vrchem a opravou komunikace na Lucký vrch.
Fotogalerie
Pohled na louky okolo Telecí
Horská chata na Luckém vrchu ve 3D
Horská chata na luckém vrchu
Nejvyšší přírodní bod na Luckém vrchu
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucký vrch na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Telecí od Luckého vrchu
