Lucrezia Stefaniniová

Lucrezia Stefaniniová
Stefaniniová v kvalifikaci French Open 2022
StátItálieItálie Itálie
Datum narození15. května 1998 (26 let)
Místo narozeníFlorencie, Itálie[1]
Výška164 cm[1]
Profesionál od2014[2]
Držení raketypravou rukou,
bekhend i forhend obouruč
Výdělek625 963 USD
Dvouhra
Poměr zápasů259–204
Tituly0 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění99. místo (7. srpna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open1. kolo kvalifikace (2022, 2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open2. kolo kvalifikace (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů53–63
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění393. místo (18. dubna 2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240508a8. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucrezia Stefaniniová (* 15. května 1998 Florencie) je italská profesionální tenistka hrající neortodoxně bekhend i forhend obouruč.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2023 na 99. místě a ve čtyřhře v dubnu 2022 na 393. místě. Trénuje ji krajan Ferdinando Bonuccelli.[4][1]

Tenisová kariéra

V rámci okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaji v přístavní Civitavecchii dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Jasmine Paoliniové ze šesté světové stovky.[3][5]

Bekhend na turnaji v Biarritzi, 2021

Hlavní soutěž okruhu WTA Tour si poprvé zahrála na lednovém Abu Dhabi WTA Women’s Tennis Open 2021 v Abú Zabí.[2] Turnaj z kategorie WTA 500 byl do improvizovaného kalendáře dodatečně zařazen během pandemie covidu-19. Po zvládnuté kvalifikaci získala na úvod dvouhry jen čtyři gamy proti světové devatenáctce Jeleně Rybakinové. První singlový zápas v této úrovni tenisu vyhrála na říjnovém Courmayeur Ladies Open 2021 po obdržení divoké karty.[2] Ve třech setech přehrála Lucemburčanku Mandy Minellaovou z počátku třetí světové stovky, než její cestu soutěží ukončila krajanka a světová šestapadesátka Jasmine Paoliniová.[5] Vítězným vstupem do říjnového Jasmin Open Monastir 2022 proti padesáté páté ženě žebříčku Magdě Linetteové dosáhla první výhry nad členkou elitní světové stovky.[2]

Po šňůře pěti vyřazení v grandslamových kvalifikacích od US Open 2021 do US Open 2022 prožila premiéru v hlavní soutěži grandslamu na Australian Open 2023 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím průběhu postupně vyřadila Zacharovovou, Španělku Masárovou a Američanku Vickeryovou, která po ztrátě devíti her v řadě duel skrečovala kvůli podvrtnutému kotníku.[2] V úvodním melbournském kole zdolala světovou jednasedmdesátku Tatjanu Mariovou, aby poté nenašla recept na Varvaru Gračovovou z konce první stovky. Singlovým debutem na turnaji kategorie WTA 1000 se stal květnový Internazionali BNL d'Italia 2023, do něhož získala divokou kartu. Časné vyřazení jí přivodila čínská sedmdesátá pátá žena pořadí Wang Si-jü, když ztratila oba tiebreaky.[3][5]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments15 000 $ tournaments

Dvouhra (9 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.červen 2017Hammámet, TuniskoantukaŘecko Eleni Kordolaimiová7–6(7–5), 6–2
2.listopad 2019Monastir, TuniskotvrdýBurundi Sada Nahimanová6–4, 6–0
3.květen 2021Salinas, EkvádortvrdýŠvýcarsko Susan Bandecchiová6–1, 6–3
4.srpen 2021Radom, PolskoantukaČesko Miriam Kolodziejová4–6, 6–2, 6–3
5.únor 2022Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýRumunsko Alexandra Cadanțu-Ignatiková6–2, 3–0skreč
6.září 2022Collonge-Bellerive, ŠvýcarskoantukaRakousko Sinja Krausová6–2, 2–1skreč
7.září 2022Caldas da Rainha, PortugalskotvrdýŠpanělsko Marina Bassols Riberová3–6, 6–1, 7–6
8.duben 2023Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýUSA Emina Bektasová6–3, 7–6(7–5)
9.duben 2023Calvi, FrancietvrdýSpojené království Heather Watsonová6–2, 3–6, 6–3

Čtyřhra (2 tituly)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.září 2016Pula, ItálieantukaItálie Tatiana PieriováItálie Alice Balducciová
Itálie Marcella Cuccová
6–4, 6–0
2.únor 2017Bergamo, ItálieantukaItálie Tatiana PieriováItálie Martina Colmegnová
Švýcarsko Ylena In-Albonová
3–6, 6–3, [10–6]

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)

Výsledekč.datum a místo konáníspoluhráčkysoupeřkyskóre
Finalistka1.Billie Jean King Cup 2023
12. listopadu 2023
Sevilla, Španělsko
tvrdý (hala), Estadio La Cartuja
Jasmine Paoliniová
Martina Trevisanová
Elisabetta Cocciarettová
Lucia Bronzettiová
Kanada Kanada0–2
Leylah Fernandezová
Rebecca Marinová
Eugenie Bouchardová
Marina Stakusicová
Gabriela Dabrowská

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucrezia Stefanini na anglické Wikipedii.

  1. a b c Lucrezia Stefaniniová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230707a7. července 2023
  2. a b c d e f MACPHERSON, Alex. AO2023's Grand Slam debuts: Brenda Fruhvirtova, Lys, Shnaider and more. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Lucrezia Stefaniniová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230707a7. července 2023
  4. Lucrezia Stefanini Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Lucrezia Stefanini Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Stefanini RGQ22 (13) (52129534531).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Stefanini RGQ22 (13)
Stefanini BIA21 (23) (51379334590).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Stefanini BIA21 (23)