Lucy (sonda)
| Lucy | |
|---|---|
 | |
 | |
| Pojmenováno po | Lucy |
| COSPAR | 2021-093A |
| Katalogové číslo | 49328 |
| Start | 16. října 2021 |
| Kosmodrom | Cape Canaveral Space Launch Complex 41 |
| Nosná raketa | Atlas V 401 |
| Stav objektu | na oběžné dráze |
| Provozovatel | NASA a Southwest Research Institute |
| Výrobce | Lockheed Martin |
| Druh | planetární sonda |
| Program | Program Discovery |
| Hmotnost | 821 kg a 1 550 kg |
| Délka | 2,78 m |
| Šířka | 14,25 m |
| Výška | 3,78 m a 7,19 m |
| Zdroj energie | Solárny panel |
| Teleskop | |
| Průměr | 13 m |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lucy je sonda americké agentury NASA, jejímž cílem je průlet kolem osmi planetek.[1] Vrcholem mise mají být průlety kolem Jupiterových trojánů, tedy planetek obíhajících Slunce kolem libračních center L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. K těmto planetkám se dosud žádná sonda nevydala.
Sonda proletí také kolem dvou planetek hlavního pásu obíhajících mezi Marsem a Jupiterem.
Sonda odstartovala 16. října 2021 z rampy SLC-41 Kennedyho vesmírného střediska pomocí rakety Atlas V (verze 401). Jde o 13. let vědeckého programu Discovery.
Let
Hlavním cílem letu je zkoumání Jupiterových trojánů, které by se měly podle předpokladů skládat z velké části z materiálu, ze kterého se formovaly všechna tělesa Sluneční soustavy před 4,5 miliardami let.[1]
Po vypuštění sondy byl přidán ještě jeden cíl: planetka (152830) Dinkinesh (s předběžným označením 1999 VD57), která se nachází v hlavním pásu, a jejíž přesná dráha byla určena až po naplánování letu sondy.[2]
Základní milníky letu
- 16. října 2021 – start,
- 16. října 2022 – první gravitační manévr u Země (průlet kolem Země),
- 1. listopadu 2023 – sonda proletěla kolem planetky hlavního pásu (152830) Dinkinesh ve vzdálenosti 430 km relativní rychlostí 4,5 km/s; pořídila spektrum planetky a několik fotografií, na kterých je vidět, že kolem ní obíhá měsíček o průměru asi 220 m, který se na dalších fotografiích ukázal jako dvojité těleso,
- 13. prosince 2024 – druhý gravitační manévr u Země,
- 20. dubna 2025 – průlet kolem planetky hlavního pásu (52246) Donaldjohanson,
- 12. srpna 2027 – průlet kolem prvního Jupiterova trojánu (3548) Eurybates (obíhajícího librační centrum L4),
- 15. září 2027 až 11. listopadu 2028 – průlet kolem dalších tří planetek v librační centru L4,
- 26. prosince 2030 – třetí gravitační manévr u Země,
- 2. března 2033 – průlet kolem posledního plánovaného Jupiterova trojánu (617) Patroclus (obíhajícího librační centrum L5).
Popis sondy
Název
Mise je pojmenována podle archeologického nálezu kostry hominina známého jako Lucy, protože studium trojánů by mohlo odhalit „zkameněliny formování planet“: materiály, které se shlukovaly v rané historii Sluneční soustavy, aby vytvořily planety a další tělesa.[3]
Přístrojové vybavení
Sonda je vybavena těmito hlavními vědeckými přístroji:[4]
- L'Ralph – barevná kamera pro viditelnou oblast (rozsah vlnových délek 400-850 nm) a snímkovací infračervený spektrometr (1000-3600 nm), který by měl hledat led, křemičité minerály i organické látky a určit tak povrchové složení zkoumaných planetek. Přístroj vychází z kamery Ralph použitém na sondě New Horizons.[1]
- L’LORRI – kamera s vysokým rozlišením pro černobílé snímky povrchu (rozsah 350–850 nm). Ze vzdálenosti 10 000 km (obvyklá vzdálenost, v jaké bude sonda prolétat kolem zkoumaných planetek) by měla být schopna rozlišit detaily až 70 m. Opět vychází z podobné kamery LORRI na New Horizons.
- L’TES – emisní spektrometr, který bude měřit teplotu povrchu zkoumaných těles (rozsah 6-75 μm). Měl by posloužit k odhadu struktury povrchu i podpovrchových vrstev. Jde o vylepšený přístroj OTES, který byl použit na sondě OSIRIS-REx.
Vědecké informace budou získávány i pomocí kamer T2CAM: jejich primárním účelem je pomáhat k orientaci sondy v prostor, ale budou pořizovat i širokoúhlé snímky všech planetek, aby lépe zachytily jejich celkový tvar.[1]
Plaketa
Podobně jako u sond Pioneer 10 a 11 a Voyager 1 a 2 nese sonda plaketu, která však není určena pro případný nález mimozemskými civilizacemi, ale dalšími pozemskými generacemi. Jsou na ní jen základní údaje o letu a většinu plochy zabírají citáty známých osobností – např. Alberta Einsteina, Ringo Starra a Martina Luthera Kinga.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d KAREL, Zvoník. Lucy: Stroj času [online]. Kosmonautix.cz, 2021-10-16 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online.
- ↑ HERZIG, Jan. Sonda Lucy má nový cíl. Astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2023-01-31 [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.
- ↑ WITZE, Alexandra. Five Solar System sights NASA should visit. www.nature.com. Nature, 2015-03-16. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Lucy Spacecraft and Payload [online]. Southwest Research Institute, 2018-07-09 July 2018. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucy na Wikimedia Commons - Stránky mise (anglicky)
- TICHÁ, Jana. Právě odstartovala kosmická sonda Lucy a míří k Trójanům [online]. Observatoř Kleť, 2021-10-18 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Image of the proposed Lucy spacecraft with transparent background.
Official mission insignia for the Lucy Jupiter Trojan reconnaissance mission. Launching in October 2021.
- A diamond-shaped crest houses artworks of the Lucy fossil at left, the Lucy spacecraft at center, and an artist's impression of a Jupiter trojan. The word "Lucy" is written in a large, bold red font at the top right corner, while the words "First to the Trojans" and "SWRI · NASA · LM" are written in a smaller white font across the bottom edges of the diamond-shaped crest.
This diagram illustrates Lucy's orbital path. The spacecraft’s path (green) is shown in a frame of reference where Jupiter remains stationary, giving the trajectory its pretzel-like shape. After launch in October 2021, Lucy has two close Earth flybys before encountering its Trojan targets. In the L4 cloud Lucy will fly by (3548) Eurybates (white), (15094) Polymele (pink), (11351) Leucus (red), and (21900) Orus (red) from 2027-2028. After diving past Earth again Lucy will visit the L5 cloud and encounter the (617) Patroclus-Menoetius binary (pink) in 2033. As a bonus, in 2025 on the way to the L4, Lucy flies by a small Main Belt asteroid, (52246) Donaldjohanson (white), named for the discoverer of the Lucy fossil. After flying by the Patroclus-Menoetius binary in 2033, Lucy will continue cycling between the two Trojan clouds every six years
This image shows the “moonrise” of the satellite as it emerges from behind asteroid Dinkinesh as seen by the Lucy Long-Range Reconnaissance Imager (L’LORRI), one of the most detailed images returned by NASA’s Lucy spacecraft during its flyby of the asteroid binary. This image was taken at 12:55 p.m. EDT (1655 UTC) Nov. 1, 2023, within a minute of closest approach, from a range of approximately 270 miles (430 km). From this perspective, the satellite is behind the primary asteroid. The image has been sharpened and processed to enhance contrast.
A plaque on the Lucy mission featuring 20 messages from people on Earth, including John Lennon, Martin Luther King Jr., The Beatles, and more.