Luděk Pik
Luděk Pik | |
---|---|
Luděk Pik | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1918 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1939 | |
Starosta Plzně | |
Ve funkci: 1919 – 1938 | |
Předchůdce | Matouš Mandl |
Nástupce | Petr Němejc |
Stranická příslušnost | |
Členství | čs. soc. dem. (-1938) NSP (1938-39) |
Narození | 18. května 1876 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. dubna 1948 (ve věku 71 let) Plzeň Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov města Plzně |
Profese | spisovatel, novinář, politik a redaktor |
Ocenění | Medaile Za zásluhy I. stupeň, in memoriam (2016) |
Commons | Luděk Pik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luděk Pik (18. května 1876 Praha[1][2] – 19. dubna 1948 Plzeň) byl československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou a dlouholetý starosta Plzně.
Biografie
Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Od roku 1901 byl redaktorem plzeňského sociálnědemokratického listu Nová doba. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 053. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[3][4]
Koncem první světové války patřil v rámci sociálnědemokratické strany spolu s Gustavem Habrmanem či Rudolfem Bechyně k takzvané národní opozici, která akcentovala český národní a státoprávní zájem. Na konci září 1917 byl Pik kooptován do ústředního výkonného výboru strany.[5]
Po vzniku Československa pokračoval v politických aktivitách. V letech 1919–1938 byl starostou Plzně.[6] Působil i na celostátní úrovni. Ve 20. letech byl tajemníkem představenstva strany a ve vedení sociální demokracie byl zastoupen ještě v roce 1937. Byl hlavní postavou strany na Plzeňsku, kde měla sociální demokracie mimořádně silnou pozici v rámci politického spektra.[7]
V letech 1918–1920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929 a opět po parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zániku parlamentu (a Československa) v březnu 1939, přičemž krátce předtím, koncem roku 1938, přestoupil do klubu nově zřízené Národní strany práce.[8][9]
Ve 20. letech se uvádí jako redaktor Nové Doby v Plzni, starosta Plzně, předseda lidového a stavebního družstva a místopředseda Západočeské lidové záložny v Plzni.[2] Podle údajů z roku 1935 byl profesí redaktorem a starostou města Plzeň.[10]
Během pomnichovské druhé republiky byl na nátlak Strany národní jednoty donucen k odchodu z funkce plzeňského starosty.[11] Během druhé světové války bydlel na zámku v Hradišti u Blovic.[12] Po osvobození se již výrazněji politicky neangažoval, tentokrát na nátlak komunistů.[13]
Zemřel v dubnu 1948, pohřben je na plzeňském ústředním hřbitově.
Jeho jménem byla pojmenována ulice v plzeňské čtvrti Plzeň-Bory (ulice Luďka Pika)[14] a Gymnázium Luďka Pika. V roce 2016 mu byla prezidentem Milošem Zemanem udělena in memoriam Medaile Za zásluhy.[15]
Odkazy
Reference
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1305.
- ↑ a b NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 141.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 422. Dále jen: Kdo byl kdo.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 231, 684. Dále jen: Politické strany.
- ↑ Kdo byl kdo. 422
- ↑ Politické strany. 696-697, 702
- ↑ Luděk Pik [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-14]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-05-22]. Dostupné online.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-14]. Dostupné online.
- ↑ BOREK, David: Rokycany za Druhé republiky [online]. encyklopedierokycan.wz.cz [cit. 2023-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Kronika obce. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.
- ↑ První československý starosta Pik vtiskl Plzni moderní tvář [online]. Plzeňský deník [cit. 2011-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Odkaz na mapy google.
- ↑ Zeman rozdal 30 státních vyznamenání. Oceněni byli kardinál Duka, Valtr Komárek nebo režisér Jakubisko [online]. ihned.cz [cit. 2016-10-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luděk Pik na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Luděk Pik
- Projev Luďka Pika v Národním shromáždění roku 1937
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Čestný hrob Luďka Pika na plzeňském Ústředním hřbitově
Österreichischer Politiker, Reichsratswahl 1907, Name siehe Dateiname