Ludgeřovice

Ludgeřovice
ulice Hlučínská, v pozadí kostel sv. Mikuláše
ulice Hlučínská, v pozadí kostel sv. Mikuláše
Znak obce LudgeřoviceVlajka obce Ludgeřovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHlučín
Obec s rozšířenou působnostíHlučín
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°53′25″ s. š., 18°14′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 980 (2024)[1]
Rozloha10,82 km²[2]
Katastrální územíLudgeřovice
Nadmořská výška232 m n. m.
PSČ747 14
Počet domů1 481 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMarkvartovická 52/48
747 14 Ludgeřovice
urad@ludgerovice.cz
StarostaMgr. Daniel Havlík
Oficiální web: www.ludgerovice.cz
Ludgeřovice
Další údaje
Kód obce507971
Kód části obce88412
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludgeřovice (německy Ludgierzowitz, 1939–1945 úředně Ludgerstal, polsky Ludgierzowice) jsou obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Obec leží mezi městy Ostrava a Hlučín. Žije zde přibližně 5 000[1] obyvatel a stojí zde přibližně 1500 domů s popisným číslem. Ludgeřovice jsou jednou z největších obcí v ČR bez statusu města.

Název

Název vesnice byl odvozen od (německého) osobního jména Liutger a znamenalo "Liutgerovi lidé". Hláskovou změnou ľu > li vznikl tvar Lidgeřovice, který se používal střídavě s původním do 19. století (v 19. století též Lidheřovice). V němčině se používalo hláskově jen nepatrně upravené Ludgerzowitz, teprve roku 1910 byl vytvořena podoba Ludgerst(h)al ("Ludgerovo údolí").[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici je uvedena v zachovalé listině, sepsané dne 28. ledna 1303 na hradě Landeku. Je psána latinsky a kromě jiných svědků je stvrzena i „Balderamem, rychtářem z Rudgersdorfu“. Tímto je dokumentována existence vsi „Rudgersdorf“ (Ludgeřovice). Po celá staletí ležela ves uprostřed hlubokých hvozdů, její obyvatelé se živili prací v lese a jeho postupným klučením na zemědělskou půdu. V 19. století začali obyvatelé docházet za prací do rozrůstajících se černouhelných dolů a hutí v Ostravě. Dodnes tam za prací dojíždí většina dospělých obyvatel. Obec značně utrpěla za třicetileté války a také za druhé světové války, v níž padlo na frontách nebo bylo při bojích zabito 250 obyvatel, zejména mladých mužů.

Do 18. století patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím Hlučínska k Prusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem bylo Hlučínsko od 2. října 1938 znovu přičleněno k Německé říši jako jeho integrální součást (tzv. "Altreich"). [5] Na území obce vstoupilo asi 1200 mužů německého vojska za hlasitého vítání německých obyvatel, zejména členů SDP. [6]

Po druhé světové válce se Hlučínsko opět stalo součástí Československé republiky, nyní České republiky. Ruská vojska vstoupila do obce 28. dubna směrem od Markvartovic. Při bojích zahynulo 18 občanů Ludgeřovic. [6] Ačkoliv se jednalo o německé území, nepostihl obec výrazný odsun německých obyvatel. Organizovaný odsun začal v roce 1946, kdy byl také konfiskován německý majetek. [7] Odsunuty byly pouze desítky obyvatel. [8] V bojích, převážně na východní frontě však padlo na 250 ludgeřovických mužů. [9]

O nesmírné pracovitosti obyvatel svědčí to, že v letech 1945 až 1990 bylo v obci postaveno nebo rekonstruováno více než 800 rodinných domků.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel1 4711 6992 0732 5662 7803 2503 9164 0654 5444 5254 6034 5054 5954 6504 827
Počet domů2052372643133624325616948941 0401 1191 2521 2961 3511 481

Obecní správa

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. března 1995.[12] Ve znaku obce je stříbrná hlavice biskupské berly v červeném poli.[12]

Pamětihodnosti

Významní rodáci

Galerie

  • Kostel svatého Mikuláše a fara
    Kostel svatého Mikuláše a fara
  • Portál kostela
    Portál kostela
  • Obecní úřad
    Obecní úřad

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Ludgeřovice, s. 562. 
  5. ↑ Nové sdružení bude připomínat originalitu Hlučínska. iDNES.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b VJAČKA, Adolf. Z kroniky obce. Ludgeřovický zpravodaj [online]. Obec Ludgeřovice, Leden 2015 [cit. 4.7.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-11. 
  7. ↑ ADOLF, Vjačka. Z kroniky obce. Ludgeřovický zpravodaj [online]. Obec Ludgeřovice [cit. 4.7.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-11. 
  8. ↑ Obec Ludgeřovice. www.ludgerovice.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-04. 
  9. ↑ Obec Ludgeřovice. www.ludgerovice.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-04. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Udělené symboly – Ludgeřovice [online]. 1995-03-29 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/odesla-vyznamna-osobnost-dekan-ludvik-kus20100628.html Odešla významná osobnost: děkan Ludvík Kus

Literatura

  • PLAČEK, Vilém; PLAČKOVÁ, Magda. Ludgeřovice v sedmi staletích. Ludgeřovice ; Háj ve Slezsku: Obecní úřad Ludgeřovice ; František Maj, 2003. 373 s. ISBN 80-86458-12-1. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Ludgeřovice, střed crop.JPG
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ludgeřovice CZ flag.gif
Vlajka obce Ludgeřovice
Kostel svatého Mikuláše a fara.JPG
Autor: Magdon, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ludgeřovice znak.jpg
Znak obce Ludgeřovice, okres Opava.
Portal kostel Ludgeřovice.jpg
portál kostela svatého Mikuláše, Ludgeřovice
Ludgeřovice, OÚ.JPG
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: