Ludgeřovice

Ludgeřovice
ulice Hlučínská, v pozadí kostel sv. Mikuláše
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Hlučín
Obec s rozšířenou působností	Hlučín (správní obvod)
Okres	Opava
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′25″ s. š., 18°14′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 955 (2023)[1]
Rozloha	10,82 km²[2]
Katastrální území	Ludgeřovice
Nadmořská výška	232 m n. m.
PSČ	747 14
Počet domů	1 481 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Markvartovická 52/48 747 14 Ludgeřovice urad@ludgerovice.cz
Starosta	Mgr. Daniel Havlík
Oficiální web: www.ludgerovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Ludgeřovice
Další údaje
Kód obce	507971
Kód části obce	88412
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludgeřovice (německy Ludgierzowitz, 1939–1945 úředně Ludgerstal, polsky Ludgierzowice) jsou obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Obec leží mezi městy Ostrava a Hlučín. Žije zde přibližně 5 000^[1] obyvatel a stojí zde přibližně 1500 domů s popisným číslem. Ludgeřovice jsou jednou z největších obcí v ČR bez statusu města.

Název

Název vesnice byl odvozen od (německého) osobního jména Liutger a znamenalo "Liutgerovi lidé". Hláskovou změnou ľu > li vznikl tvar Lidgeřovice, který se používal střídavě s původním do 19. století (v 19. století též Lidheřovice). V němčině se používalo hláskově jen nepatrně upravené Ludgerzowitz, teprve roku 1910 byl vytvořena podoba Ludgerst(h)al ("Ludgerovo údolí").^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici je uvedena v zachovalé listině, sepsané dne 28. ledna 1303 na hradě Landeku. Je psána latinsky a kromě jiných svědků je ztvrzena i „Balderamem, rychtářem z Rudgersdorfu“. Tímto je dokumentována existence vsi „Rudgersdorf“ (Ludgeřovice). Po celá staletí ležela ves uprostřed hlubokých hvozdů, její obyvatelé se živili prací v lese a jeho postupným klučením na zemědělskou půdu. V 19. století začali obyvatelé docházet za prací do rozrůstajících se černouhelných dolů a hutí v Ostravě. Dodnes tam za prací dojíždí většina dospělých obyvatel. Obec značně utrpěla za třicetileté války a také za druhé světové války, v níž padlo na frontách nebo bylo při bojích zabito 250 obyvatel, zejména mladých mužů.

Do 18. století patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím Hlučínska k Prusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem bylo Hlučínsko od 2. října 1938 znovu přičleněno k Německé říši jako jeho integrální součást (tzv. "Altreich"). ^[5] Na území obce vstoupilo asi 1200 mužů německého vojska za hlasitého vítání německých obyvatel, zejména členů SDP. ^[6]

Po druhé světové válce se Hlučínsko opět stalo součástí Československé republiky, nyní České republiky. Ruská vojska vstoupila do obce 28. dubna směrem od Markvartovic. Při bojích zahynulo 18 občanů Ludgeřovic. ^[6] Ačkoliv se jednalo o německé území, nepostihl obec výrazný odsun německých obyvatel. Organizovaný odsun začal v roce 1946, kdy byl také konfiskován německý majetek. ^[7] Odsunuty byly pouze desítky obyvatel. ^[8] V bojích, převážně na východní frontě však padlo na 250 ludgeřovických mužů. ^[9]

O nesmírné pracovitosti obyvatel svědčí to, že v letech 1945 až 1990 bylo v obci postaveno nebo rekonstruováno více než 800 rodinných domků.

Obyvatelstvo

Obecní správa

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. března 1995.^[12] Ve znaku obce je stříbrná hlavice biskupské berly v červeném poli.^[12]

Významní rodáci

• Ludvík Kus^[13] (1931–2010), český kněz, krnovský děkan
• Vladimír Coufal (* 1992), fotbalista
• David Lischka (* 1997), fotbalista

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Mikuláše – novogotický chrám z let 1906–1907

Galerie

• 
  Kostel svatého Mikuláše a fara
• 
  Portál kostela
• 
  Obecní úřad

Partnerská města

• Tisovec, Slovensko
• Putnok, Maďarsko
• Nowy Żmigród, Polsko

Odkazy

Reference

Literatura

• PLAČEK, Vilém; PLAČKOVÁ, Magda. Ludgeřovice v sedmi staletích. Ludgeřovice ; Háj ve Slezsku: Obecní úřad Ludgeřovice ; František Maj, 2003. 373 s. ISBN 80-86458-12-1. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludgeřovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Ludgeřovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Sbor dobrovolných hasičů Ludgeřovice