Ludmila Engquistová
Ludmila Engquistová | |
---|---|
Rodné jméno | Людмила Николаевна Леонова |
Narození | 21. dubna 1964 (58 let) Belomestnaja Kriuša |
Povolání | bobistka a překážkářka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Jako reprezentantka Švédska | ||
Atletika na LOH | ||
zlato | LOH 1996 | 100 m překážek |
Mistrovství světa v atletice | ||
zlato | MS 1997 | 100 m překážek |
bronz | MS 1999 | 100 m překážek |
Jako reprezentantka SSSR | ||
Mistrovství světa v atletice | ||
zlato | MS 1991 | 100 m překážek |
Halové MS v atletice | ||
stříbro | HMS 1989 | 60 m překážek |
zlato | HMS 1991 | 60 m překážek |
Halové ME v atletice | ||
stříbro | HME 1989 | 60 m překážek |
zlato | HME 1990 | 60 m překážek |
Jako reprezentantka SNS | ||
Halové ME v atletice | ||
zlato | HME 1992 | 60 m překážek |
Ludmila Engquistová (rozená Ludmila Viktorovna Leonovová, později Ludmila Narožilenková, rusky Людмила Викторовна Нарожиленко-Леонова; * 21. dubna 1964, Tambovská oblast) je bývalá sovětská atletka ruské národnosti, sprinterka, jejíž specializací byly krátké překážkové běhy. Od roku 1996 reprezentovala Švédsko.
4. února 1990 v Čeljabinsku překonala časem 7,69 s halový světový rekord v běhu na 60 metrů překážek, když původní rekord Bulharky Jordanky Donkovové z roku 1987 vylepšila o pět setin sekundy.[1] Engqvistové výkon z prvního místa dlouhodobých tabulek vymazala až po 18 letech Švédka Susanna Kallurová, která 10. února 2008 v německém Karlsruhe zaběhla trať v čase 7,68 s.[2]
V únoru roku 1993 měla pozitivní dopingový nález na anabolické steroidy a byla vyloučena z halového MS v Torontu. Následně dostala čtyřletý zákaz činnosti.[3] V prosinci roku 1995 ji byl trest zrušen.[4] Nedovolené prostředky ji do jídla dával její bývalý manžel.[5]
V roce 1996 se stala v Atlantě olympijskou vítězkou v běhu na 100 metrů překážek. Ve finále trať zaběhla v čase 12,58 s. O jednu setinu pomalejší byla Slovinska Brigita Bukovecová. Reprezentovala také na olympiádě v Soulu v roce 1988 a na letních hrách 1992 v Barceloně. V roce 1997 se stala v Athénách podruhé v kariéře mistryní světa, první titul získala již v roce 1991 na světovém šampionátu v Tokiu.
Osobní rekordy
Hala
Dráha
Odkazy
Reference
- ↑ Běh na 60 m překážek (ženy) - dlouhodobá tabulka
- ↑ Kallurová překonala světový rekord na 60 m překážek
- ↑ Nejznámější dopingové případy v atletice. www.21stoleti.cz [online]. [cit. 2011-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-15.
- ↑ Ľudmila Engquistová sa víťazne vrátila nad atletické prekážky tri mesiace po ťažkej operácii
- ↑ Veľký míting neurobí iba svetový rekord
Externí odkazy
- Ludmila Engquistová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Ludmila Engquistová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.