Ludmila Klukanová

Ludmila Klukanová
Rodné jménoLudmila Šabatová
Narození5. října 1936 (87 let)
Lipník
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatelka, autorka dětské literatury, básnířka a prozaička
OceněníKamenná medaile Kraje Vysočina (2019)
DětiPetr Klukan
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludmila Klukanová, rozená Šabatová (5. října 1936, Lipník) je moravská spisovatelka a básnířka.

Životopis

Ludmila, rozená Šabatová, se narodila roku 1936 v Lipníku na Vysočině v rodině sedláka Rudolfa Šabaty a jeho manželky Růženy.[1] Jako dcera z větší rolnické usedlosti měla zákaz studia, po vychození povinné roční Základní odborné školy rolnické v Třebíči v roku 1952 pracovala rok v zemědělství. Roku 1953 mohla začít studovat v Jihlavě na střední zdravotnické škole, v roce 1954 však studium přerušila. Střední všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ) absolvovala při zaměstnání s maturitou v roce 1967.

V Jihlavě, kde dosud žije, také pracovala: nejprve od 1954–1955 v knihkupectví, poté od 1955 až 1958 v různých administrativních funkcích v Mototechně, v letech 1963–1966 v Městském bytovém podniku, od 1968 do 1970 v Okresním výboru Svazarmu, v letech 1970–1981 v autoškole a od 1980 do 1989 v Agrochemickém podniku.

Publikovala od roku 1964, nejprve v okresních novinách Jiskra, později v Hostu do domu, Sešitech pro mladou literaturu, Světě práce, Rovnosti, Literárním měsíčníku, Ostravském kulturním měsíčníku, Tvorbě, ROK, Lidových novinách, Literárních novinách aj. Debutovala jako spisovatelka v roce 1981 knihou Jezírka. Po listopadu 1989 působila jako tisková mluvčí Občanského fóra v Jihlavě; zasadila se o obnovu Jihlavských listů, v jejichž redakci pak 1990–1991 rovněž pracovala. Nyní se věnuje literatuře a publicistice. Je členkou Obce spisovatelů, PEN klubu a Společnosti Otokara Březiny.

Má dvě děti: Petr Klukan (1961) je šéfredaktorem Jihlavských listů, dcera je vysokoškolský pedagog.

Vyznamenání

  • 2002: Cena Rady města Jihlavy za významnou celoživotní literární činnost[2]
  • 2006: Cena města Jihlavy za celoživotní publikační a literární činnost celonárodního formátu u příležitosti 70. narozenin
  • 2019: Kamenná medaile Kraje Vysočina[3]

Dílo

  • Jezírka. 1981
  • spoluautorka: Sklizeň světla. 1983
  • Na štítu bylo vytesáno kolo. 1984
  • Remonta. 1986
  • spoluautorka: Almanach literární tvorby autorů jihlavského okresu. 1989
  • Denica. 1990
  • Slep mi klíč. 1990
  • První generace města. 1990
  • Z pohádkových končin. 1993
  • …zemský ráj… 1996
  • Například jeden život. 1998
  • Jihlava Gustavu Mahlerovi. 2000 [překlad do angličtiny a němčiny: Gustav Mahler and Jihlava = Gustav Mahler und Iglau. 2003]
  • Zasklené krajiny. 2000
  • Konce kolověku. 2001
  • Věno. 2004
  • Vyvěrání propadání. 2006
  • Páni malíři. 2007
  • spoluautorka: Devla, Devla! Básně a povídky o Romech. 2008
  • Pozdní čas nastal nám. 2014
  • Z království pramenů i skal. 2014
  • Morena. 2015
  • Přemítání. 2016

Odkazy

Reference

  1. Ludmila Klukanová, roz. Šabatová (1936). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-01. 
  2. Přehled oceněných Cenou Rady města Jihlavy, Cenou města Jihlavy a čestným občanstvím: Jihlava. www.jihlava.cz [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  3. BROTHÁNKOVÁ, Monika. Kraj Vysočina ocenil 12 osobností nejvyšším oceněním. Noviny Kraje Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2019-11-08 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 

Literatura

  • Eva Doupalová: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“