Ludmila Matiegková

PhDr. Ludmila Matiegková
Ludmila Matiegková
Ludmila Matiegková
Narození9. března 1889
Lovosice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. srpna 1960 (ve věku 71 let)
Mariánské Lázně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníarcheoložka a egyptoložka
RodičeJindřich Matiegka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludmila Matiegková (9. března 1889, Lovosice[1] – 26. srpna 1960, Mariánské Lázně) byla středoškolská učitelka, archeoložka, egyptoložka a autorka několika odborných prací o starověkém Egyptě.

Život

Ludmila Matiegková byla jediným dítětem českého lékaře a antropologa Jindřicha Matiegky, její matka Marie (rozená Stránská) pocházela z úřednické rodiny. Matiegkovi žili od roku 1892 v Praze.[2]

Od roku 1901 navštěvovala první dívčí gymnázium Minerva a roku 1908 úspěšně složila maturitu. Vystudovala orientalistické obory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1914 byla promována doktorkou filozofie.[2]

Po ukončení studií vyučovala na Minervě, později na dívčím lyceu a vyšší škole pro sociální péči v Holešovicích.[2]

Ve 20. letech 20. století se vydala celkem na tři cesty do Egypta a na Blízký východ. Po vzniku samostatného egyptologického semináře na Karlově univerzitě v roce 1925 se u Františka Lexy zapojila do vědecké činnosti[2] a ve svých spisech se zabývala staroegyptským náboženstvím, mumiemi a rodinným životem ve starověkém Egyptě. Své odborné práce pak publikovala v časopise Anthropologie.

Pomáhala též svému otci při jeho antropologických výzkumech. V roce 1929 se s ním zúčastnila identifikace hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu.[2][3] Spolupracovala s otcem také na řadě článků, které byly z hlediska českého egyptologického bádání považovány za průkopnické a zakladatelské.[4]

V roce 1930 se stala se první ženou – členkou Orientálního ústavu.[4][5] Po druhé světové válce přispívala do Orientálního archivu.[2]

Vedle své vědecké činnosti se zapojila také do práce ve Výboru pro volební právo žen a od roku 1922 byla členkou Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen.[4]

Dílo (knižní vydání)

  • Nová bádání o kamenné době egyptské (Kojetín, Časopis Pravěk, 1912)
  • Jak vzniklo písmo (Praha, Vilímek, 1918) – vyšlo nejprve jako rozhlasové pásmo[2]
  • O staroegyptských bozích a hrdinech (V Praze, Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1925)
  • V objetí sfingy (Praha, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, 1927)
  • Příběhy bílého oslíka (Ilustroval L. Salač; V Praze, nákladem vlastním, 1930)
  • Záhada (Praha, vyd. L. Matiegková, 1934)
  • Dítě v starém Egyptě (Praha, Anthropologický ústav Karlovy university, Orbis - distributor, 1937)

Odkazy

Literatura

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla; MARTÍNEK, Jiří, a kol. Cesty k samostatnosti : Portréty žen v éře modernizace. Praha: Historický ústav, 2010. 239 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-25. ISBN 978-80-7286-164-4. S. 164–175. 
  • BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 76–78.
  • HAVLŮJOVÁ, Hana. Okouzlení Egyptem: Ludmila Matiegková (1889–1960). Praha: SET OUT, 2005. 271 s. ISBN 80-86277-46-1. 

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Lovosice
  2. ↑ a b c d e f g HZ. Rodačka z Lovosic se stala badatelkou v oboru egyptologie. Lovosický dnešek. 2014-04-10, roč. 4, čís. 4, s. 8. Dostupné online. 
  3. ↑ Nález pozůstatků J. A. Komenského. Pestrý týden. 10. 8. 1929, s. 7. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 76–78. 
  5. ↑ 50 let č.-s. orientalistky. Národní listy. 9. 3. 1939, s. 5. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ludmila Matiegková (1889-1960).jpg
Ludmila Matiegková (1889 - 1960), Česká pedagožka a egyptoložka.