Ludmila Přemyslovna
| Ludmila Přemyslovna | |
|---|---|
| hraběnka z Bogenu a bavorská vévodkyně | |
 | |
| Narození | 1170 Olomouc,  Morava |
| Úmrtí | 5. srpna 1240 (ve věku 69–70 let) Landshut |
| Pohřbena | klášter Seligenthal |
| Manželé | Albrecht III. z Bogenu Ludvík I. Bavorský |
| Potomci | Bertold III. z Bogenu Luitpold z Bogenu Albrecht IV. z Bogenu Ota II. Bavorský |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Bedřich |
| Matka | Alžběta Uherská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludmila Přemyslovna (1170,? Olomouc – 5. srpna 1240, Landshut) byla hraběnka z Bogenu a bavorská vévodkyně. Proslula jako zakladatelka kláštera Seligenthal.
Život
Ludmila se narodila okolo roku 1170 jako jedna z dcer českého knížete Bedřicha a arpádovské princezny Alžběty. Zřejmě roku 1184 se provdala za hraběte Albrechta z Bogenu z bavorského Podunají. Albrecht zemřel roku 1197 a Ludmila se o sedm let později, na podzim roku 1204, provdala znovu. Manželem a otčímem jejich tří synů z předchozího manželství se stal bavorský vévoda Ludvík.[1]
Ludmila porodila Ludvíkovi syna Otu, pečovala o chudé a výrazně ovlivňovala bavorskou politiku ve prospěch svého strýce Přemysla Otakara I.[2] Vévoda Ludvík byl roku 1231 zavražděn na mostě v Kelheimu. Vražda zůstala dodnes neobjasněna, podezřelým byl císař Fridrich II.
Vdova Ludmila založila na manželovu počest před branami Landshutu cisterciácký klášter Seligenthal, kam pozvala jeptišky ze slezské Třebnice. Klášter byl zamýšlen jako rodinná hrobka Witttelsbachů. Je zde pohřbeno několik generací včetně samotné Ludmily, která v klášteře strávila poslední léta svého života.
Počátkem 21. století se Ludmila stala jednou z postav historických románů spisovatelky Ludmily Vaňkové Kdo na kamenný trůn a Cestou krále.
Po svém prvním manželovi Albrechtovi z Bogenu Ludmila zdědila i modrobílý erb v podobě kosočtverce, který se po svatbě s Ludvíkem I. Bavorským stal postupně dodnes platným modrobílým symbolem Bavorska ve formě routové šachovnice.[zdroj?]
Vývod z předků
| Vratislav II. Český | ||||||||||||
| Vladislav I. | ||||||||||||
| Svatava Polská | ||||||||||||
| Vladislav II. | ||||||||||||
| Jindřich I. z Bergu | ||||||||||||
| Richenza z Bergu | ||||||||||||
| Adelheid z Mochentalu | ||||||||||||
| Bedřich | ||||||||||||
| Leopold II. Babenberský | ||||||||||||
| Leopold III. Babenberský | ||||||||||||
| Ida z Formbachu | ||||||||||||
| Gertruda Babenberská | ||||||||||||
| Jindřich IV. | ||||||||||||
| Anežka z Waiblingenu | ||||||||||||
| Berta Savojská | ||||||||||||
| Ludmila Přemyslovna | ||||||||||||
| Almoš Arpádovec | ||||||||||||
| Béla II. Uherský | ||||||||||||
| Předslava Kyjevská | ||||||||||||
| Gejza II. Uherský | ||||||||||||
| Uroš I. | ||||||||||||
| Helena Srbská | ||||||||||||
| Anna Diogenissa | ||||||||||||
| Alžběta Uherská | ||||||||||||
| Vladimír II. Monomach | ||||||||||||
| Mstislav I. Kyjevský | ||||||||||||
| Gytha z Wessexu | ||||||||||||
| Eufrozina Kyjevská | ||||||||||||
| Dmitrij Davidovič Zavidič | ||||||||||||
| Ljubava Dmitrijevna | ||||||||||||
| ? | ||||||||||||
Reference
- ↑ RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. S. 26. (německy) Dále jen Die Wittelsbacher.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci : jak žili, vládli a umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8. S. 115, 124.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludmila Přemyslovna na Wikimedia Commons 
Lidmila ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
| Bavorská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anežka z Loonu | 1204–1231 Ludmila Přemyslovna | Nástupce: Anežka Brunšvická |
Média použitá na této stránce
Prapor s moderní verzí historického znaku Moravy.