Ludmila Ryšavá

Ludmila Ryšavá
Ludmila Sonnevendová (kolem roku 1927)
Ludmila Sonnevendová (kolem roku 1927)
Rodné jménoSonnevendová
Jiná jménaLudmila Ortová; Ludmila Sonnevednová–Ryšavá
Narození27. června 1908
Olomouc,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 34 let)
Koncentrační tábor Mauthausen,
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena
BydlištěNa Kolínské 4, Praha–Libeň (dnes: Gabčíkova 1224/4, 182 00 Praha 8–Libeň)
Domovské městoBrno, Praha
Známá jakosvatá novomučednice česká Ludmila (Pravoslavná církev)[1]
Nábož. vyznánípravoslavné
ChoťMiloslav Ort[2]
Josef Ryšavý
DětiJaroslav Ort[2]
Jan Ort[2]
Pavel Ort[2]
RodičeJan Sonnevend; Marie Sonnevendová (rozená Lorková; 1888–1942)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludmila Ryšavá, rozená Sonnevendová (27. června 1908 Olomouc – 24. října 1942 KT Mauthausen)[3] se za protektorátu účastnila domácího protinacistického odboje a byla podporovatelkou členů paravýsadku Anthropoid. Roku 2019 byla místní pravoslavnou církví svatořečena.[4]

Život

První manželství s Miloslavem Ortem

Ludmila Sonnevendová se narodila v Olomouci do rodiny Jana Sonnevenda (1880–1942) a Marie Sonnevendové (rozené Lorkové; 1888–1942). Z prvního manželství s Miloslavem Ortem (jmenovala se Ortová) měla tři syny (Jaroslava, Jana a Pavla).[5][3][2] Po rozvodu byli její synové svěřeni do péče otce.[5][3] S matkou Ludmilou se dle rozhodnutí soudu synové vídali jen jednou týdně.[5] První manžel Ludmily – Miloslav Ort musel v rámci vyšetřování po prozrazení úkrytu parašutistů potvrdit, že se jeho synové s matkou ani se Sonnevendovými nestýkali nad rámec rozhodnutí rozvodového soudu.[5] Také se musel zavázat, že syny bude vychovávat v německém duchu.[5] Miloslav Ort jako jeden z mála chirurgů během druhé světové války v Praze přítomných (židovské chirurgy deportovali, němečtí byli na frontě, a v Praze jich zůstaly jednotky) pečoval ve své ordinaci i o doléčované důstojníky SS.[5][2] Od jednoho z nich se dozvěděl, že o přežití jeho třech synů se jednalo až v Berlíně. A jen árijský původ je tehdy zachránil.[5] Tři nezletilí synové z prvního Ludmilina manželství (Jaroslav, Jan a Pavel)[2] tak přežili druhou světovou válku (uchráněni v původní rodině Miloslava Orta).[1]

Miloslav Ort a synové z prvního manželství

Jejich otec Miloslav Ort druhou světovou válku také přežil.[3] Po Únoru 1948 měl ale problémy s komunistickým režimem,[3] protože se nikdy netajil odporem k bolševismu.[5] Byl navíc členem různých společnosti, třeba katolické společnosti PAX, která pořádala různé přednášky, návštěvy galerií a podobně.[5] Zemřel ve svých 63 letech a tak se nedožil soudu ve vlastizrádném vykonstruovaném procesu.[5][3] Z jeho tří synů dva (Jan a Pavel) nakonec z Československa v 60. letech 20. století emigrovali.[5][3][2]

Druhé manželství s Josefem Ryšavým

Druhým manželem Ludmily Sonnevendové (Ortové) byl Josef Ryšavý.[3][p. 1] Za protektorátu bydlela Ludmila Ryšavá se svým druhým manželem Josefem Ryšavým na adrese Na Kolínské 1224/4.[7][3] [p. 2]

Odbojová činnost, zatčení, věznění, ...

Přes svého otce Jana Sonnevenda byla Ludmila Ryšavá zapojena do odbojové činnosti (členka Dobrovolných sester Čs. červeného kříže)[8]) a do podpory ukrývaných parašutistů,[7][9] kterým obstarávala potraviny.[5][3] Po prozrazení (18. června 1942) úkrytu parašutistů v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje v Praze byla Ludmila Ryšavá dne 28. června 1942[7] zatčena. Zatčeni byli i její otec, matka Marie a Ludmilin druhý manžel Josef.[8] Ludmila byla vězněna v Malé pevnosti v Terezíně spolu se svojí matkou.[5] Za pomoc parašutistům byla odsouzena k trestu smrti.[5] Byla popravena v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.[10] V tentýž den byla popravena i její matka Marie a manžel Josef Ryšavý.[1][9]

Pamětní desky

  • Na sloupku vpravo vedle branky, kterou se vchází do předzahrádky domu, kde manželé Ryšaví za protektorátu bydleli (na adrese: Gabčíkova 1224/4, Praha 8 – Libeň), je umístěna (od 27. května 2017) pamětní deska[9][11] s tímto textem: „V tomto domě žili obětaví čelenové odboje / manželé / Ludmila a Josef / RYŠAVÍ / Spolupracovníci výsadku ANTHROPOID, / popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu“.[12]
  • Osobu Ludmily Sonnevendové–Ryšavé připomíná kovová pamětní deska (s její fotografií)[3] umístěná (od října 1992)[3] v Národním památníku obětí heydrichiády (v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje; Praha 2, Resslova 307/9a) s následujícím textem: „NA PAMÁTKU – IN MEMORY OF / LUDMILA SONNEVENDOVÁ-RYŠAVÁ / RODINA ORTOVA – ORT FAMILY / ŘÍJEN 1992 – OCTOBER 1992 / JUNE 27, 1908 – OCTOBER 24, 1942“.[13]
  • Jméno Ludmily Ryšavé je uvedeno i na Národním památníku obětí heydrichiády (slavnostně odhaleném 26. ledna 2011) při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje (Praha 2, Resslova 307/9a) kde je nápis: „PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI následuje výčet jmen ... Ryšavá Ludmila roz. Sonnevendová *27.6.1908 .... pokračuje výčet jmen ... HRDINŮM, KTEŘÍ POLOŽILI ŽIVOT ZA SVOBODU VLASTI, VĚNOVALO HLAVNÍ MĚSTO PRAHA ŘÍJEN 2010“.[14] Desku věnovala do památníku rodina jejího prvního manžela Miloslava Orta.[3]
  • Pamětní desky
  • Pamětní deska na sloupku u branky do domu v pražské Gabčíkově ulici (dům číslo 1224/4) v den svého odhalení 27. května 2017.[11]
    (c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
    Pamětní deska na sloupku u branky do domu v pražské Gabčíkově ulici (dům číslo 1224/4) v den svého odhalení 27. května 2017.[11]
  • Kovová pamětní deska s fotografií v Národním památníku obětí heydrichiády
    Kovová pamětní deska s fotografií v Národním památníku obětí heydrichiády
  • Národní památník obětí heydrichiády (památník odbojářům popraveným a umučeným v souvislosti s operací Anthropoid); Praha 2 – Nové Město, Resslova 307/9a
    Národní památník obětí heydrichiády (památník odbojářům popraveným a umučeným v souvislosti s operací Anthropoid); Praha 2 – Nové Město, Resslova 307/9a

Svatořečení

Svatořečena byla Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku spolu s dalšími českými novomučedníky při slavnostní liturgii v pražské pravoslavné katedrále sv. Cyrila a Metoděje na Resslově ulici 8. února 2020.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Druhý manžel Ludmily Ryšavé – Josef Ryšavý se narodil 13. listopadu 1896. Byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942. Jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí 2. světové války v Národním památníku obětí heydrichiády v Praze 2, Resslova 307/9a.[6]
  2. ↑ Na Kolínské se ulice jmenovala od roku 1930 do roku 1948 (německy Kolin-Garten).[7] Dnes (2021) je to Gabčíkova ulice.[7]

Reference

  1. ↑ a b c JAREŠ, Milan Augustýn, Prot. Mgr. (pravoslavný duchovní královéhradecký). M. A. Jareš: Čeští mučedníci pravoslavní [online]. Parlamentní listy, 2012-05-21 [cit. 2018-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-24. 
  2. ↑ a b c d e f g h https://www.memoryofnations.eu/cs/ort-jaroslav-20180122-0 [online]. web: Paměť národa (memory of nations eu) [cit. 2021-11-28]. Jeden ze tří synů Ludmily Ortové a MUDr. Miloslava Orta. [Doc. MUDr. Jaroslav Ort (* 1931) Dostupné online]. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m Ludmila Sonnevendová, chrám sv. Cyrila a Metoděje, Národní památník obětí heydrichiády, Resslova 307/9a (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Prahy 2 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Novomučedníci čeští seznam. www.orthodoxia.cz [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n ČERNÁ, Aneta. „Heydrich nebyl člověk, ale zrůda,“ tvrdí muž, kterému popravili rodinu za pomoc parašutistům [online]. 2017-10-19 [cit. 2018-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-07. 
  6. ↑ Jan Sonnevend (* 25.12.1880 Topolany, okr. Vyškov – † 4.9.1942 Praha, Kobylisy) [online]. Internetová encyklopedie dějin Brna [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Jan Sonnevend, Marie Sonnevendová). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 16, 153, 183, 236, 238, 385, 429, 438, 656, 679. 
  8. ↑ a b Ludmila Ryšavá (* 27.6.1908, Olomouc – † 24.10.1942, KT Mauthausen) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Praha 8, s. 656. 
  10. ↑ Expozice „Národního památníku hrdinů heydrichiády Místo smíření“ v Praze 2, Resslova 9a.
  11. ↑ a b Pamětní deska manželů Ryšavých (Gabčíkova 1224/4, 182 00 Praha 8 - Libeň) [online]. web: Mapy cz [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Gabčíkova 1224/4, 182 00 Praha 8 - Libeň [online]. Mapy cz [cit. 2021-11-23]. GPS souřadnice: 50°7'5.919"N, 14°27'37.773"E; 50.1183108N, 14.4604925E. Dostupné online. 
  13. ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Ludmila Sonnevendová - Ryšavá [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa, 2005-02-19 [cit. 2021-11-24]. Umístění: Praha 2, Resslova 9a, krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje. Dostupné online. 
  14. ↑ VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2011-01-28 [cit. 2021-11-24]. Umístění: Praha 2, Resslova 9a, Národní památník obětí heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Praha, Gabčíkova, pamětní deska manželů Ryšavých, po odhalení (4).jpg
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Pamětní deska manželů Ludmily a Josefa Ryšavých na brance u domu v pražské Gabčíkově ulici (dům číslo 1224/4) v den svého odhalení.
Ludmila Sonnevendova Ortova Rysava 1908 1942 cca 1927.jpg
Ludmila Sonnevendová (provdaná Ortová, Ryšavá) (* 27. června 1908, Brno – 24. října 1942, KT Mauthausen) se za protektorátu účastnila domácího odboje a byla podporovatelkou členů paravýsadku ANTHROPOID. Kabinetní foto kolem roku 1927.
Pam Deska Ludmila Sonnevendová Rysava Resslova 9a Praha 2.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Kovová pamětní deska s fotografií připomíná Ludmilu Sonnevendovou–Ryšavou (1908–1942). Pamětní deska je umístěná (od října 1992 na základě inciativy rodiny Ortovy) v Národním památníku obětí heydrichiády (v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje na adrese: Praha 2, Resslova 307/9a). Na desce je následující česko–anglicky psaný text: „NA PAMÁTKU - IN MEMORY OF / LUDMILA SONNEVENDOVÁ-RYŠAVÁ / RODINA ORTOVA - ORT FAMILY / ŘÍJEN 1992 – OCTOBER 1992 / JUNE 27, 1908 – OCTOBER 24, 1942“.
Praha Nove Mesto Resslova pomnik.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Nové Město, Resslova ulice, pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislosti s operací Anthropoid