Ludolf Saský

Ludolf Saský
Narození	1300 Štrasburk
Úmrtí	10. dubna 1377 (ve věku 76–77 let) nebo 10. dubna 1378 (ve věku 77–78 let) Štrasburk
Povolání	teolog
Nábož. vyznání	katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludolf Saský (asi 1295 – 1378), známý také jako Ludolphus de Saxonia a Ludolf Kartuzián, byl německý teolog čtrnáctého století.

Jeho nejznámějším dílem je spis Vita Christi (Život Kristův), vytištěný poprvé po roce 1470. Významně ovlivnil vývoj křesťanské meditace: učí čtenáře, aby sám sebe „promítl“ do té či oné biblické scény z Ježíšova života; tato technika se rozšířila mezi přívrženci hnutí devotio moderna a později ovlivnila sv. Ignáce z Loyoly.

Život

O Ludolfově životě nemáme mnoho informací. Narodil se snad kolem roku 1295; vstoupil nejprve do dominikánského řádu (pravděpodobně kolem r. 1310), prošel řádovým studiem filosofie a teologie; duchovnímu životu se možná naučil od svých současníků a dominikánských spolubratří Johannese Taulera a Heinricha Susa.

Kolem r. 1340 získal povolení přestoupit do řádu kartuziánů. Vstoupil do štrasburské kartouzy, o tři roky později byl povolán vést nedlouho předtím založenou kartouzu v Koblenci. Ještě před rokem 1348 však na funkci převora rezignoval; stal se prostým mnichem nejprve v Mohuči a pak ve Štrasburku, kde strávil posledních třicet let života. Zemřel po osmdesátém roce svého života 13. dubna 1378.

Dílo

• Komentář k žalmům. Ludolf rozvíjí hlavně jejich duchovní smysl; drží se výkladů sv. Jeronýma, sv. Augustina, Cassiodora a Petra Lombardského. Komentář byl poprvé vydán r. 1491 a ve středověkém Německu byl velmi rozšířen.
• Vita Christi (celým názevem Vita Jesu Christi e quatuor Evangeliis et scriptoribus orthodoxis concinnata, tedy Život Ježíše Krista sestavený ze čtyř evangelií a pravověrných spisovatelů), jeho hlavní dílo. Není to prostý životopis, nýbrž komentář k evangeliím obsahující mnoho citací z církevních Otců, mnoho naučných pasáží o víře a morálce, řadu duchovních rad, meditací a modliteb. Spis se neobyčejně rozšířil a byl nazýván summa evangelica; Ludolf zde shromáždil moudrost více než šedesáti starších autorů.
• Je možné, že Ludolf napsal i Speculum Humanae Salvationis; bylo mu připisováno i autorství dalších traktátů a kázání, jejichž původ se dnes pokládá za sporný nebo které jsou ztraceny. Někdy mu byl připisován i slavný spis Následování Krista – neprávem, avšak autor tohoto díla z Ludolfa čerpá.

Význam

Vita Christi se stala jedním z nejčtenějších náboženských spisů pozdního středověku: už na začátku 15. století vlastnila její exempláře většina klášterních knihoven, záhy byla přeložena do francouzštiny, nizozemštiny, katalánštiny, kastilštiny, italštiny a portugalštiny (vůbec první kniha tištěná v portugalštině). Do dalších jazyků (němčina, angličtina) byly opakovaně přeloženy některé části.

Působení spisu bylo až do raného novověku mimořádné. Ovlivnil různá reformní hnutí v církvi; ve Španělsku měl vliv na Terezii z Avily a Ignáce z Loyoly (ten jej pravděpodobně četl v kastilském překladu r. 1521, když se uzdravoval z válečného zranění; prožitky spojené s četbou byly jedním z impulsů vedoucích k jeho konverzi). Ignácova Duchovní cvičení jsou ovlivněna jak teologií Ludolfova spisu, tak jeho obrazným vyjadřováním.

Kolem r. 1400 vznikl v Nizozemí spis Bonaventura-Ludolphiaanse Leven van Jezus, kompilace z Ludolfovy knihy a z Meditationes vitae Christi tehdy připisovaných sv. Bonaventurovi. V Nizozemí a severním a středním Německu se tento spis velmi rozšířil a silně ovlivnil hnutí devotio moderna.

Některé scény z Ludolfova spisu našly výraz ve výtvarném umění, zejména na sever od Alp.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ludolph of Saxony na anglické Wikipedii a Ludolf von Sachsen na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludolf Saský na Wikimedia Commons
• Vita Christi, Ludolphus de Saxonia (Archiginnasio Municipal Library)
• Vita Christi (podobné dílo Adama Wallassera z r. 1716) at Google Books