Ludvík Čelanský

Ludvík Vítězslav Čelanský
Základní informace
Narození17. července 1870
Vídeň, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. října 1931 (ve věku 61 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryopera
Povoláníhudební skladatel, pedagog, dirigent a sbormistr
Oceněnídůstojník Řádu akademických palem
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Vítězslav Čelanský (17. července 1870, Vídeň[1]27. října 1931, Praha[2]) byl český dirigent a hudební skladatel.

Život

Vystudoval učitelský ústav v Kutné Hoře a rok učil v Horní Krupé. Poté studoval skladbu na Pražské konzervatoři, kde jeho učitelem byl Karel Stecker. Vedle toho navštěvoval Pivodovu operní školu a činoherní školu Národního divadla.

Po ukončení studií se stal v roce 1895 dirigentem opery v Plzni. V sezóně 1898/1899 řídil orchestr opery v Záhřebu a v následující sezóně byl 3. dirigentem Národního divadlaPraze. V srpnu roku 1898 se oženil[3] s Marií Hereykovou. Roku 1900 založil polskou operu ve Lvově.

Historicky nejdůležitějším činem Čelanského bylo vytvoření stálého souboru České filharmonie. První koncert se sice konal již 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu za řízení Antonína Dvořáka, ale těleso bylo podle potřeby sestavováno z hudebníků různých pražských orchestrů. Čelanský využil stávky orchestru Národního divadla k vytvoření stálého profesionálního symfonického orchestru a stal se v roce 1901 jeho prvním šéfdirigentem. Nebyl však schopen řešit finanční problémy tělesa, a tak po roce odstoupil a předal vedení Oskaru Nedbalovi.

Vrátil se do Lvova a i zde založil a řídil symfonický orchestr a kromě toho byl ředitelem operních scén v Krakově a v Lodži. V následující dvou letech byl ředitelem filharmonie v Kyjevě a ve Varšavě. V roce 1907 se vrátil do Prahy a založil operní scénu v nově otevřeném Divadle na Vinohradech.

Ludvík Vítězslav Čelanský (uprostřed) v roce 1907 se členy první zpěvohry Divadla na Vinohradech

V roce 1909 odešel do Paříže, kde se stal ředitelem operního divadla Apollo a kromě toho řídil symfonický orchestr. Za vynikající nastudování Offenbachových děl byl jmenován důstojníkem Francouzské akademie.

Po první světové válce dostal nabídku na řízení komické opery v New Yorku, kterou však odmítl. Nakrátko se vrátil k České filharmonii a posléze založil ještě jeden symfonický orchestr – Šakovu filharmonii. Po roce 1921 již dirigoval pouze pohostinsky a soukromě vyučoval zpěv.

Jako hudební skladatel vycházel z tradic romantické hudby 19. století. V době svého pařížského působení byl silně ovlivněn francouzským impresionismem. S rozvojem filmu komponoval i hudbu k filmům.

Dílo

Opera

  • Kamilla (1897)

Orchestrální skladby

  • Premiéra na vsi (1900)
  • Vzkříšení Polsky (předehra – 1904)
  • Symfonie „Z mého života“ v pěti větách
  • Duchovní vývoj člověka dle starého zákona Symfonická trilogie (Adam, Noe, Mojžíš – 1918)
  • Hymnus slunci (Symfonická báseň – 1919)

Písně

Titulní list písní Ludvíka Čelanského

Sbory

  • Vlast
  • Srbské kolo

Melodramy

  • Žebrák (1894)
  • Země (1894)
  • Balada o duši Jana Nerudy (1895)
  • Česká píseň (1902)
  • Bratři (1903)
  • Zvony (1903) – na slova Edgara Allana Poe

Chrámové skladby

  • Pět duchovních písní (1916)
  • Te Deum (1916)

Odkazy

Literatura

  • BALTHASAR, Vladimír. K padesátým narozeninám Ludvíka V. Čelanského. Praha: Presto, 1920. 84 s. 
  • VESELÝ, Rudolf. Dějiny České Filharmonie v letech 1901-1934. Praha: Dědici Dr. Veselého, 1935. 
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV : Praha
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 192. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 573–574. 

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost sv. Alžběty Vídeň
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 151. Dostupné online.
  3. Matriční záznam o sňatku Ludvíka Čelanského s Hereykovou Marií farnost při kostele sv.Tomáše na Malé Straně v Praze

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ludvík Vítězslav Čelanský zpěvohra DnV 1907.jpg
Ludvík Vítězslav Čelanský (uprostřed), šéf opery, s prvním zpěvoherním souborem Divadla na Vinohradech (1907)
Čelanský083.jpg
The front page of the "Songs" cycle by Ludvík Čelanský
Celansky365.jpg
Ludvík Vítězslav Čelanský