Ludvík Španělský
| Ludvík Španělský | |
|---|---|
| hrabě z Chinchónu | |
_by_Anton_Raphael_Mengs.jpg) Infant Ludvík, Anton Raphael Mengs, 1769 | |
| Doba vlády | 1761 – 1785 |
| Úplné jméno | Ludvík Antonín Jakub |
| Narození | 25. července 1727 Sevilla, Španělsko |
| Úmrtí | 7. srpna 1785 Arenas de San Pedro, provincie Ávila |
| Předchůdce | Filip Španělský |
| Nástupce | kardinál Luis María |
| Manželka | María Teresa de Vallabriga |
| Potomci | Luis María de Borbón y Vallabriga María Teresa de Borbón, 15. hraběnka z Chinchónu María Luisa de Borbón y Vallabriga |
| Dynastie | Bourboni |
| Otec | Filip V. Španělský |
| Matka | Alžběta Parmská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík Španělský (Ludvík Antonín Jakub; 25. července 1727, Sevilla – 7. srpna 1785, Ávila) byl infant španělský, kardinál jáhen titulárního kostela Santa Maria della Scala v Římě, arcibiskup toledský a primas španělský, 13. hrabě z Chinchónu, Grand španělský první třídy, známý jako kardinál infant. Narodil se jako syn španělského krále Filipa V. a jeho druhé manželky Alžběty Parmské.
Je uveden v Guinnessově knize rekordů jako nejmladší kardinál vůbec.
Život
Luis Antonio Jaime de Borbón y Farnesio se narodil jako nejmladší syn španělského krále Filipa V. a jeho manželky Alžběty Parmské. Když mu bylo osm let, byl v roce 1735 jmenován 699. rytířem řádu zlatého rouna a 9. září téhož roku se stal arcibiskupem z Toleda a španělským primasem, 19. prosince také kardinálem-knězem titulárního kostela Santa Maria della Scala (pro hac vice) v Římě. 18. prosince 1754 pro nedostatek zaměstnání opustil kněžský život, vzdal se všech kněžských titulů a důstojenství a přijal titul 13. hraběte z Chinchónu, který mu propůjčil starší bratr Filip.
Když jeho starší nevlastní bratr Ferdinand VI. Španělský zemřel v roce 1759 bezdětný, nárokoval si Ludvík trůn, a to na základě toho, že jako jediný žijící syn Filipa V. stále sídlil ve Španělsku (jeho starší bratr Karel byl neapolsko-sicilským králem a bratr Filip parmským vévodou, oba tedy žili v Itálii). Jakkoli byl jeho nárok platný, Ludvík ztratil následnictví ve prospěch svého nejstaršího bratra Karla, který tak předal neapolsko-sicilské království svému třetímu synovi Ferdinandovi.
Infant Ludvík byl patronem umění a kultury, obdivovatelem hudebníka Luigiho Boccheriniho, architekta Ventury Rodrígueze a malířů Francisca Goyi, Luise Pareta y Alcázar a Charlese Josepha Fliparta.
.jpg)
Manželství a potomci
Král Karel III., který se Ludvíka obával, jej vyhnal od madridského dvora. V roce 1776 Ludvík v Olías del Rey uzavřel morganatické manželství s o třicet let mladší aragonskou šlechtičnou Maríou Teresou de Vallabriga. To se králi Karlovi zamlouvalo, protože nyní nemohl Ludvík mít potomky s nárokem na trůn.
Potomstvo
Protože se Ludvíkovy děti narodily z morganatického manželství, nemohly získat královské tituly, a tak potomci krále Karla byli legitimními španělskými dědici (a to i když se Karlovy děti narodily v Neapoli). Ludvík měl s manželkou čtyři dětiː
- Luis María de Borbón y Vallabriga (22. května 1777 – 19. března 1823), 14. hrabě z Chinchónu, toledský a sevillský arcibiskup
- mrtvě narozené dítě
- María Teresa de Borbón, 15. hraběnka z Chinchónu (6. března 1779 – 23. listopadu 1828), ⚭ 1797 Manuel Godoy (12. května 1767 – 4. října 1851), ministerský předseda Španělska v letech 1792–1797 a 1801–1808, manželé se rozvedli v roce 1808
- María Luisa de Borbón y Vallabriga (21. března 1780 – 1. prosince 1846), ⚭ 1817 Joaquín José de Melgarejo (23. ledna 1780 – 9. dubna 1835), 1. vévoda ze San Fernanda de Quiroga
Král Karel ke svému mladšímu bratrovi cítil velké uznání a oddanost a dokonce i během exilu s Ludvíkem zacházel španělský dvůr docela dobře. Stejně tak miloval svého staršího bratra i Ludvík, a proto později uznal Karla za krále a přijal také vyhnanství. Navzdory tomu zůstal Ludvík zahořklý a smutný z toho, že ztratil možnost být králem. Ludvík zemřel zostuzený ve vyhnanství 7. srpna 1785 ve věku 58 let.
Znak infanta Ludvíka Španělského jako kardinála a arcibiskupa z Toleda
Znak infanta Ludvíka poté, co se vzdal kněžského života
Dona - nejstarší dcera
Rodina infanta Dona Ludvíka malována Goyou, 1784
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Infante Luis of Spain na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Španělský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Filip Španělský | .svg){kind=small} | Hrabě z Chinchónu Ludvík Španělský 1761–1785 | | Nástupce: Luis María de Borbón y Vallabriga |
Média použitá na této stránce
Autor:
External Ornaments of a Cardinal Archbishop.svg (od Adelbrecht).,
Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of infante Infante Louis of Spain, as Cardinal and Archbishop of Toledo Infante Luis used a plain label. See the source below. The Spanish House of Bourbon had no formal rules for cadency at that time. Royal Family member's arms were created ad-hoc. The Heir Apparent of Spain frequently used the undifferentiated royal arms, with the title's crown.
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of Infante Luis, Count of Chinchón, without ecclesiastical ornaments (after he abandoned the ecclesiastical life
Infante Luis Antonio Jaime of Spain, the Cardinal-Infante (Madrid, 25 July 1727 – Vila de Arenas de San Pedro, Ávila, 7 August 1785), Infante of Spain, Cardinal Deacon of the Title of the church of Santa Maria della Scala in Rome, Archbishop of Toledo and Primate of Spain and 13th Conde de Chinchón Grandee of Spain First Class with a Coat of Arms of de Bourbon. Luis was a son of Philip V, King of Spain and his second wife, Elisabeth of Parma.
La obra muestra a los miembros de la familia del rey Felipe V de España (1683-1746), que fue nieto del rey Luis XIV de Francia y el primer monarca de la Casa de Borbón en España.
Don Luis de Borbón, Infante of Spain (1727-1785), in court dress, with the insignia of the Orders of the Golden Fleece, St. Januarius and Saint-Esprit
Autor: Paliano, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the Count of Chinchon, second and third creations of the title
Familie des Luis de Borbón y Farnesio (1727–1785), jüngster Bruder des Königs Karl III., der seit 1776 mit der 34 Jahre jüngeren María Teresa de Vallabriga (Mitte) in einer morganatischen Ehe verheiratet war. Das Ehepaar hatte drei nicht thronerbberechtigte Töchter, die sich nicht der Hauptstadt Madrid nähern durften. Im Vordergrund links malte sich Francisco de Goya mit seiner Rückenansicht in das Portrait.