Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême

Ludvík XIX.
král francouzský a navarrský
Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême
Doba vlády	2. srpna 1830 (20 minut) jako pretendent: 1836–1844
Úplné jméno	Louis-Antoine d'Artois, fils de France, duc d'Angoulême
Tituly	hrabě z Artois vévoda z Angoulême
Křest	28. srpna 1785
Narození	6. srpen 1775 Versailles, Paříž
Úmrtí	3. červen 1844 (68) Graffenberg, Gorizia, Rakouské císařství
Pohřben	Nova Gorica, Slovinsko
Předchůdce	Karel X.
Nástupce	Jindřich, hrabě z Chambord
Manželka	Marie Terezie Bourbonská
Rod	Kapetovci
Dynastie	Bourboni
Otec	Karel X.
Matka	Marie Tereza Savojská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême (6. srpen 1775 – 3. červen 1844, celým jménem Louis-Antoine d'Artois, fils de France, duc d'Angoulême) byl francouzský princ z dynastie Bourbonů a poslední francouzský dauphin. 2. srpna 1830 se stal na 20 minut podle následnického práva legitimním francouzským a navarrským králem jako Ludvík XIX. Poté byl v letech 1836 až 1844 pretendentem francouzského (a navarrského) trůnu.

Původ

Narodil se 6. srpna 1775 jako nejstarší syn Karla, hraběte z Artois (budoucí král Karel X.) a jeho ženě princezně Marii Tereze Savojské. Poté, co se jeho otec stal v roce 1824 králem jako Karel X., stal se Ludvík Antonín následníkem trůnu a získal titul Dauphin (1824–1836). Jako následník trůnu podporoval otcovu politiku a řízení státu.

Ludvík Antonín zůstal po celý život bezdětný.

Vláda

Po sesazení a abdikaci krále Karla X. se krátce na 20 minut v roce 1830 stal (alespoň podle následnického práva) králem právě jeho syn Ludvík Antonín jako Ludvík XIX. Poté musel i on ustoupit nátlaku a přibližně po 20 minutách pouze „titulární vlády“ abdikovat jako jeho otec ve prospěch svého 10letého synovce Jindřicha, hraběte de Chambord. Liberální, buržoazií kontrolovaná Poslanecká sněmovna odmítla potvrdit dokonce i nástupnictví mladého hraběte, který se (stal) měl stát králem Jindřichem V. a místo toho ve volbě bojkotované zástupci konzervativců prohlásila francouzský trůn za prázdný. K moci se tak dostává vůbec poslední francouzský král Ludvík Filip, vévoda Orleánský, z vedlejší linie rodu Bourbonů, Bourbon-Orléans. Poté společně se svým otcem Karlem, manželkou Marií Terezií Bourbonskou a synovcem Jindřichem odcestoval do Rakouského císařství. V letech 1832–1836 pobýval i na Pražském hradě^[1]. Později zemřel na zámku Graffenberg v Gorizii.

Díky své přibližně dvacetiminutové „vládě“ je prozatím panovník, který vládl nejkratší dobu, kterou údajně strávil tím, že poslouchal svou ženu a její prosby, že nemá podepsat abdikaci.

Po nástupu Ludvíka Filipa na francouzský trůn se stal legitimistickým uchazečem bývalý král Karel X., po jeho smrti se jím stal v roce 1836 jeho syn Ludvík Antonín (Ludvík XIX.). Když v roce 1844 zemřel bezdětný, stal se legitimistickým pretendentem francouzského trůnu jeho synovec Jindřich, hrabě z Chambord.

Předkové

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Antoine, Duke of Angoulême na anglické Wikipedii.

Související články

• Bourboni
• Červencová revoluce
• Následnictví francouzského trůnu
• Vévoda z Angoulême
• Dějiny Francie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême na Wikimedia Commons

Předchůdce: Ludvík XVII.

Dauphin z Viennois 1824–1830

Nástupce: -

Předchůdce: Karel X.

král Francie a Navary Ludvík XIX. 2. srpna 1830 (20 minut)

Nástupce: Jindřich V.

Předchůdce: Karel X.

Titulární král Francie a Navarry legitimistický pretendent 1836–1844

Nástupce: Jindřich V.