Ludvík Antonín ze Žerotína

Ludvík Antonín ze Žerotína
Narození14. ledna 1723
Úmrtí26. června 1808 (ve věku 85 let)
ChoťMarie Terezie ze Schrattenbachu
DětiMarie Anna ze Žerotína[1]
Josefa ze Žerotína[1]
RodičeJan Ludvík ze Žerotína a Františka Marie z Herberštejna[1]
PříbuzníJosef Karel ze Žerotína (sourozenec)
Bedřich I. Pražma z Bílkova[1] (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Antonín hrabě ze Žerotína (Ludvík Antonín hrabě ze Žerotína, svobodný pán z Lilgenau) (německy Ludwig Anton Reichsgraf von Zierotin, Freiherr von Lilgenau) (14. ledna 1723, Vídeň26. června 1808, Brno) byl šlechtic z moravského šlechtického rodu Žerotínů. Vlastnil rozsáhlé statky na Moravě i ve Slezsku a kvůli vysokému zadlužení musel prodat jedno z nejdůležitějších žerotínských panství Velké Losiny (1802).

Životopis

Pocházel z velkolosinské linie Žerotínů[2], narodil se jako prostřední ze tří synů hraběte Jana Ludvíka ze Žerotína (1691–1761) a jeho manželky Marie Františky, rozené hraběnky Herbersteinové (1697–1763).[3][4] Spolu s otcem a bratry užíval od roku 1740 alianční příjmení Žerotín-Lilgenau, respektive hrabě ze Žerotína, svobodný pán z Lilgenau.[5] Ludvík Antonín byl císařským komorníkem, na Moravě zastával funkci zemského soudce a stal se také dvorním radou.[6]

Majetkové poměry

Zámek Velké Losiny, sídlo Ludvíka Antonína ze Žerotína v letech 1761–1802

Otec Jan Ludvík zemřel v květnu 1761 bez závěti a jeho synové uzavřeli v srpnu téhož roku o rozdělení dědictví.[7] Ludvík Antonín převzal jako svůj podíl panství Velké Losiny[8], lenní panství arcibiskupské Valašské Meziříčí užívali bratři střídavě společně. Na Velkých Losinách se trvale usadil a navázal na aktivity svého otce v úpravách zámku a parku.[9] Podporoval rozvoj lázeňství[10] a mimo jiné financoval přestavbu kostela sv. Jana Křtitele v roce 1784.[11] Neuváženým hospodařením se zadlužil[12] a Velké Losiny musel v roce 1802 prodat Lichtenštejnům. Velkolosinské panství o rozloze přes 6 500 hektarů půdy zakoupili poručníci pro nezletilého prince Karla z Lichtenštejna a Žerotínové tak ztratili jeden z pilířů rodového majetku na severní Moravě.[13] Hodnotné umělecké sbírky byly přemístěny na zámek v Bludově, který zůstal jediným sídlem Žerotínů na Moravě až do 20. století. Ludvík Antonín ale mezitím ale rozšířil svůj majetek dvojitým dědictvím. Po starším bratru Janu Karlovi zdědil v roce 1776 panství Prusy ve Slezsku, zdejší zámek byl krátce předtím přestavěn do pozdně barokní podoby.[14] Po bratranci Michalovi ze Žerotína převzal v roce 1779 panství Rožnov pod Radhoštěm-Krásno nad Bečvou. Ještě před prodejem Velkých Losin pobýval často na zámku ve Valašském Meziříčí, kde pokračoval v úpravách zahájených již za jeho předchůdců.[15] Přes vysoké dluhové zatížení se ani ve Valašském Meziříčí nevzdal nákladného životního stylu, vydržoval si zde kapelu a rozšířil také sbírku zbraní, kterou poté zdědili jeho zeťové. Po prodeji Velkých Losin nechal také přestavět zámek v Krásně nad Bečvou (1802–1803).

Rodina

Zámek ve Valašském Meziříčí

Ludvík Antonín byl dvakrát ženatý[16], jeho první manželkou byla hraběnka Karolína, rozená Podstatská z Prusinovic (1738–1764). Dva roky po ovdovění se v roce 1766 podruhé oženil s Marií Terezií Schrattenbachovou (1737–1808), dcerou moravského zemského hejtmana Františka Antonína Schrattenbacha; Marie Terezie se později stala dámou Řádu hvězdového kříže. Synové František de Paula (z prvního manželství) a Zikmund (z druhého manželství) zemřeli v dětském věku. Z dcer byla nejstarší Marie Josefa (1771–1857), provdaná za lantkraběte Bedřicha Josefa Fürstenberga (1751–1814), dědička Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou. Další dcera Marie Anna (1761–1793) byla manželkou hraběte Jana Karla Pražmy z Bílkova (1756–1822), který již v roce 1779 koupil od švagra Josefa Karla slezská panství Falkenberg (dnes Niemodlin v Polsku) a Tillowitz (dnes Tułowice), která patřila také do odkazu Michaela ze Žerotína. Nejmladší z Ludvíkových dcer byla Terezie (1773–1802), manželka uherského šlechtice hraběte Josefa Esterházyho z Galánty (1760–1830), císařského komořího a župana na Zemplíně.

Jeho starší bratr Jan Karel (1719–1776) působil jako intendant dvorní hudby ve službách pruského krále Fridricha II. a kvůli dluhům musel v roce 1770 prodat panství Vízmberk. Mladší bratr Josef Karel (1728–1814) držel Bludov a Třemešek a na Moravě zastával vysoké funkce nejvyššího sudího a nejvyššího komorníka. Po Ludvíku Antonínovi zdědil Prusy ve Slezsku.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Ottův slovník naučný, 28. díl; Praha, 1908; s. 814–823
  3. Rodokmen velkolosinské linie Žerotínů in: POLÁCH, Drahomír: Historie zámku a panství Třemešek; Štíty, 2014; s. 99 ISBN 9788086438504
  4. Rodokmen Žerotínů in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 325
  5. BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705–1780; Ostravská univerzita, Ostrava, 2015; s. 386–387 ISBN 978-80-7464-461-0
  6. Rodina Žerotínů in: WOLNÝ, Gregor: Taschenbuch für die Geschichte Mährens und Schlesien, Brno, 1826; s. dostupné online
  7. Rozdělení dědictví Jana Ludvíka ze Žerotína in:POLÁCH, Drahomír: Historie zámku a panství Třemešek; Štíty, 2014; s. 109 ISBN 9788086438504
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 265
  9. HIEKE, Karel: Moravské zámecké parky a jejich dřeviny; Praha, 1985; s. 260–261
  10. Historie lázeňství ve Velkých Losinách dostupné online
  11. Stavební vývoj kostela sv. Jana Křtitele na webu farnosti Velké Losiny dostupné online
  12. Dlužní úpisy Žerotínů in: Rodinný archiv Žerotínů – Bludov; Zemský archiv v Opavě, 1994; s. 38–45 dostupné online
  13. Prodej Velkých Losin Lichtenštejnům na oficiálním webu zámku Velké Losiny dostupné online Archivováno 19. 5. 2022 na Wayback Machine.
  14. Zámek Prusy na webu palaceslaska dostupné online
  15. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 257
  16. KVAPILÍKOVÁ, Andrea: Losinsko-vízmberská větev rodu Žerotínů na Šumpersku v 16.–20. století; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2010; s. 21–22

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludwig Anton von Zierotin na polské Wikipedii.

Literatura

  • JoannaJ. Banik JoannaJ., Rody opolskie, Żyrardów: ARSGRAF, 2005, ISBN 83-923133-0-5, OCLC 268679421 .
  • Paszkowska Aleksandra: Zamek w Niemodlinie dzieje i architektura: Niemodlińskie Towarzystwo Regionalne, 2007, ISBN 978-83-904481-5-2.
  • Elżbieta Woźniak, Mariusz Woźniak: Od Tillowitz do Tułowic: UG Tułowice, 2007, ISBN 978-83-925288-4-5.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zámek Valašské Meziříčí.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Arkádové nádvoří zámku ve Valašském Meziříčí.