Ludvík Armbruster

Prof. PhDr. Ludvík Armbruster SJ
řeholní kněz
Ludvík Armbruster (2012)
Ludvík Armbruster (2012)
Církevřímskokatolická
Znak
Zasvěcený život
Institutjezuité
Svěcení
Kněžské svěcení1959
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození16. května 1928
Místo narozeníPraha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí18. prosince 2021 (ve věku 93 let)
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníduchovní, vysokoškolský pedagog
Řády a oceněníMedaile Za zásluhy mzz I. stupeň (2008)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Armbruster (16. května 1928, Praha18. prosince 2021, Praha) byl český katolický kněz, jezuita, vědec a pedagog. Byl profesorem filosofie na Teologické fakultě UK, v letech 2003 až 2010 zde působil ve funkci děkana fakulty. Byl nositelem dvou státních vyznamenání – v roce 2006 mu byl udělen rakouský Čestný kříž za vědu a umění I. třídy za celoživotní přínos v oblasti vědy, za vybudování rakouského oddělení v univerzitní knihovně v Tokiu, péči o rakousko-japonské a rakousko-české vztahy a konečně dne 28. října 2008 získal medaili za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství z rukou českého prezidenta Václava Klause. Byl rakouským státním příslušníkem české národnosti.

Život

Narodil se v Praze, v letech 1934–1939 navštěvoval pokusnou reformní obecnou školu v Praze-Nuslích, 1939–47 pak Státní reálné gymnázium na Vyšehradě v Praze. Po maturitě vstoupil do české provincie Tovaryšstva Ježíšova. Po dvouletém noviciátě na Velehradě zahájil studium filozofie na Filozoficko-sociologickém institutu jezuitského řádu v Děčíně. V dubnu 1950 byl spolu se všemi řeholníky zatčen a po dvouměsíční internaci v Bohosudově vyhoštěn z republiky jako „nežádoucí osoba“.

Pokračoval ve studiích na papežské Gregoriánské univerzitě v Římě (kde získal licenciát filozofie roku 1952) a po dvouletém studiu japonštiny (Jokosuka, Japonsko) na univerzitě Sophia v Tokiu obhájil doktorát z filosofie. Následovalo čtyřleté studium teologie na Teologické fakultě Sankt Georgen ve Frankfurtu nad Mohanem. Tam byl také v roce 1959 vysvěcen na kněze. Licenciát z teologie získal v roce 1960.

Od roku 1961 žil a působil v Japonsku. Přednášel filozofii na univerzitě Sophia v Tokiu, nejprve jako docent, potom jako „associated professor“ a od roku 1969 jako řádný profesor. Vedle své akademické činnosti vedl v letech 1965–1970 jako regens interdiecézní kněžský seminář v Tokiu a v letech 1975–83 byl ředitelem centrální knihovny univerzity Sophia.

Po roce 1989 se aktivně zapojil do obnovy české jezuitské řeholní provincie a současně i obnovení a rozvoje vysokoškolského studia teologie v Česku. Od roku 2003 stál jako děkan v čele Katolické teologické fakulty UK. Působil jako kněz v kostele sv. Ignáce v Praze.

Bibliografie

Monografie

  • Objekt und Transzendenz bei Jaspers. Sein Gegenstandsbegriff und die Möglichkeit der Metaphysik. Innsbruck 1957
  • Gijutsuron. (Komentovaný překlad do japonštiny Heideggerovy knihy „Die Technik und die Kehre“. Ve spolupráci s T. Kojima) Tokio, 1965
  • Rozhovor Tokijské květy

Japonské sborníky (výběr)

  • Pojem času u pozdního Schellinga, Tradice a tvůrčí činnost, ed. J. Roggendorf, Tokio 1963
  • Na hranici mezi transcendencí a imanencí, Kurs filosofie I, ed. S. Yamamoto, Tokio 1973
  • Tovaryšstvo Ježíšovo, Dějiny evropské filosofie, ed. K. Ikimatsu, Tokio 1977
  • Nietzsche o církevních dějinách, Nietzsche: Jeho propastný mnohostranný svět, ed. J. Watanabe, Tokio 1980
  • Zbožnost v kontextu vědecké civilisace, Věda a náboženství, ed. S. Omori, Tokio 1988
  • The Role of the Graduate School in Today’s Mass Society, The Future Image of Sophia University, ed. M. Yanase, Tokio 1989 (anglické vydání japonského originálu)
  • The Role of Culture in the Technological Society, Technology’s Challenge for Mankind, ed. The Steering committee of the Fukushima International Seminar, Tokio 1990 (anglické vydání japonského originálu)
  • Náboženská situace na přelomu století, Vídeň na přelomu 19. století, ed. N. Kimura, Tokio 1990
  • Vědomí: člověk pozorovaný zevnitř, Nová antropologie, ed. J. Castaneda, Tokio 1993

Publikace v časopisech (výběr)

  • Jaspers a křesťanství, Sophia, 1958
  • Pravda a mýtus, Sophia, 1960
  • Dialektika svobody, Sophia 1961
  • Rozum a existence v pozdní filosofii Schellingově, Kattoriku Shingaku 1965
  • Instituce a utopie, Tetsugaku zasshi 1971
  • Hermeneutická existence a dějinná skutečnost, Riso 1974
  • Aporie víry v pokrok, Hito to Kokudo 1976
  • Radikální zlo podle Kanta, Gendai shiso 1994
  • Filosofie a náboženství, Tetsugaku 1995
  • Schelling a náboženství, Schelling nempo 1996
  • Křesťanská filosofie v asijské perspektivě, Teologické texty 2004

NB. České názvy (kromě posledního titulu) jsou překlady z japonštiny

Odkazy

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 9. 
  • Všechno je milost : sborník k poctě 80. narozenin Ludvíka Armbrustera / editor Vojtěch Novotný. Praha : Karolinum, 2008. 595 s. ISBN 978-80-246-1505-9.

Externí odkazy

Děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy
Předchůdce:
Jaroslav V. Polc
20032010
Ludvík Armbruster
Nástupce:
Prokop Brož

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Ludvik Armbruster.png
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Photo of the Czech Jesuit Ludvík Armbruster in 2012.)