Ludvík Belcredi

PhDr. Ludvík Belcredi
Narození25. června 1954 (70 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materMasarykova univerzita
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníarcheolog
Choť
  • I. (1981–2010) Jiřina Dobešová (* 1957)
  • II. (2019) Irena Sehnalová, roz. Sedláková (* 1973)
Děti1. Kristiana Belcredi (* 1981)
2. Denisa Belcredi (* 1985)
RodičeLudvík Hugo Belcredi (1921–1981) a Miloslava, roz. Králová (1929–2020)
Příbuzníbratr: Karel Belcredi (* 1950)
děd: Karel Belcredi (1893–1972)
babička: Theresie Kálnoky de Köröspatak (1893–1969)
praděd: Ludvík Egbert Belcredi (1856–1914)
strýcové: Hugo Andrian-Belcredi (* 1923); Richard Mořic Belcredi (1926–2015); Egbert Belcredi (* 1938)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Belcredi (* 25. června 1954 Brno)[1] je český archeolog, příslušník někdejšího českého šlechtického rodu Belcredi.[2] Je už ze sedmé generace původně italského rodu, která žije na Moravě.[3]

Mládí

Ludvík Belcredi se narodil 25. června 1954 v Brně jako druhý potomek Ludvíka Huga Belcrediho (1921–1981) a jeho manželky Miloslavy, roz. Králové (1929–2020).[pozn. 1] Má staršího bratra Karla (* 1950), který studoval lékařství. Prarodiče z otcovy strany emigrovali v roce 1948, viděl je jen jednou v životě v roce 1968 ve Francii.[4] Vyrůstal v prostředí brněnského předměstí Líšně.[5]

Odborné vzdělání a zaměstnání

Po absolutoriu gymnázia nebyl pro svůj původ přijat na vysokou školu a pracoval jako konzervátor v laboratoři oddělení historické archeologie Moravského muzea.[4] Po několika letech praxe v oboru pod vedením Vladimíra Nekudy byl přijat ke studiu archeologie:

Specializuje se na středověkou archeologii, zvláště výzkum zaniklých středověkých vsí.

Veřejný život

Po roce 1989 se významně angažoval v komunální politice, když byl v rodné Líšni členem místního zastupitelstva a místostarostou. Je dlouholetým členem Rotary clubu. Od října roku 2013 je velkopřevorem českého velkobailiviku Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského (maltsko-pařížská obedience) v České republice.[6]

Publikace

  • Archeologické lokality a nálezy na okr. Brno-venkov (společně s Milošem Čižmářem, Pavlem Koštuříkem, Martinem Olivou a Milanem Salašem). Brno 1989.
  • Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno 2006. ISBN 80-7275-063-1
  • Hrad Skály aneb o prstenu paní Elišky. Brno 2010.
  • 1000 let rodu Belcredi. Brno 2010. ISBN 978-80-254-7089-3
  • řada článků zejména k problematice zaniklých středověkých vsí

Výzkumy

Rodina

Ludvík Belcredi se oženil 27. června 1981 v Novém Městě nad Metují s Jiřinou Dobešovou (* 28. květen 1957 Náchod), dcerou Jaroslava a Jiřiny Dobešových,[1] vzděláním archivářkou.[7] Seznámili se na Filozofické fakultě.[7] V 90. letech 20. století byla ekonomickou ředitelkou firmy, která se zabývala montáží velkokapacitních chladicích zařízení.[7] V roce 2010 se rozvedli.[1] Mají spolu dvě dcery:[8]

V Brně-Líšni se podruhé oženil 4. května 2019 s Irenou Sehnalovou, roz. Sedlákovou (* 15. 2. 1973 Brno), dcerou Miloslava a Jany Sedlákových.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Rodiče Ludvík Hugo Belcredi (1. března 1921 Líšeň – 19. srpna 1981 Brno) a Miloslavy Králové (9. prosince 1929 Líšeň – 10. ledna 2020) uzavřeli sňatek 9. prosince 1949 ve Křtinách.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 60. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024. 
  2. ↑ HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Belcredi, s. 16. 
  3. ↑ Osudy českých šlechticů, s 63
  4. ↑ a b DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. S. 56. Dále jen Osudy českých šlechticů. 
  5. ↑ Osudy českých šlechticů, s 60
  6. ↑ Oficiální webová stránka české jurisdikce sjednoceného Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského.
  7. ↑ a b c Osudy českých šlechticů, s 61
  8. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 61

Literatura

  • DOČEKAL, Boris. Hrabě Ludvík Belcredi. Otec odmítl emigrovat. In: Česká šlechta žije! : Xantypa speciál : mimořádné vydání z archivu Xantypy (1995-2012). Příbram: Kovohutě Příbram nástupnická, 2012. ISBN 978-80-260-7195-2. S. 49–51.
  • SKLENÁŘ, Karel. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha: [s.n.], 2005. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Icon - upload photo 2.svg
Icon of a sunset photograph