Ludvík David

JUDr. Ludvík David, CSc.
Soudce Ústavního soudu ČR
Ve funkci:
7. srpna 2013 – 7. srpna 2023
Narození1951 (72–73 let)
Alma materUJEP Brno
Profesesoudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík David (* 1951) je český právník, v letech 2013 až 2023 soudce Ústavního soudu ČR, dříve soudce Nejvyššího soudu ČR.

Život

Absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, kde stále externě vyučuje občanské právo. Původně pracoval jako podnikový právník, v letech 1985–1993 byl advokátem, poté se stal soudcem. Začínal na Městském soudu v Brně, v letech 2000–2002 působil u Krajského soudu v Brně a poté se stal soudcem Nejvyššího soudu, kde byl členem občanskoprávního a obchodního kolegia.

V květnu 2013 prezident Miloš Zeman oznámil, že jej hodlá jmenovat soudcem Ústavního soudu,[1] k čemuž v červnu získal souhlas Senátu.[2] Do funkce ústavního soudce byl David jmenován 7. srpna.[3] Mandát zastával až do 7. srpna 2023.[4]

Významné judikáty

Ludvík David se ještě jako předseda tříčlenného senátu č. 28 Nejvyššího soudu podílel na zaujetí právního názoru, že „dohoda“ může pro účely rozhodnutí, v jakém poměru ponesou vlastníci bytových jednotek náklady spojené se správou domu a pozemku, znamenat i usnesení shromáždění společenství vlastníků, které bylo přijato většinou hlasů.[5] Podle tohoto závěru, k němuž se přiklonil také senát č. 22[6][7] (původně rozhodující opačně[8]) a potvrdil jej navíc Ústavní soud,[9] tedy nebyla dohoda ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, nutně jednomyslnou, většina mohla přehlasovat menšinu. Tato judikatura, která mj. šla proti znění § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů,[10] ale vzbudila nesouhlasné reakce laické veřejnosti.[11] Proti ní rozhodnul např. Vrchní soud v Olomouci[12] a nakonec byla překonána rozhodnutím velkého senátu civilního kolegia Nejvyššího soudu, podle něhož je dohoda vždy „souhlasný projev vůle všech vlastníků jednotek“.[13]

Reference

  1. ↑ Šimáčková, Výborný a David jsou Zemanovými kandidáty do ÚS. Lidovky.cz [online]. 2013-05-15 [cit. 2013-05-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ústavními soudci budou Rychetský, Šimáčková, David. Výborný neprošel. iDNES.cz [online]. 2013-06-20 [cit. 2013-06-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ BURIANOVÁ, Hana. Prezident republiky jmenoval ústavní soudce [online]. Praha: Kancelář prezidenta republiky, 2013-08-07 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Nově jmenovaní ústavní soudci obsadili volná místa v senátech. Advokátní deník.cz [online]. 2023-06-07 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2007, sp. zn. 28 Cdo 1253/2006, [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.
  6. ↑ Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. 22 Cdo 796/2009, [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.
  7. ↑ Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3651/2009, [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.
  8. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 1. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2038/2008, [cit. 2015-06-08]. Dostupné online.
  9. ↑ Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. II. ÚS 1501/07, [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.
  10. ↑ Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, § 11 odst. 3. [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.
  11. ↑ Lake. Výklad pojmu dohoda [online]. Praha: Portál společenství vlastníků jednotek, 2011-05-05 [cit. 2015-06-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ Rozsudek Vrchní soudu v Olomouci ze dne 9. 6. 2011, sp. zn. 5 Cmo 103/2011, [cit. 2015-06-08]. Dostupné online. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. www.nsoud.cz [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  13. ↑ Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 4294/2011, publikován pod č. 57/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.

Externí odkazy