Ludvík Dietrich

Ludvík Dietrich
Základní informace
Narození	8. března 1803 Brno Moravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí	11. června 1858 (ve věku 55 let) Olomouc Rakouské císařství Rakouské císařství
Povolání	hudební skladatel a kytarista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rytíř Ludvík Dietrich z Dietrichů (8. března 1803 Brno^[1] – 11. června 1858 Olomouc^[2]) byl český hudební skladatel a kytarista.

Život

Pocházel z drobné moravské šlechty. Byl synem zemského advokáta, který měl v Jesenci u Konice na Prostějovsku malé panství. První zmínka o něm je z roku 1351 a patřilo postupně příslušníkům různých rodů drobné šlechty, mezi nimi i rytířům z Dietrichů. Obci vévodí poutní kostel sv. Libora postavený v letech na začátku 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho a zámek. V zámku hrála zámecká kapela, jejíž repertoár měl významný vliv na Ludvíkovo hudební vzdělání.

Vystudoval gymnázium a lyceum v Olomouci a filosofii v Brně. Vedle toho studoval hudbu u Gottfrieda Riegera. Stal se v Olomouci učitelem hudby a pokračoval ve studiu skladby Antonína Emila Titla. Byl vynikajícím virtuosem na kytaru a značná část jeho díla je tvořena skladbami pro tento hudební nástroj.

Jeho tvorba byla do značné míry ovlivněna moravskou lidovou písní. Oblíbil si ji již v dětství v Jesenci a jeho zájem podporovalo i přátelství s Františkem Sušilem, autorem sbírky moravských národních písní, a příslušnost ke skupině vlastenců vedených Aloisem Šemberou. Pod jejím vlivem skládal vlastenecké písně na slova moravských a českých básníků. Vznikly tak Vlastenské písně, Písně z Rukopisu královéhradeckého na slova Václava Hanky, Růže stolistá na slova Ladislava Čelakovského, či písně na jeho vlastní slova, jako např. Kdož jste duchem Moravané.

Byl jedním z prvních moravských skladatelů, kteří zhudebnili texty na husitská témata. Zkomponoval oratorium Jan Hus (také 6. červenec), či na slova vlasteneckého kněze Františka Matouše Klácela písňovou baladu Navrácení poslů z Kostnice.

Přes veškeré úspěchy, kterých dosáhl jako kytarový virtuóz a skladatel zemřel v chudobě. Většina jeho velkých skladeb se nedochovala. Nesmrtelnost mu zajišťuje píseň Moravo, Moravo napsaná na text Václava Hanky (Hanka autorství připsal králi Jiříkovi z Poděbrad) ze sbírky Vlastenské písně. Ta byla již v 19. století považována za neoficiální moravskou hymnu.^[3] Nově ji jako hymnu vyhlásila hnutí na Moravě.^[kdy?]

Dílo

Chrámové skladby

• Mše C-dur (1843)
• 5 pangelingua (1830)

Písně

• Bergmanslied (1841)
• Písně na slova rukopisu Královédvorského (nedochováno – 1842)
• Navrácení poslů z Kostnice (balada – 1843)
• Vlastenské písně (1843)
• Přání Šemberovi (čtyřzpěv – 1843)
• Poutnická (1848)

Orchestrální skladby

• Ouvertura (1840)
• Jagdsymfonie (1841)
• Jan Hus (6. červenec, oratorium, 1844 – nedochováno)

Skladby pro kytaru

• Polonézy pro housle a kytaru (1853)
• Tři etudy
• Uherské tance
• Variace na operní melodie
• Úpravy operních árií a písní
• Taneční skladby (valčíky, polky)

Odkazy

Literatura

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Dietrich
• Pamětní deska L. Dietricha v Encyklopedii dějin města Brna
• Hlas Moravy^{[nedostupný zdroj]}
• Píseň Moravo, Moravo