Ludvík Ehrenhaft
Ludvík Ehrenhaft | |
---|---|
malíř Ludvík Ehrenhaft v roce 1892 | |
Narození | 9. července 1872 Veselí nad Moravou Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. března 1955 (ve věku 82 let) Veselí nad Moravou Československo |
Místo pohřbení | Židovský hřbitov ve Veselí nad Moravou |
Povolání | malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludvík Ehrenhaft, křtěný[1] Ludvík Eugen (9. července 1872 Veselí nad Moravou – 6. března 1955 Veselí nad Moravou), český malíř.
Život
Ludvík Ehrenhaft se narodil ve Veselí nad Moravou v židovské rodině, jeho rodiče Moritz a Terezie Ehrenhaftovy provozovali hostinec zvaný „Pálenice“ na Předměstí Veselí. Zprvu chodil malý Ludvík do židovské školy ve Veselí, kde vyučovacím jazykem byla němčina, poté začal studovat v Opavě na gymnáziu, ale během studia náhle zcela ohluchl a na doporučení lékaře přerušil gymnázium a začal se věnovat kresbě a malování.
Ponejprve studoval kresbu v Brně, kde byl ovlivněn Hansem Ruppem a poté odešel do Vídně na Uměleckoprůmyslovou školu, kde se zdokonaloval v kresbě, ale seznámil se rovněž s fotografií, kamenotiskem a zinkografií. Následně podnikl několik studijních cest po Belgii, Francii, Holandsku, Itálii a v neposlední řadě i po Německu. V letech 1897-98 studoval na malířské akademii v Mnichově u prof. Heinricha Knirra a Heinricha Johanna von Zügela.
Z Mnichova se vrátil do rodného Veselí, kde se zapojil do uměleckého života, v kontaktu byl jak s Jožou Uprkou, tak především se svým dlouholetým kamarádem Cyrilem Mandelem, se kterým si moc rozuměl.
V roce 1902 měl ve Vídni svojí první výstavu v salonu "Pisko" a rovněž vystavoval v Hodoníně s malířem J. Uprkou. V témže roce poznal ve Vídni mladičkou Růženu Škrabalovou, Ludvík byl do mladé Rózi natolik zamilován, že se dne 19. ledna 1910 nechal ve Vídni pokřtít na Ludvíka Eugena, a následně se 25. ledna 1910 s ní oženil.
Po první světové válce se Ludvík Ehrenhaft vrátil do vlasti a v roce 1920 si ve Veselí zakoupil v místní části Rybáře malý domek a v něm se Ehrenhaftům narodili všechny čtyři děti, tři kluci, Karel, Mikuláš, Bedřich a dcera Tereza. Jelikož měl některé náměty zdokumentovány na fotografiích, mohl tyto motivy zpracovávat znovu po létech v ateliéru, o čemž svědčí čtvercová síť načrtnutá na fotografiích, sloužící ke snadnějšímu zvětšování na plátno obrazu. To, že se roku 1910 Ludvík Ehrenhaft nechal pokřtít mu během německé okupace ve 40. letech z největší pravděpodobností zachránilo život, jelikož většina jeho příbuzných skončila v koncentračních táborech. Malíř zemřel na počátku měsíce března roku 1955 a vzápětí byl v místní synagoze také vykonán pohřební obřad a ze stěny na vše dohlížel Klement Gottwald a Stalin.
Vedle malby se Ludvík Ehrenhaft věnoval také fotografii, a tak nám na svých fotkách trvale zachytil místa, která dnes již neexistují, nebo vypadají zcela jinak.
Galerie, ve kterých jsou díla Ludvíka Ehrenhafta
- Galerie výtvarného umění v Hodoníně
- Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
- Muzeum města Brna
- Slovenská národná galéria, Bratislava
Odkazy
Literatura
- 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998 (II. D – G), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2006 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
Reference
- ↑ dne 19. ledna 1910 se nechal ve Vídni pokřtít
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Ehrenhaft na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Ehrenhaft
- Ludvík Ehrenhaft v informačním systému abART
- Databáze Národní knihovny ČR, Ehrenhaft, Ludvík, 1872-1955
- Moravské zemské muzeum, muzejní autority, Ludvík Ehrenhaft 1872-1955
- Registr sbírek výtvarného umění, Ehrenhaft Ludvík
- Veselí historické, Ludvík Ehrenhaft
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“