Ludvík Ehrenhaft

Ludvík Ehrenhaft
malíř Ludvík Ehrenhaft v roce 1892
malíř Ludvík Ehrenhaft v roce 1892
Narození9. července 1872
Veselí nad Moravou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. března 1955 (ve věku 82 let)
Veselí nad Moravou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníŽidovský hřbitov ve Veselí nad Moravou
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Ehrenhaft, křtěný[1] Ludvík Eugen (9. července 1872 Veselí nad Moravou6. března 1955 Veselí nad Moravou), český malíř.

Život

Ludvík Ehrenhaft se narodil ve Veselí nad Moravou v židovské rodině, jeho rodiče Moritz a Terezie Ehrenhaftovy provozovali hostinec zvaný „Pálenice“ na Předměstí Veselí. Zprvu chodil malý Ludvík do židovské školy ve Veselí, kde vyučovacím jazykem byla němčina, poté začal studovat v Opavě na gymnáziu, ale během studia náhle zcela ohluchl a na doporučení lékaře přerušil gymnázium a začal se věnovat kresbě a malování.

Ponejprve studoval kresbu v Brně, kde byl ovlivněn Hansem Ruppem a poté odešel do Vídně na Uměleckoprůmyslovou školu, kde se zdokonaloval v kresbě, ale seznámil se rovněž s fotografií, kamenotiskem a zinkografií. Následně podnikl několik studijních cest po Belgii, Francii, Holandsku, Itálii a v neposlední řadě i po Německu. V letech 1897-98 studoval na malířské akademii v Mnichově u prof. Heinricha Knirra a Heinricha Johanna von Zügela.

Z Mnichova se vrátil do rodného Veselí, kde se zapojil do uměleckého života, v kontaktu byl jak s Jožou Uprkou, tak především se svým dlouholetým kamarádem Cyrilem Mandelem, se kterým si moc rozuměl.

V roce 1902 měl ve Vídni svojí první výstavu v salonu "Pisko" a rovněž vystavoval v Hodoníně s malířem J. Uprkou. V témže roce poznal ve Vídni mladičkou Růženu Škrabalovou, Ludvík byl do mladé Rózi natolik zamilován, že se dne 19. ledna 1910 nechal ve Vídni pokřtít na Ludvíka Eugena, a následně se 25. ledna 1910 s ní oženil.

Po první světové válce se Ludvík Ehrenhaft vrátil do vlasti a v roce 1920 si ve Veselí zakoupil v místní části Rybáře malý domek a v něm se Ehrenhaftům narodili všechny čtyři děti, tři kluci, Karel, Mikuláš, Bedřich a dcera Tereza. Jelikož měl některé náměty zdokumentovány na fotografiích, mohl tyto motivy zpracovávat znovu po létech v ateliéru, o čemž svědčí čtvercová síť načrtnutá na fotografiích, sloužící ke snadnějšímu zvětšování na plátno obrazu. To, že se roku 1910 Ludvík Ehrenhaft nechal pokřtít mu během německé okupace ve 40. letech z největší pravděpodobností zachránilo život, jelikož většina jeho příbuzných skončila v koncentračních táborech. Malíř zemřel na počátku měsíce března roku 1955 a vzápětí byl v místní synagoze také vykonán pohřební obřad a ze stěny na vše dohlížel Klement Gottwald a Stalin.

Vedle malby se Ludvík Ehrenhaft věnoval také fotografii, a tak nám na svých fotkách trvale zachytil místa, která dnes již neexistují, nebo vypadají zcela jinak.

Galerie, ve kterých jsou díla Ludvíka Ehrenhafta

Odkazy

Literatura

  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998 (II. D – G), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2006 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

Reference

  1. dne 19. ledna 1910 se nechal ve Vídni pokřtít

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“