Ludvík Frejka

Ing. Ludvík Frejka
Pasová fotografie L.F. z roku 1938
Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Československa
Narození	15. ledna 1904 Liberec Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. prosince 1952 (ve věku 48 let) Pankrác (Praha) Československo Československo
Příčina úmrtí	oběšení
Národnost	německá
Choť	Alžběta Frejková
Vztahy	ženatý
Děti	Hana Frejková, Tomáš Frejka
Alma mater	Technická univerzita Berlín
Zaměstnání	politik, ekonom, státní úředník
Profese	politik, novinář a rádce
Náboženství	judaismus[zdroj?!]
Ocenění	Řád republiky
Commons	Ludvík Frejka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Frejka, rozený Ludwig Freund (15. ledna 1904 Liberec – 3. prosince 1952 Věznice Pankrác), byl československý komunistický politik, ekonom, publicista a účastník 2. odboje.

Předválečná kariéra

Ludwig Freund pocházel z asimilované židovské rodiny lékaře Siegfrieda Freunda a Kláry, roz. Ledererové. Rodiče zahynuli za druhé světové války v terezínském ghettu. Po maturitě na německém gymnáziu v Liberci studoval v létech 1922–27 ekonomii na berlínské Vysoké škole obchodní. V roce 1925 studoval na London School of Economics. Studium v Německu završil disertací Strukturální změny anglického hospodářství od vypuknutí světové krize.

V roce 1919 vstoupil do Sociálně demokratické mládeže. Od roku 1922 byl členem Komunistické strany Německa, 1923 přestoupil do KSČ. 1927 krátce působil jako dobrovolný pracovník v textilním podniku na Liberecku, poté odešel do Prahy, kde vedl do roku 1930 národohospodářské oddělení ústředního sekretariátu KSČ.  Ve třicátých letech působil v Ústí nad Labem, Chomutově a Teplicích. Od roku 1935 byl v Praze redaktorem ústředního německého listu Die Rote Fahne.

Činnost během druhé světové války

V prosinci 1938 emigroval do Británie, kde se pohyboval v prostředí sudetoněmeckých a rakouských antifašistů. Působil v redakcích týdeníku Svobodných Rakušanů Zeitspiegel a sudetoněmeckého sociálnědemokratického čtrnáctideníku Einheit. Na počátku druhé světové války byl jako komunista a nepřátelský cizinec internován. Byl držen v Londýně-Brixtonu, Lichfieldu a Yorku. Roky 1940–1941 prožil v izolaci na ostrově Man.

Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem se stal národohospodářským poradcem komunistických členů Státní rady a přispěvatelem týdeníku Čechoslovák. Od 1943 pracoval také v redakci anglického komunistického deníku Daily Worker. Roku 1942 se podílel na založení Jednotného výboru sudetoněmeckých antifašistů ve Velké Británii (Einheitsausschuß sudetendeutscher Antifaschisten in Großbritannien).

V srpnu 1942 napsal pro Einheit článek, v němž jménem sudetoněmeckých komunistů v Británii odmítl plán na vysídlení německého obyvatelstva z Československa, později se disciplinovaně přizpůsobil stranické linii, která od roku 1943 myšlenku odsunu podporovala. V letech 1944–1945 vedl společně s Josefem Goldmannem kolektiv národohospodářů, jehož názory výrazně ovlivnily ekonomický program KSČ.  

V Londýně se blíže seznámil s mnohými nekomunistickými příslušníky československého exilu a navázal také užší kontakty s představiteli britské reformistické Labour Party. Po návratu do ČSR si Ludvík Freund úředně změnil příjmení na Frejka a přihlásil se k české národnosti.

Poválečná kariéra

Od roku 1945 byl Ludvík Frejka tajemníkem ústřední národohospodářské komise při ÚV KSČ. V červnu 1948 se stal přednostou národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky Klementa Gottwalda a tajemníkem Ústřední plánovací komise. Dne 31. ledna 1952 byl zatčen a vyšetřován StB v Praze-Ruzyni, v tento den mu byl ukončen pracovní poměr v Kanceláři prezidenta.^[1] V atmosféře psychického a fyzického nátlaku se přiznal k tomu, že jako agent britské tajné služby Intelligence Service sabotoval plnění dvouletého i pětiletého plánu a pomáhal udržovat ekonomickou závislost ČSR na kapitalistických státech.

Následně byl v rámci procesu se Slánským v listopadu 1952 obžalován z velezrady, vyzvědačství a sabotáže. Soud ho odsoudil k trestu smrti,^[2] který byl vykonán v pankrácké věznici oběšením dne 3. 12. 1952 v 5.05 hodin.^[1] V roce 1963 byl právně i stranicky rehabilitován. V dubnu 1968 mu byl udělen Řád republiky in memoriam.

Rodina

Dcera Hana Frejková (* 17. 1. 1945 Londýn) je z druhého manželství. Ludvík Frejka byl ženat dvakrát. S první manželkou Leni se seznámil v Berlíně, z tohoto manželství pochází syn Tomáš Frejka (21. 11. 1932, Chomutov – 17. 4. 2022, Sanibel, Florida).^[1] Syn Tomáš byl skalním komunistou a napsal předsedovi Státního soudu v Praze dopis, ve kterém žádal pro svého otce trest smrti. Dopis byl publikován v Rudém právu dne 25. listopadu 1952 na páté straně.^[3] O jeho herostratovské slávě přednášel na Kolumbijské univerzitě Zbigniew Brzezinski. Vojenskou službu Tomáš Frejka odsloužil u 66. technického praporu a později emigroval.^[4][5]

Odkazy

Reference

Literatura

• Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online. 

Související články

• Proces se Slánským
• Rudolf Slánský
• Otakar Pohl
• Pavlík Morozov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Frejka na Wikimedia Commons
• Ludvík Frejka ve Filmové databázi
• Ústav pro studium totalitních režimů » Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989 » Ludvík Frejka, původním jménem Ludwig Freund (1904–1952)
• Biografický slovník