Ludvík II. Neapolský

Ludvík II. Neapolský
Narození	5. října 1377 nebo 7. října 1377 Toulouse nebo Angers
Úmrtí	29. dubna 1417 (ve věku 39 let) Angers
Místo pohřbení	Angers
Povolání	panovník, titulární král Neapole a Vévoda z Anjou
Choť	Jolanda Aragonská (od 1400)[1][2][3]
Děti	Ludvík III. Neapolský[1] René I. z Anjou[1][2] Karel IV. z Maine[1] Marie z Anjou[1][2] Jolanda z Anjou[1]
Rodiče	Ludvík I.[1] a Marie ze Châtillonu[1]
Rod	Valois-Anjouovci
Příbuzní	Charles of Anjou a Mary of Anjou (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík II. Neapolský (5. říjen 1377 – 29. duben 1417)^[4] byl od roku 1384 do roku 1417 vévoda z Anjou a provensálský hrabě; činil si nárok na Neapolské království, ale ovládal pouze části království v letech 1390 až 1399. Jeho otec, Ludvík I. z Anjou – zakladatel rodu Valois-Anjou – byl mladším synem krále Jana II. Francouzského a adoptivním synem královny Johany I. Neapolské. Když jeho otec zemřel během vojenského tažení do Neapole v roce 1384, byl Ludvík II. stále ještě dítě. Anjou zdědil po svém otci, ale jeho matka Marie z Blois nedokázala přesvědčit jeho strýce vévodu Jana z Berry a vévodu Filipa II. Burgundského, aby pokračovali ve válce jejího manžela o Neapol. Provensálští šlechtici a města odmítli uznat Ludvíka II. za svého zákonného vládce, ale Marie z Blois je jednoho po druhém přesvědčila, aby mu v letech 1385 až 1387 přísahali věrnost.

Jeho bratranec, král Karel VI. Francouzský se rozhodl v roce 1389 podpořit jeho nárok na Neapol. Jeho vojska nemohla obsadit celé království, takže bylo prakticky rozděleno mezi Ludvíka II. a jeho protivníka Ladislava Neapolského. Konflikt mezi nástupcem Klementa VII., vzdoropapežem Benediktem XIII., a Francií oslabil jeho pozici a Ladislav ho donutil roku 1399 opustit Neapol a odejít do Provence.

Život

Ludvík II. se narodil v Toulouse jako syn Ludvíka I. a Marie ze Châtillonu. V Angevin, které zahrnovalo Provence, měl soupeře, dědice Neapole, Karla.

Většina provensálských měst se po smrti Ludvíkova otce v roce 1384 vzbouřila. Jeho matka pak sestavila armádu, se kterou pochodovali od města k městu, aby získali podporu. Ludvík byl v roce 1387 uznán za hraběte z Provence.

V roce 1386, byl nezletilý syn Karla III. Neapolského Ladislav, po otcově smrti, vyloučen z následnictví Neapole. 1. listopadu 1389 byl Ludvík korunován králem Neapole avignonským vzdoropapežem Klementem VII. a následujícího roku se zmocnil Neapole. V roce 1399 byl svým protivníkem Ladislavem svržen.

V roce 1409, Ludvík osvobodil Řím od Ladislavovy okupace, v roce 1410, jako spojenec vzdoropapeže Jana XXIII., napadl Ladislava a porazil ho u Roccaseccy (1411). Nakonec Ludvík ztratil neapolskou podporu a musel odstoupit. Jeho nárok na Neapol přešel na jeho syna, Ludvíka III.

V roce 1400 se v Arles oženil s Jolandou Aragonskou.

Syn Ludvíka se zasnoubil s Kateřinou Burgundskou, dcerou Jana I. Burgundského. Nicméně poté, co Jan podnítil útok na francouzského dauphina, se Ludvík a jeho žena přidali k Armagnakům. Spojení s Kateřinou bylo zavrženo, což způsobilo nepřátelství burgundského vévody.

Ludvík se nezúčastnil bitvy u Azincourtu, protože měl zánět močového měchýře. Po bitvě uprchl z Paříže a připojil se ke své ženě a dětem v Angers.

Ludvík II. zemřel na zámku v Angers, v srdci Anjou, kde byl také pohřben.

Potomci

Ludvík s Jolandou měli pět dětí:

• Ludvík III. z Anjou (25. září 1403 – 12. listopadu 1434), hrabě z Provence, vévoda z Kalábrie, z Anjou
• Marie z Anjou (14. října 1404 – 29. listopadu 1463), ⚭ 1422 Karel VII. Francouzský (22. února 1403 – 22. července 1461), francouzský král od roku 1422 až do své smrti
• René I. z Anjou (16. ledna 1409 – 10. července 1480), hrabě z Guise, vévoda z Baru, z Anjou, lotrinský vévoda, hrabě z Provence a v letech 1435–1442 neapolský král,

  ⚭ 1420 Izabela Lotrinská (1400–1453)

  ⚭ 1454 Jeanne de Laval (10. listopadu 1433 – 19. prosince 1498)

• Karel z Maine (1414–1472), hrabě z Maine,

  ⚭ 1434 Cobella Ruffo, hraběnka z Montalta a Corigliana

  ⚭ 1443 Isabela Lucemburská

• Jolanda (1412–1440),

  ⚭ Filip I. Brabantský (25. července 1404 – 4. srpna 1430), hrabě ze Saint-Pol, Ligny, brabantský a limburský vévoda od roku 1427 až do své smrti

  ⚭ 1431 František I. Bretaňský (14. května 1414 – 18. července 1450), bretaňský vévoda, hrabě z Montfortu a titulární hrabě z Richmondu

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis II of Naples na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík II. Neapolský na Wikimedia Commons