Ludvík Kalus
Ludvík Kalus | |
---|---|
Narození | 13. ledna 1895 Velké Karlovice, Morava Rakouské císařství |
Úmrtí | 23. prosince 1972 (ve věku 77 let) Kyjov Československo |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí |
Povolání | středoškolský učitel, starosta, muzeolog a etnograf |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ludvík Kalus (13. ledna 1895 Velké Karlovice[1] – 23. prosince 1972 Kyjov) byl český středoškolský pedagog, starosta Kyjova, archeolog, historik, správce kyjovského muzea, kronikář a osvětový pracovník.[2]
Život
Ludvík Kalus se narodil v rodině chalupníka Jana Kaluse a Marianny, rozené Pavlicové, v domě č. 554 ve Velkých Karlovicích. V roce 1915 maturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a od 17. listopadu téhož roku se jako vojín účastnil první světové války. V letech 1918–1922 studoval zeměpis a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[3] Jako profesor nastoupil v září 1922 do kyjovského gymnázia a působil zde 28 let. V roce 1925 byl pověřen vedením městské kroniky, kterou psal do roku 1939. V letech 1926–1955 byl správcem kyjovského muzea. Jeho zásluhou bylo z provizorních prostor přemístěno do kyjovského zámečku a vybudoval zde archeologickou sbírku.[4] Psal odborné články o nejstarší historii Kyjova, byl konzervátorem historických památek, pracovníkem Státní památkové péče či jednatelem Archeologického ústavu pro okres Kyjov. Mezi jeho zájmy patřily i myslivost a železnice, respektive lokomotivy. Dne 28. června 1930 se v Kyjově oženil s Ludmilou Kocmanovou (* 1911).[5]
V roce 1942 pomáhal kyjovský starosta Matěj Urban při ukrývání velitele paradesantní skupiny Zinc Oldřicha Pechala. Byl zatčen gestapem a později v Brně popraven. Z městských zastupitelů byl novým starostou zvolen profesor Ludvík Kalus a tuto funkci vykonával do roku 1945. Nebyl členem žádné politické strany. V roce 1950 byl předčasně penzionován, ale až do roku 1970 byl pracovníkem městského muzea.[6]
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ DUNDĚRA, Jiří. Hrstka osudů. [s.l.]: Kyjovské Slovácko v pohybu, 2010. 208 s. ISBN 978-80-254-8506-4. Kapitola Ludvík Kalus, s. 25–28.
- ↑ HURT, Rudolf. Za profesorem Ludvíkem Kalusem. Vlastivědný věstník moravský. 1974, roč. 26, čís. 3, s. 325–326. Dostupné online [cit. 2022-04-10]. ISSN 0323-2581.
- ↑ Historie muzea v Kyjově [online]. Masarykovo muzeum v Hodoníně [cit. 2020-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-06.
- ↑ Matriční záznam o sňatku
- ↑ DUNDĚRA, Jiří. Vzpomínka na profesora kyjovského gymnázia Ludvíka Kaluse. S. 12. Kyjovské noviny [online]. Město Kyjov, 2007-11-27 [cit. 2020-05-26]. S. 12. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-26.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“