Ludvík Kodym

Ludvík Kodym
Narození6. srpna 1922 (101 let)
Horní Kalná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař, restaurátor a keramik
Manžel(ka)Božena Kodymová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Kodym (* 6. srpna 1922, Horní Kalná - ?[1]) byl český sochař a restaurátor.[2] Je považován za předního prorežimního sochaře socialistického Československa.[3]

Život

Sochařství studoval do roku 1942 na Státní odborné škole keramické v Bechyni.[4] Pokračoval na pražské AVU u Jana Laudy a Karla Pokorného,[5] studia zakončil v roce 1949.[6] Akademie v té době byla konzervativnější a vychovávala sochaře pro úkoly socialistického realismu.[7]

Ve své tvorbě se zaměřil na monumentální práce pro architekturu jako např. reliéfy hotelu International či výzdoba Leninova muzea v Praze.[5] Na řadě prací spolupracoval s manželkou Boženou Kodymovou, společně vytvořili plastiky pro školy, plavecké bazény v Neratovicích a Hostivaři či pomníky,[5] opakovaně tvořili lyrizující sousoší mladých lidí.[7] Byli specialisté na pomníky V. I. Lenina.[7] Jejich dílo je ryze konzervativní, z pohledu sochařského řemesla jen průměrné a bez jakékoliv plastické působivosti.[7]

Profesně se věnoval i restaurování, byl členem Skupiny 66 sdružující restaurující malíře, grafiky a sochaře. Byl pedagogem na Fakultě architektury na ČVUT.

V roce 1953 se stal laureátem státní ceny Klementa Gottwalda, v roce 1982 mu byl udělen čestný titul Zasloužilý umělec.[8]

Spolu se svou manželkou byl signatářem Anticharty.

Dílo

Seznam děl je neúplný.

Skupinové výstavy

  • 1949 – Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu, Dům výtvarného umění, Praha
  • 1952 – III. Členská výstava, Mánes, Praha
  • 1953 – II. krajské středisko Umělecké besedy, členská výstava, Slovanský ostrov, Praha
  • 1975 – Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha
  • 1976 – Angažovaná monumentální tvorba v Severomoravském kraji. Návrhy a realizace výtvarných děl pro architekturu, Dům umění, Ostrava
  • 1977/11 – 1977/12 – Výtvarní umělci Velkému říjnu, Praha, Praha
  • 1978/02 – 1978/05 – Umění vítězného lidu: Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února, Praha
  • 1980 – Výtvarní umělci k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha
  • 1984 – Karel Pokorný a jeho škola, Letohrádek královny Anny (Belveder), Praha
  • 1985 – Vyznání životu a míru, Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha
  • 1985 – Vyznání životu a míru, Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava
  • 1987 – Obrazy a sochy, Výstava pražských členů Svazu českých výtvarných umělců, Mánes, Praha[6]

Odkazy

Reference

  1. POKORNÝ, Petr. Na věky věků? Ani náhodou. Česká Lípa si svého Lenina dlouho neužila. Českolipský deník. 2019-10-01. Dostupné online [cit. 2024-05-23]. 
  2. Ludvík Kodym. Databáze Osobnosti kultury [online]. Jan Jakl [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  3. a b Pomník československo-sovětského přátelství v Přešticích. Publicart [online]. Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  4. osoba: Kodym Ludvík - studium. Informační systém abART [online]. Archiv výtvarného umění, o.s. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k Kodym, Ludvík, * 6.8.1922, český sochař. Encyklopedie CoJeCo [online]. OPTIMUS s.r.o., 2000-03-14 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  6. a b Kodym Ludvík. Publicart [online]. Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g h i j Veselice. Publicart [online]. Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2019-09-26]. 
  8. osoba: Kodym Ludvík - ceny. Informační systém abART [online]. Archiv výtvarného umění, o.s. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  9. HOTEL INTERNATIONAL. Architektura 489 [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  10. Fotobanka ČTK - Titulní stránka : Lidový dům, sídlo ČSSD, Česká strana sociálně demokratická. Fotobanka ČTK [online]. Česká tisková kancelář [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  11. Sídliště Nový Ostrov. Panelová sídliště v ČR / Paneláci.cz [online]. Uměleckoprůmyslové museum v Praze [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  12. Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Pomník Jana Amose Komenského (Kolín, Česko). Katalog dokumentů SVK [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  13. Socha Student v areálu školy Petra Strozziho v Karlíně. Drobné památky [online]. Martin Milichovský [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  14. ŠPOUTIL, František. Studující chlapec. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  15. Fontána. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  16. DOLEJSKÝ, Roman. Kyjov vyšle Lenina až do Prahy. Hodonínský deník.cz [online]. 2015-12-03 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online. 
  17. ŠMÝD, Zdeněk. Kde stál Lenin, může být cifrující šohaj. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-10-31 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online. 
  18. Ležící. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  19. MRÁZOVÁ, Klára. Symboly minulé doby přežily, Stalin je v muzeu a kosmonauti v parku. iRegiony – Rádio Impuls [online]. LONDA spol. s r. o., 2019-08-11 [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  20. Kosmonauti. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  21. SCHRAMM Augustin - V domě čp 2305 v ulici V Horní Stromce 9 Praha 3 Vinohrady. Pamětní desky v Praze [online]. Václav Bártík [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26. 

Literatura

  • KARBAŠ, JIŘÍ. České výtvarné umění v architektuře, 1945-1985. [s.l.]: Odeon OCLC 14520741 
  • STÁDNÍKOVÁ, JOLANA. Sochy v Praze 1980-2000 : současné sochařství v pražském veřejném prostoru = Sculptures in Prague 1980-2000 : contemporary sculpture in Prague public spaces : [the photo-ikon system, new generation guides]. Praha: Agentura Kdo je kdo 142 str. s. ISBN 8090258654, ISBN 9788090258655. OCLC 444697547 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“