Ludvík Kodym
| Ludvík Kodym | |
|---|---|
| Narození | 6. srpna 1922 (100 let) Horní Kalná  Československo |
| Povolání | sochař, restaurátor a keramik |
| Manžel(ka) | Božena Kodymová |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ludvík Kodym (* 6. srpna 1922, Horní Kalná) je český sochař a restaurátor.[1] Je považován za předního prorežimního sochaře socialistického Československa.[2]
Život
Sochařství studoval do roku 1942 na Státní odborné škole keramické v Bechyni.[3] Pokračoval na pražské AVU u Jana Laudy a Karla Pokorného,[4] studia zakončil v roce 1949.[5] Akademie v té době byla konzervativnější a vychovávala sochaře pro úkoly socialistického realismu.[6]
Ve své tvorbě se zaměřil na monumentální práce pro architekturu jako např. reliéfy hotelu International či výzdoba Leninova muzea v Praze.[4] Na řadě prací spolupracoval s manželkou Boženou Kodymovou, společně vytvořili plastiky pro školy, plavecké bazény v Neratovicích a Hostivaři či pomníky,[4] opakovaně tvořili lyrizující sousoší mladých lidí.[6] Byli specialisté na pomníky V. I. Lenina.[6] Jejich dílo je ryze konzervativní, z pohledu sochařského řemesla jen průměrné a bez jakékoliv plastické působivosti.[6]
Profesně se věnoval i restaurování, byl členem Skupiny 66 sdružující restaurující malíře, grafiky a sochaře. Byl pedagogem na Fakultě architektury na ČVUT.
V roce 1953 se stal laureátem státní ceny Klementa Gottwalda, v roce 1982 mu byl udělen čestný titul Zasloužilý umělec.[7]
Spolu se svou manželkou byl signatářem Anticharty.
Dílo
Seznam děl je neúplný.
- reliéfy v hotelu International v pražských Dejvicích[8][4]
- výzdoba Lidového domu v době Leninova muzea, odstraněno[9][4]
- reliéfy významných lékařů, vstup do nemocnice v Ostrově, cca 1961[10]
- Pomník Jana Amose Komenského v Komenského parku v Kolíně, s manželkou, 1974[11][4]
- Pomník V. I. Lenina v Kolíně, s manželkou, 1971[4][6]
- Pomník V. I. Lenina v pražských Dejvicích, s manželkou, 1972[4][6]
- Pomník V. I. Lenina v Českých Budějovicích, s manželkou, 1972, odstraněno[4][6]
- Pomník V. I. Lenina v Havířově, s manželkou, 1976[4][6]
- Socha Student (Studující chlapec) v areálu školy Petra Strozziho v Karlíně v Praze[12][13]
- pískovcová fontána v atriu základní školy Chabařovická v pražských Ďáblicích, 1980[14]
- Pomník V. I. Lenina v Kyjově s manželkou, 1980, odstraněno[15][16]
- Ležící, socha před hotelem Olympik v pražském Karlíně[17]
- Kosmonauti jako Památník československo-sovětského přátelství v Přešticích, s manželkou, 1983[18][19][2]
- Veselice na prostranství před hotelem Družba, Mánesova ulice v Domažlicích, s manželkou, 1984[6]
- Pomník V. I. Lenina v Česká Lípě, s manželkou, 1987[4][6]
- pamětní deska Augustina Schramma, Horní Stromka 9, Vinohrady v Praze, 1988, odstraněno[20]
Skupinové výstavy
- 1949 – Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu, Dům výtvarného umění, Praha
- 1952 – III. Členská výstava, Mánes, Praha
- 1953 – II. krajské středisko Umělecké besedy, členská výstava, Slovanský ostrov, Praha
- 1975 – Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha
- 1976 – Angažovaná monumentální tvorba v Severomoravském kraji. Návrhy a realizace výtvarných děl pro architekturu, Dům umění, Ostrava
- 1977/11 – 1977/12 – Výtvarní umělci Velkému říjnu, Praha, Praha
- 1978/02 – 1978/05 – Umění vítězného lidu: Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února, Praha
- 1980 – Výtvarní umělci k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha
- 1984 – Karel Pokorný a jeho škola, Letohrádek královny Anny (Belveder), Praha
- 1985 – Vyznání životu a míru, Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha
- 1985 – Vyznání životu a míru, Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava
- 1987 – Obrazy a sochy, Výstava pražských členů Svazu českých výtvarných umělců, Mánes, Praha[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Ludvík Kodym. Databáze Osobnosti kultury [online]. Jan Jakl [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Pomník československo-sovětského přátelství v Přešticích. Publicart [online]. Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ osoba: Kodym Ludvík - studium. Informační systém abART [online]. Archiv výtvarného umění, o.s. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k Kodym, Ludvík, * 6.8.1922, český sochař. Encyklopedie CoJeCo [online]. OPTIMUS s.r.o., 2000-03-14 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Kodym Ludvík. Publicart [online]. Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Veselice. Publicart [online]. Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2019-09-26].
- ↑ osoba: Kodym Ludvík - ceny. Informační systém abART [online]. Archiv výtvarného umění, o.s. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ HOTEL INTERNATIONAL. Architektura 489 [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Fotobanka ČTK - Titulní stránka : Lidový dům, sídlo ČSSD, Česká strana sociálně demokratická. Fotobanka ČTK [online]. Česká tisková kancelář [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Sídliště Nový Ostrov. Panelová sídliště v ČR / Paneláci.cz [online]. Uměleckoprůmyslové museum v Praze [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Pomník Jana Amose Komenského (Kolín, Česko). Katalog dokumentů SVK [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Socha Student v areálu školy Petra Strozziho v Karlíně. Drobné památky [online]. Martin Milichovský [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ ŠPOUTIL, František. Studující chlapec. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Fontána. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ DOLEJSKÝ, Roman. Kyjov vyšle Lenina až do Prahy. Hodonínský deník.cz [online]. 2015-12-03 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Kde stál Lenin, může být cifrující šohaj. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-10-31 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Ležící. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ MRÁZOVÁ, Klára. Symboly minulé doby přežily, Stalin je v muzeu a kosmonauti v parku. iRegiony – Rádio Impuls [online]. LONDA spol. s r. o., 2019-08-11 [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Kosmonauti. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
- ↑ SCHRAMM Augustin - V domě čp 2305 v ulici V Horní Stromce 9 Praha 3 Vinohrady. Pamětní desky v Praze [online]. Václav Bártík [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26.
Literatura
- KARBAŠ, JIŘÍ. České výtvarné umění v architektuře, 1945-1985. [s.l.]: Odeon OCLC 14520741
- STÁDNÍKOVÁ, JOLANA. Sochy v Praze 1980-2000 : současné sochařství v pražském veřejném prostoru = Sculptures in Prague 1980-2000 : contemporary sculpture in Prague public spaces : [the photo-ikon system, new generation guides]. Praha: Agentura Kdo je kdo 142 str. s. ISBN 8090258654, ISBN 9788090258655. OCLC 444697547
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Kodym na Wikimedia Commons - Ludvík Kodym v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“