Ludvík Kundera (muzikolog)

Ludvík Kundera
Základní informace
Narození	17. srpna 1891 Královo Pole Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. května 1971 (ve věku 79 let) Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Královopolský hřbitov sk. 1, hrob 101-102 49.2352543N, 16.5952004E
Povolání	pedagog, muzikolog, klavírista, publicista a učitel
Nástroje	klavír
Vydavatel	Supraphon
Ocenění	zasloužilý umělec Řád práce
Manžel(ka)	Milada Kunderová, roz. Janošíková (od 1928)
Děti	Milan Kundera
Rodiče	František Kundera Františka Kunderová, roz. Kubicová
Příbuzní	Ludvík Kundera (synovec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Kundera (17. srpna 1891 Královo Pole^[1] – 12. května 1971 Brno) byl český klavírista, muzikolog a hudební pedagog. Byl prvním rektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Byl otcem spisovatele Milana Kundery a strýcem básníka a dramatika Ludvíka Kundery.

Život

Narodil se v Králově Poli u Brna v rodině majitele domu Františka Kundery a Františky, rozené Kubicové. Byl nejen žákem Leoše Janáčka, ale zároveň i interpretem jeho skladeb. Hru na klavír studoval v Brně a v Paříži, sólový zpěv v Brně a v Praze. Během první světové války bojoval na ruské frontě, byl podporučíkem 8. pěšího pluku v rakousko-uherské armádě, v roce 1915 byl zajat a vstoupil do československých legií. Absolvoval s nimi celou sibiřskou anabázi, založil a řídil legionářský orchestr. Za první republiky působil jako tajemník a profesor na brněnské konzervatoři a vystupoval jako sólista a komorní hráč na klavír po celé Evropě. Kromě toho byl sbormistrem královopolského pěveckého sdružení Lumír, ředitelem státní zkušební komise pro učitele hudby na středních školách a učitelských ústavech a inspektorem soukromých hudebních škol. Za okupace byl předčasně penzionován, věnoval se psaní knih o hudbě. Po válce se na brněnskou konzervatoř vrátil, zároveň se stal vedoucím ústavu pro hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Později působil jako profesor klavírní hry a zástupce děkana pražské Akademie múzických umění pro Brno. Po založení JAMU byl jmenován profesorem klavírní hry, v letech 1948–1950 zastával funkci děkana Hudební fakulty JAMU a 1. října 1948 se stal prvním rektorem Janáčkovy akademie, ve funkci zůstal třináct let, až do 20. listopadu 1961. Byl nositelem Řádu práce a obdržel titul zasloužilý umělec. Kundera je též držitelem čestného akademického titulu doctor honoris causa na Janáčkově akademii múzických umění.

Dílo

• O muzyke čechoslovackago naroda, Jekaterinburg 1919
• Teorie a literatura klavíru ve stručném přehledu, Praha 1940
• Jak poslouchati hudbu, Praha 1941
• Jaroslav Kvapil: život a dílo, Praha 1944
• Základy klavírní pedalisace, Brno 1944
• Jak organisovati hudební výchovu v obnoveném státě, Brno 1945
• Janáček a Klub přátel umění, Olomouc 1948
• Janáčkova varhanická škola, Olomouc 1948
• Ludwig van Beethoven, Praha 1952
• Klavírní prstoklad, Praha 1952

Odkazy

Reference

Literatura

• Jiří Endler: Příběhy brněnských hřbitovů, Brno 2010

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Kundera (muzikolog)
• Ludvík Kundera v Encyklopedii dějin města Brna
• Hrob Ludvíka Kundery na portále BillionGraves.com
• Historie JAMU Archivováno 28. 2. 2011 na Wayback Machine.