Ludvík Motyčka

Ing. Ludvík Motyčka
ministr výstavby a stavebnictví ČR
(v rámci federace)
Ve funkci:
5. prosince 1989 – 31. prosince 1990
Předseda vládyPetr Pithart
PředchůdceJaroslav Vávra
Nástupceministerstvo zrušeno
2. předseda
Poslaneckého klubu KDU-ČSL
Ve funkci:
25. února 1993 – 28. února 1995
PředchůdceJan Kasal
NástupceMiloslav Výborný
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 6. června 1996
poslanec České národní rady
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
7. června 1990 – 4. června 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL
Narození7. července 1932 (91 let)
Nedakonice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVUT v Brně
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Motyčka (* 7. července 1932 Nedakonice[2]) byl český a československý politik, po sametové revoluci český ministr stavebnictví a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za KDU-ČSL, v 90. letech poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny.

Biografie

Působil jako stavební technik. Z politických důvodů byl v roce 1951 před maturitou vyloučen ze studií na gymnáziu a povolán do vojenských oddílů PTP. V roce 1959 absolvoval Fakultu stavebního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. V období let 1960–1989 pracoval na technických postech u podniku Pozemní stavby a Silnice Brno. Od roku 1968 byl členem Československé strany lidové. V 80. letech byl součástí reformního, obrodného křídla v rámci lidové strany. V období let 1982–1989 zastával post předsedy Městského výboru ČSL v Brně. V říjnu 1989 řídil schůzi reformního křídla lidovců v restauraci Savarin v Praze. V květnu 1989 vyslovil na schůzi ČSL veřejně nedůvěru tehdejšímu vedení strany.[3]

Zapojil se pak do průběhu sametové revoluce v Brně, byl členem vedení Občanského fóra.[3] Zastával i vládní posty. V prosinci 1989 se stal českým ministrem výstavby a stavebnictví ve vládě (vláda Františka Pitry a Petra Pitharta). Na tomto postu setrval do zrušení ministerstva v prosinci 1990.[3]

Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Jihomoravský kraj) za KDU-ČSL. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[4] Ve volbách roku 1992 byl z KDU-ČSL zvolen do České národní rady, která se pak po vzniku samostatné České republiky transformovala do Poslanecké sněmovny, kde setrval až do roku 1996.

V letech 1989–1996 zasedal v předsednictvu KDU-ČSL. V letech 1993–1995 byl předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL.[3]

V senátních volbách roku 1996 kandidoval neúspěšně do horní komory českého parlamentu za senátní obvod č. 58 - Brno-město, coby kandidát KDU-ČSL, ale získal jen necelých 11 % hlasů a nepostoupil do druhého kola.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. ↑ Ludvík Motyčka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Sborník k 90. výročí vzniku ČSL [online]. zabreh.kdu.cz [cit. 2012-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-08-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“