Ludvík Mucha
Doc. RNDr. Ludvík Mucha, CSc. | |
---|---|
Narození | 29. června 1927 Ervěnice Československo |
Úmrtí | 13. května 2012 (ve věku 84 let) Třebotov Česko |
Místo pohřbení | Jenišovice |
Alma mater | Universita Karlova |
Povolání | kartograf vysokoškolský pedagog |
Ocenění | Fellow of the Federation (2009) |
Choť | Marie Muchová-Richtrová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludvík Mucha (29. června 1927 Ervěnice – 13. května 2012 Třebotov) byl český kartograf, historik kartografie, vexilolog a vysokoškolský pedagog.
V letech 1946–1950 studoval na Přírodovědecké fakultě UK u Karla Kuchaře zeměpis a dějepis. Od roku 1952–1993 působil na své alma mater jako pedagog (zde se roku 1983 habilitoval v oblasti kartografie).
Život
Narodil se sice v Ervěnicích (dnes zaniklé město u Mostu), ovšem jeho rodina měla kořeny v Ivančicích a tam také strávil většinu svého mládí. Gymnázium absolvoval roku 1946 v Praze. Poté začal studovat obor zeměpis a dějepis na Přírodovědecké fakultě UK. Po dokončení studií působil jako učitel na gymnáziu v Horním Jiřetíně a současně jako odborný redaktor v nakladatelství Orbis. V roce 1952 se vrátil na svoji fakultu jako odborný asistent. V průběhu svého působení na škole získal v roce 1969 titul RNDr., v roce 1972 obhájil svoji kandidátskou práci. Habilitoval se jako docent kartografie teprve v roce 1983. V roce 1993 odešel do penze, nicméně i poté jako externista přednášel.
Jeho ženou byla RNDr. Marie Muchová, rozená Richtrová (1934–2012). Oba manželé jsou pohřbeni na hřbitově v Jenišovicích u Jablonce nad Nisou.
Dílo
Zabýval se dějinami kartografie 19. století, zvláštní pozornost věnoval výrobě glóbů, školních map. Publikoval práce o kartografech: Václav Merklas, Josef Brunclík, Jan Felkl, František Kreibich, Blasius Kozenn.
V 80. letech inicioval soupis slunečních hodin. Jeho vexilologické a filatelistické zájmy ho přivedly ke spolupráci na větších atlasech a přehledových příručkách (Filatelistický atlas známkových zemí, Vlajky a znaky zemí světa, poprvé vydán 1978).
Ludvík Mucha byl zakladatelem a dlouholetým předsedou Vexilologického klubu, později se stal čestným předsedou nástupnické České vexilologické společnosti.[1]
V roce 2014 uzavřela Mapová sbírka PřF Uk v Praze licenční smlouvu s dědici a bude proto zveřejňovat dílo autora on-line.
Bibliografie
- České školní nástěnné mapy v letech 1848–1918, 1960
- Filatelistický atlas známkových zemí, 1971 (spolu s Bohuslavem Hlinkou)
- Česká školní kartografie atlasů, nástěnných map a glóbů, 1972
- Vlajky a znaky zemí světa, 1978
Odkazy
Reference
Literatura
- DÖRFLINGER, Johannes. Ludvík Mucha 70 Jahre. Der Globusfreund, 1998, 45/46, s. 237–244.
- MARTÍNEK, Jiří, MARTÍNEK, M. Kdo byl kdo: Naši cestovatelé a geografové. Praha, 1998, s. 509.
- MARTÍNEK, Jiří. Zemřel doc. Ludvík Mucha. In: Acta onomastica / [Vedoucí redaktor]: Harvalík, Milan Praha : Ústav pro jazyk český AV ČR 53 (2012), s. 400–401.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Mucha na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Mucha
- Ludvík Mucha – na stránkách PřF UK (Mapová sbírka PřF UK)
- Informace ČGS 02/2012
- Portál doc. Muchy s plnými texty a bibliografií vytvořený v Mapové sbírce PřF UK
Média použitá na této stránce
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Doc. RNDr. Ludvík Mucha, CSc., vyučující geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: marv1N, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Ludvíka Muchy a jeho ženy Marie v Jenišovicích.