Ludvík Ondřej z Khevenhülleru
| Ludvík Ondřej z Khevenhülleru | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. listopadu 1683 Linec |
| Úmrtí | 26. ledna 1744 (ve věku 60 let) Vídeň |
| Povolání | voják |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna Řád zlatého rouna |
| Choť | Filipína Marie z Lambergu |
| Děti | Marie Antonie z Khevenhülleru Marie Terezie z Khevenhülleru |
| Rodiče | František Kryštof II. z Khevenhülleru[1] a Ernestina Faustina z Montecuccoli[1] |
| Rod | Khevenhüllerové |
| Příbuzní | Josef Mikuláš z Windisch-Grätze (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík Ondřej z Khevenhülleru, hrabě z Aichelberg-Frankenburgu (německy Ludwig Andreas von Khevenhüller, Graf von Aichelberg-Frankenburg, 30. listopadu 1683 Linec – 26. ledna 1744 Vídeň) byl rakouský šlechtic z rodu Khevenhüllerů. Sloužil v císařské armádě, kde dosáhl hodnosti polního maršála.
Život
Ludvík Ondřej z Khevenhülleru se narodil jako syn Františka Kryštofa II. z Khevenhülleru a jeho manželky Ernestiny Faustiny z Montecuccoli.
Bojoval již po boku prince Evžena Savojského ve válce o španělské dědictví a účastnil se bojů u Petrovaradína (1716) a Bělehradu (1717), načež byl v roce 1723 povýšen na seržanta a roku 1733 na poručíka.
V bitvě u Parmy (29. června 1734) padl rakouský velitel, polní maršál Claudius Florimund Mercy, načež Khevenhüller jej zastupoval až do příchodu polního maršála Königsegga.
Khevenhüller byl v roce 1736 na doporučení prince Evžena povýšen na polního maršála. Krátce poté poskytl dobré služby během rusko-turecké války, kde bylo Rakousko spojencem Ruska.
Nejvyššího úspěchu dosáhl ve válce o rakouské dědictví. Po návratu získal od Marie Terezie Řád zlatého rouna.
Hrabě Ludvík Ondřej z Khevenhüller zemřel nečekaně 26. ledna 1744 ve Vídni a byl pohřben v kostele skotských benediktinů ve Vídni.
Manželství a potomstvo
Od roku 1718 byl ženatý s hraběnkou Filipínou Marií z Lambergu (1695–1762), která mu porodila dvě dcery, které se obě později provdaly do rodiny Windischgrätzů.
- 1. Marie Antonie (29. 3. 1726 Vídeň – 17. 1. 1746 tamtéž), manž. 1743 Leopold Karel z Windischgrätze (15. 11. 1718 Vídeň – 13. 2. 1746 tamtéž)[2][3]
- 2. Marie Terezie (15. 10. 1728 – 14. 1. 1815), manž. 1747 Gottlieb z Windisch-Grätze (28. 7. 1715 – 20. 6. 1784)[4]
Dílo
- Des G. F. M. Grafen von Khevenhüller Observationspunkte für sein Dragoner-Regiment (1734 und 1748)
- Kurzer Begriff aller militärischen Operationen (Wien 1756; Französisch als Maximes de guerre, Paris 1771).
Odkazy
Reference
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Gräfin Maria Antonia Josepha Khevenhüller von Aichelberg b. 29 Mar 1726 d. 17 Jan 1746: Geneagraphie - Families all over the world. geneagraphie.com [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Marie Antonia, Gräfin von Khevenhüller. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Khevenh�ller 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online.
Literatura
- GUSTAV AMON VON TREUENFEST. Geschichte des kaiserl. und königl. Kärnthnerischen Infanterie-Regimentes Feldmarschall Graf von Khevenhüller Nr. 7,. Vídeň: "St. Norbertus" Buch- und Kunstdruckerei, 1891. Dostupné online. S. 13. ((německy))
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Ondřej z Khevenhülleru na Wikimedia Commons - (německy) Ulice v Linzi, v níž Khevenhüller bydlel
- (německy) Biografie na Wikisource
- (německy) ZáznamLudwig Andreas von Khevenhüller v Austria-Forum (v AEIOU-Österreich-Lexikon)
Média použitá na této stránce
Autor: w:user:Jk, Licence: CC BY-SA 3.0
Photograph of a statue of Ludwig Andreas Khevenhüller. This statue is part of the monument of Maria Theresia, which stands in Vienna in the park between the Kunsthistorisches Museum ("Art History Museum") and the Naturhistorisches Museum ("Natural History Museum").
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ludwig Andreas von Khevenhüller tombstone