Ludvík Otradovec
| P. Ludvík Otradovec SDB | |
|---|---|
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 13. 12. 1967 v Praze |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 11. prosince 1928 |
| Místo narození | Velké Meziříčí Československo |
| Datum úmrtí | 14. listopadu 2014 (ve věku 85 let) |
| Místo úmrtí | Brno Česko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Národnost | česká |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík Otradovec (11. prosince 1928, Velké Meziříčí – 14. listopadu 2014, Brno), byl český (resp. moravský) katolický kněz, člen řádu salesiánů.
Životopis
Mládí prožil v Brně. Když byla v roce 1939 v Brně-Žabovřeskách postavena kaple se salesiánskou oratoří, účastnil se programů oratoře a ministrovat. V létě 1944 se zúčastnil exercicií ve Dvorku u Přibyslavi. Při přechodu fronty v dubnu 1945 našli žabovřeští salesiáni úkryt v domě Ludvíkových rodičů v Jundrově.[1]
Po maturitě na gymnáziu v Brně vstoupil do salesiánského noviciátu v Hodoňovicích. Začal studovat filozofii ve filozofickém studentátě v Přestavlkách u Přerova, působil jako aspirant v salesiánském ústavu ve Fryštáku a v letech 1949–1950 jako asistent v salesiánském učňovském domě v Ostravě. Při Akci K v noci ze 13. na 14. dubna 1950 přepadla dům policie, salesiány zatkla a odvedla do internačního tábora v Oseku u Duchcova. Poté byl několik měsíců u PTP (mj. na Libavě a Sázavě – Velké Losenici), zde dostal žaludeční vředovou chorobu a byl propuštěn do civilu.[1]
Na pokyn představených poté v Opavě tajně založil takzvanou malou salesiánskou komunitu mladších spolubratří. Pracoval nejprve jako mzdový účetní v traktorové stanici a pak jako ostřič nástrojů v továrně na šicí stroje “Minerva“. Dne 1. srpna 1955 byl zatčen a 22. 11. 1955 byl Krajským soudem v Ostravě odsouzen za trestný čin sdružování proti republice ke 4 letům vězení.[2] V roce 1957 byl propuštěn a vrátil se k rodičům do Brna a pracoval v civilních zaměstnáních. 13. prosince 1967 byl společně s Petrem Baranem tajně vysvěceni biskupem Trochtou na kněze.
V letech 1969 – 1971 si doplnil studia na teologické fakultě v Litoměřicích. V červenci roku 1971 zveřejnil své kněžské svěcení a měl v komínském kostele primici. Do rok 1989 působil v diecézní duchovní správě – v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Jemnici, v Jihlavě, v Jimramově a v Rouchovanech. Kvůli zhoršení zdravotního stavu odešel v 60 letech věku do starobního důchodu. Poté bydlel v domě po rodičích v Brně – Jundrově a docházel do salesiánské komunity v Brně-Žabovřeskách vypomáhat. Když pro nemoc nemohl veřejně, sloužil mši svatou denně doma. Zemřel 14. listopadu 2014 v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně.[3] Pohřben je na Ústředním hřbitově v Brně. [4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Otradovec Ludvík [online]. sdb.cz [cit. 2020-05-17]. Dostupné online.
- ↑ SEZNAMY VĚZNĚNÝCH ŘEHOLNÍKŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH ŘÁDŮ A KONGREGACÍ [online]. ustrcr.cz [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel P. Ludvík Otradovec SDB [online]. Biskupství brněnské [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ DAVIDOVÁ, Veronika. Úcta k zemřelým jako projev víry a lásky. Brno, 2019. 70 s. diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra dějepisu. Vedoucí práce Mons. ThLic. Václav Slouk. s. 51–52. Dostupné online.
Externí odkazy
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“