Ludvík Paar

Ludvík hrabě Paar
Rakousko-uherský velvyslanec ve Vatikánu
Ve funkci: 1873 – 1888
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Alois Kübeck von Kübau
Nástupce	Friedrich Revertera
Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku
Ve funkci: 1872 – 1873
Předchůdce	Karl von Eder
Nástupce	Gustav Kálnoky
Ve funkci: 1866 – 1869
Předchůdce	Karl Franckenstein
Nástupce	Karl von Eder
Rakousko-uherský vyslanec v Sasku
Ve funkci: 1869 – 1872
Předchůdce	Josef von Werner
Nástupce	Karl Franckenstein
Rakouský vyslanec v Hesensku
Ve funkci: 1863 – 1866
Předchůdce	Ladislaus Karnicki
Nástupce	diplomatické zastoupení zrušeno
Rakouský vyslanec ve Švédsku
Ve funkci: 1859 – 1863
Předchůdce	Ferdinand Langenau
Nástupce	Ladislaus Karnicki
Rakouský vyslanec v Modeně
Ve funkci: 1857 – 1859
Předchůdce	Eduard Lebzeltern
Nástupce	diplomatické zastoupení zrušeno
Rakouský vyslanec v Sardinii
Ve funkci: 1853 – 1857
Předchůdce	Rudolf Apponyi
Nástupce	úřad neobsazen
Narození	26. března 1817 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	6. ledna 1893 (ve věku 75 let) Merano Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	hrabě
Choť	(1858) Marianna Esterházyová (1834–1863)
Rodiče	Jan Karel Paar (1772–1819) a Marie Aloisie z Cavriani (1783–1861)
Děti	Ludvík Kazimír (1859–1912) Alfred Maria (1861–1861) Karel Ludvík (1863–1894)
Příbuzní	bratr: Karel Paar (1804–1881) švagr: František Serafín Kuefstein (1794–1871)
Profese	diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Jan Křtitel Emanuel hrabě Paar (německyLudwig Johann Baptist Emanuel Graf von Paar; 26. března 1817 Vídeň – 6. ledna 1893 Merano) byl rakouský a rakousko-uherský diplomat z vysoce postaveného šlechtického rodu. Celou kariéru strávil v diplomatických službách, zastával funkce vyslance v italských a německých zemích, působil také v severní Evropě (Švédsko, Dánsko), nakonec byl dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu (1873–1888).

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Paarů, narodil se jako nejmladší potomek knížete Jana Karla Paara (1772–1819), po matce Marii Aloisii (1783–1861) byl potomkem rodu Cavrianiů.^[1] Od mládí působil v rakouských diplomatických službách, k vyšším postům se dostal v 50. letech 19. století v italských zemích. Nejprve byl vyslancem v Sardinském království (1853–1857) a pak v Modenském vévodství (1857–1859), kde byl akreditován zároveň jako diplomatický zástupce pro Parmu. Itálii opustil po rakousko-sardinské válce a na postu vyslance přešel do Stockholmu (1859–1863). Poté působil v německých zemích, v letech 1864–1866 byl vyslancem v Hesensku, kde jeho mise skončila připojením této země k Prusku. Od prosince 1866 byl tři roky rakousko-uherským vyslancem v Dánsku, do Kodaně se pak vrátil ještě krátce v letech 1872–1873, mezitím zastával post vyslance v Saském království (1869–1872). Nakonec byl dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu (1873–1888). Byl též c. k. komořím (1856) a tajným radou (1866). Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy (1866), několik vyznamenání získal také na zahraničních misích (papežský Řád Pia IX., saský Řád Albrechtův nebo švédský Řád polární hvězdy).^[2] Proslul také jako sběratel umění, shromáždil hodnotnou sbírku autogramů slavných osobností. Mimo jiné získal do svého vlastnictví dětské housle Wolfganga Amadea Mozarta, které po jeho smrti potomci věnovali Mezinárodní nadaci Mozarteum.

Rodina

V Modeně se 14. června 1858 oženil s hraběnkou Mariannou Esterházyovou z Galanty (31. 5. 1834 – 1. 11. 1863 Stockholm), která zemřela již po pěti letech manželství ve Stockholmu. Měli spolu tři syny, nejstarší Ludvík Kazimír (1859–1912) byl bezdětný, Karel Ludvík (1863–1894) zůstal svobodný, prostřední Alfred Maria (1861) zemřel krátce po narození ve Stockholmu.

Ludvíkův nejstarší bratr kníže Karel Paar (1804–1881) byl majitelem velkostatků v Čechách (Bechyně) a dědičným členem rakouské panské sněmovny. Jejich švagrem byl dlouholetý diplomat a později předseda rakouské panské sněmovny hrabě František Serafín Kuefstein (1794–1871).

Děti

• 1. Ludvík Kazimír (1. 6. 1859 Salcburk – 11. 1. 1912 Vídeň), manž. 1886 Bettina Bibl (12. 7. 1865 Vídeň – 19. 11. 1922 Linec)^[3]
• 2. Alfréd Maria (5. 8. 1861 Stockholm – 1. 12. 1861 Stockholm)
• 3. Karel Ludvík (18. 10. 1863 Stockholm – 25. 10. 1894 Vídeň), svobodný a bezdětný

Odkazy

Reference

Související články

• Paarové

Externí odkazy

• Rodokmen Paarů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)