Ludvík Podéšť
| Ludvík Podéšť | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 19. prosince 1921 Dubňany  Československo |
| Úmrtí | 27. února 1968 (ve věku 46 let) Praha Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Žánry | klasická hudba, populární hudba a opereta |
| Povolání | hudební skladatel, sbormistr, dirigent, redaktor a publicista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík Podéšť (19. prosince 1921 v Dubňanech u Hodonína – 27. února 1968 v Praze) byl český hudební skladatel, dirigent, hudební redaktor a publicista. Užíval také pseudonym Ludvík Binovský.
Život
Za války byl totálně nasazen. Po absolutoriu studia skladby na brněnské konzervatoři v roce 1948 se stal hudebním referentem v brněnském studiu Československého rozhlasu a zároveň s tím souběžně studoval na Masarykově univerzitě hudební vědu u profesora Bohumíra Štědroně a Jana Racka. V Brně též spolupracoval jako sbormistr s mládežnickým souborem Radost. V letech 1953 až 1956 převzal po Radimu Drejslovi vedení Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze, poté v letech 1958 až 1961 působil jakožto redaktor hudebního vysílání Československé televize. Po roce 1961 působil ve svobodném povolání, na konci šedesátých let pobýval se svojí ženou, jež byla lékařkou, v Maroku. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově [1].
Dílo
Je autorem dvou oper a pěti operet, jeho dílo zahrnuje také hudbu k nejméně deseti českým celovečerním filmům, skládal též hudbu orchestrální (celkem 16 skladeb), díla vokální i komorní (celkem 13 opusů). Složil i řadu písní spadajících do žánru trampské hudby a popmusic. Spolu s Vítem Nejedlým a Radimem Drejslem je pokládán za jednoho z českých klasiků tzv. budovatelské písně. Jeho písničky byly chytlavé především svou líbivou melodikou a jásavým životním optimismem.
Nejznámější písně
- Zítra se bude tančit všude
- Šoférská (píseň z filmu : Florenc 13.30 (zpívá : Josef Bek, text: Josef Kainar)
- Babičko, nauč mě charleston (zpívala ji Edita Štaubertová)
Opery a operety
- Když se Anička vdávala, opereta, libreto Pantůček a Štuchal, 1950
- Slepice a kostelník, opereta, libreto Zrotal a Pantůček, premiéra 3. března 1951 v Brně
- Bez cymbálu nejsou hody, opereta, libreto Michal Sedloň, 1953
- Tři apokryfy (Apokryfy), opera na vlastní libreto podle povídek Karla Čapka, premiéra 17. prosince 1959 v Brně (JAMU)
- Emílek a dynamit, opereta, libreto Vilém Dubský a Josef Barchánek, premiéra 12. května 1960 v Praze (Divadlo Na Fidlovačce)
- Filmová hvězda, opereta, libreto K. M. Walló, premiéra 2. června 1960 v Ostravě
- Hrátky s čertem, opera na vlastní libreto podle hry Jana Drdy, premiéra 12. října 1963 v Liberci
Odkazy
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Reference
- ↑ hrob Ludvíka Podéště na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-22.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Podéšť
- Ludvík Podéšť v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Článek ve FOLKTIME
- Ludvík Podéšť na Kinoboxu.cz
- Ludvík Podéšť ve Filmové databázi
- Ludvík Podéšť v Internet Movie Database (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“