Ludvík Svoboda (filozof)

Prof. PhDr. Ludvík Svoboda, DrSc.
Narození4. května 1903
Čejč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. srpna 1977 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Alma materMasarykova univerzita
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povolánípedagog, sociolog, filozof, estetik, historik, básník, filolog a publicista
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Svoboda (4. května 1903 Čejč[2]3. srpna 1977 Praha) byl český marxistický filozof, velvyslanec, vedoucí katedry filozofie UK a profesor filozofie a sociologie UK v Praze.

Život

Mládí

Narodil se v Čejči. Po vystudování kroměřížského gymnázia a složení maturity studoval v letech 19221926 na FF MU klasickou filologii, filozofii a sociologii. Studia zakončil získáním titulu doktor filozofie. V této době byl z filozofického hlediska ovlivněn marxismem a antickou filozofií.

Kariéra

V letech 19271941 učil na reálném gymnáziu v Hlučíně a na klasickém gymnáziu v Ostravě. Do filozofických revuí psal články o sovětské filozofii a překládal Leninovy filozofické spisy (přeložil především spis Materialismus a empiriokriticismus). Roku 1936 vydal knihu Filosofie v SSSR, která mu umožnila a zabezpečila pohodlnou poválečnou kariéru. Během okupace působil na pražských středních školách. Od roku 1946 působil jako profesor PedF UK a od roku 1948 do roku 1972 působil na FF UK. Podílel se na Encyklopedii antiky či díle Antika a česká kultura. Z českého filozofického prostředí se nejvíce zaobíral F. X. Šaldou.

Začátkem 50. let řídil Filozofický ústav ČSAV. V letech 19531957 byl československým velvyslancem ve Švýcarsku. V 60. letech vedl na FF UK katedru dialektickéhohistorického materialismu.

Podle vzpomínek prof. Iva Tretery byl Svoboda marxistickým filozofem, který ale sám sebe nepovažoval za příslušníka vládnoucího režimu a v soukromí režim kritizoval, ač mu byl navenek loajální. Byl vybaven klasickým vzděláním, zábavný a charismatický společník, bonviván, přítel dobrého jídla a pití s kladným vztahem k erotice. V životě byl prý liberál vyznávající zásadu „žít a nechat žít“.[3] Není proto divu, že mnozí autoři se domnívají, že jeho jméno bylo typickým nomen omen, neboť jeho působení v čele katedry filozofie na FF UK opravdu bránilo všem útokům zuřivých ideologů.

Odkazy

Literatura

  • TRETERA, Ivo. Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec. Praha: Paseka, 2011. ISBN 978-80-7432-107-8. S. 205–212. 

Reference

  1. hrob filozofa Ludvíka Svobody na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06. 
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Hovorny
  3. Ivo Tretera: Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2011. S. 205–212.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“