Ludvík Tovar z Enzesfeldu

Ludvík Tovar z Enzesfeldu Luís Tobar
náhrobní deska v pražské katedrále
Narození	1490 Enzesfeld (?)
Úmrtí	5. března 1553 (ve věku 62–63 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Národnost	španělská (?)
Povolání	císařský hofmistr
Titul	svobodný pán
Nábož. vyznání	katolík
Choť	Zuzana Tovar, rozená von Ottwein a Freienfeld
Děti	Bernard Ludvík Tovar (1553-1596/1599)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Tovar z Enzesfeldu, původně Luís Tobar, také Ludvík Továr z Továru na Enzesfeldtu^[1], Tobar von Enzesfeldt nebo Tabár z Einzidle^[2], či Tobar (asi 1490 Španělsko nebo Enzesfeld (?), † 5. března 1553 Praha) byl španělský a rakouský šlechtic, španělský císařský rada a komorník ve službách císaře Ferdinanda I. Habsburského.

Pocházel ze starého španělského šlechtického rodu původem z Asturského království, předci se uvádějí již ve 12. století. Byl rytířem Svatojakubského řádu. V roce 1546 získal rakouský titul svobodného pána z Enzesfeldu odvozeného podle stejnojmenného dolnorakouského panství, které krátce předtím získal do zástavy. Původ ani počátky jeho kariéry nejsou prozkoumány. Do písemných pramenů vstoupil jako španělský císařský rada a úředník Ferdinanda I. Habsburského, od něhož smlouvou z 10. března roku 1553 za 7000 tolarů získal do zástavy hrad a panství Kašperk. Pro úpravu hradu žádal zaznamenat investici 500 grošů českých.^[3]

Sloužil také jako hofmistr arcivévody Ferdinanda Tyrolského a zemřel v roce 1553. Zanechal vdovu Zuzanu a nezletilého syna Ludvíka. ^[4] Vdova označená "von Tabor" držela Kašperk ještě roku 1594.^[5]

Jeho mramorová náhrobní deska se dochovala při stěně severní lodi katedrály sv. Víta v Praze. Je na ní v reliéfu vyobrazen rytíř v těžké zbroji s dekorací Řádu svatojakubských rytířů na kyrysu, klečící před krucifixem, vpravo od něj jsou vytesané čtyři erbovní štíty, dva pravděpodobně po optci a po matce, jeden rytířů z Enzesfeldu a čtvrtý neznámý. Nápis nese chybný letopočet úmrtí 1553. V archivu pražské kapituly se dochoval Tovarův testament z 12. září roku 1548.^[6] August Sedláček bez dokladů navrhl rok úmrtí 1555. Stavební úpravy na Kašperku proběhly a vdova Zuzana se synem Ludvíkem jej vlastnili.

Pavel Štěpánek odvodil jeho španělský původ podle znamení Řádu svatého Jakuba, vytesaného na kyrysu na Ludvíkově náhrobku^[7]. Také původní forma jména Luís Tobar je španělská a Tovar byl císařským radou pro Španělsko. Oženil se s rakouskou šlechtičnou Zuzanou, svobodnou paní von Ottwein a Freienfeld (1510-1588).^[8]. Společně vlastnili hrad v Enzesfeldu. Jejich vnuk Bernard Ludvík Tovar z Enzesfeldu (1553-1596/99) byl komořím arcivévody Arnošta Habsburského, oženil se s Alenou Berkovou z Dubé^[9] a na Moravě si dal přestavět tvrz v Miloticích na zámek.

• STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 596–600 (kapitola z Tovaru) ISBN 978-80-87284-67-4