Ludvík Unger
Ludvík Unger | |
---|---|
Ludvík Unger (1899) | |
Narození | 24. srpna 1840 Tábor Rakouské císařství |
Úmrtí | 30. prosince 1917 (ve věku 77 let) Tábor Rakousko-Uhersko |
Povolání | spisovatel a učitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludvík Unger (24. srpna 1840 Tábor[1] – 30. prosince 1917 tamtéž[2]) byl český učitel a spisovatel. Působil na řadě základních škol, zejména v Milevsku, Mšeně, Vysokém Mýtě a jako ředitel v Jistebnici. Organizoval ochotnické divadlo a pěvecké sbory, angažoval se v učitelských spolcích. Psal články do regionálního tisku a byl autorem básní a povídek pro mládež, vydávaných v časopisech i knižně.
Život
Studium a zaměstnání
Narodil se 24. srpna 1840 v Táboře, kde také navštěvoval hlavní a reálnou školu.[3] Poté absolvoval německé učitelské ústavy ve Znojmě a v Českých Budějovicích.[4] Roku 1866 složil v Praze zkoušky pro české hlavní a v roce 1875 v Brně pro měšťanské školy.[3]
Vyučoval postupně v Jemnici, Táboře, Milevsku, Petrovicích u Sedlčan, Mšeně a Bystřici nad Pernštejnem.[3] Roku 1876 získal místo učitele ve Vysokém Mýtě.[5] V roce 1893 byl jmenován ředitelem měšťanské školy v Jistebnici,[6] kde působil až do odchodu do výslužby r. 1899.[7][8] Poté se vrátil do rodného města.[9]
Zemřel v Táboře 30. prosince 1917 jako jeden z nejstarších místních pamětníků. Pohřben byl za velké účasti 1. ledna 1918.[9]
Veřejná činnost
Již od mládí byl veřejně činný. Jako dvacetiletý pořádal tábory lidu v Příběnicích a na Zvíkově.[9] V Milevsku založil a vedl pěvecký sbor Vlastislav[4][10][11] a organizoval sjezdy zpěváků.[4] Ve Mšeně byl režisérem místních ochotníků a napsal pro ně jednoaktovku (Mila, mladá čarodějka).[12] Ve Vysokém Mýtě roku 1880 spoluzakládal učitelský spolek Komenský[13] a o čtyři roky později v něm měl přednášku o historii nedaleké obce Vraclav.[14] V Jistebnici jako ředitel uspořádal například žákovskou pěvecko-hudební produkci s divadelním představením (1894)[15] a školní výstavu (1895).[16]
Psal především pedagogické texty, básně a povídky pro mládež do řady časopisů, např. Školník, Národní škola, Posel z Budče, Budečská zahrada a Naší mládeži.[3] Do časopisu Tábor přispěl několika historickými statěmi.[9] Více viz oddíl Dílo.
Získal pochvalu od korunního prince Rudolfa za báseň a proslov u příležitosti jeho sňatku s princeznou Štěpánkou (1881).[3] V roce 1894 věnoval několik svých knih táborskému muzeu.[17]
Dílo
Byl autorem především řady povídek a básní pro mládež i dospělé.[18] Knižně vyšly např.:[19]
- Hvězdičky (1866), básně pro mládež
- Od Pernštýna (1875), povídky
- Mlýn v Mlčení (1878), historická povídka ze 17. století, umístěná do Mlčeňského mlýna v Kokořínském Dole
- Hospodine, pomiluj nás! (cca 1885), historická povídka ze 13. století
- Nováková ze Lhoty (1894), veselohra
- Březnické chaloupky (1895), historická povídka z doby tatarského vpádu
V časopisech publikoval např.:
- báseň Založení kláštera milevského roku 1185[3] (Tábor 2. července 1864); viz též Klášter Milevsko
- dopis o táborských kořenech svého vzdáleného příbuzného, ministra Aloise Pražáka (Tábor 11. října 1879, s. 5)
- báseň Na Vyšehradě (Malý čtenář z listopadu 1886)
- Za Jóžou Nedbalovou (Tábor 14. ledna 1903), nekrolog manželky Oskara Nedbala
- Za knížetem Karlem Schwarzenbergem (Táborský kraj 8. dubna 1904), viz též Karel III. ze Schwarzenbergu
Rodina
22. listopadu 1871 se v Rožné u Bystřice nad Pernštejnem oženil s Filipínou Musilovou, 23letou dcerou sedláka (gruntovníka) v nedalekém Rodkově.[20]
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Třeboň, Matrika narozených Tábor 14, s. 266. Dostupné online.
- ↑ SOA Třeboň, Matrika zemřelých Tábor 55, s. 193. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Unger Ludvík, s. 278–279.
- ↑ a b c Za Ludvíkem Ungrem. Tábor. 1918-01-12, roč. 52, čís. 2, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Spolková a školní kronika. Ustanoveni byli…. Beseda učitelská. 1876-09-28, roč. 8, čís. 39, s. 486. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Věstník učitelský. Národní listy. 1893-10-31, roč. 33, čís. 302, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Dopisy. Z Jistebnice. Tábor. 1899-10-18, roč. 36, čís. 42, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Unger 6) Ludvík. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1907. Dostupné online. Svazek 26. S. 183.
- ↑ a b c d Úmrtí. Tábor. 1918-01-04, roč. 52, čís. 1, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Oprava. Tábor. 1864-08-06, roč. 1, čís. 15, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Zpěvácký spolek „Vlastislav“ v Milevsku. Tábor. 1864-07-23, roč. 1, čís. 15, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Listy z kraje. Ze Mšena. Národní listy. 1869-11-29, roč. 9, čís. 330, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Vysokomýtský učit. spolek „Komenský“. Beseda učitelská. 1880-04-22, roč. 12, čís. 17, s. 232. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Vysokomýtská učit. jednota „Komenský“. Beseda učitelská. 1884-07-10, roč. 16, čís. 29, s. 402. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Z Jistebnice. Tábor. 1894-04-18, roč. 31, čís. 16, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Z Jistebnice. Tábor. 1895-07-31, roč. 32, čís. 31, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ Sbírky Městského musea táborského. Tábor. 1894-03-14, roč. 31, čís. 11, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-02-29].
- ↑ KAMPER, Jaroslav. Ludvík Unger. In: VILÍM, Jan. Národní album. Praha: J. R. Vilímek, 1899. Dostupné online. S. 259.
- ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR
- ↑ Moravský zemský archiv, Matrika oddaných Rožná 16180, s. 245. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Unger
- Ludvík Unger v kartotéce Jaroslava Kunce
- Ludvík Unger v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)